Zlaté časy skončily. Pojišťovny se propadají do červených čísel a nastavují lékařům přísnější limity na péči. Některé už jim dokonce přestávají platit včas. Podle šéfa Asociace nemocnic Davida Feltla se to týká hlavně Vojenské zdravotní pojišťovny, která peníze posílá až s měsíční prodlevou. "Má s některými nemocnicemi dohodu, že akceptují až třicetidenní zpoždění," říká.
Ambulance prozatím dostávají zálohy včas, stěžují si ale na pomalé vypořádání srážek. "Jde o to, že pokud překročíme stanovené limity, například předepíšeme větší množství moderních přípravků, pojišťovna nám to nezaplatí. Musíme jí doložit, že byla péče potřeba," vysvětluje šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko a dodává: "U většiny pojišťoven je toto řízení poměrně rychlé, u Vojenské zdravotní pojišťovny se ale táhne měsíce. Stává se dokonce, že nám pojišťovna péči vykázanou v roce 2023 uhradí až v roce 2025."
Někteří lékaři už proto podle Jojka váhají, jestli klientům této pojišťovny drahé léky či vyšetření napíšou. "Je to logické. Když vám bude pojišťovna strhávat několik desítek tisíc za práci, kterou jste vykonali, tak se nebudete hrnout do dalšího předepisování. Nebudete mít totiž jistotu, že vám to zaplatí," dodává.
Zastavit proplácení péče nejde
Vojenská pojišťovna už proto řeší, co s tím. Podle Zoltána Bubeníka snížila náklady na zaměstnance na minimum a snaží se i o další vnitřní úspory. Ani to ale nestačí.
"Stále máme řadu neurovnaných věcí z dob bývalého managementu, které nevedlo pojišťovnu úplně šťastně. Současně máme oproti jiným pojišťovnám hodně starších klientů, kteří potřebují dražší péči. Dosáhnout vyrovnaného hospodaření by tedy znamenalo zastavit proplácení péče, což samozřejmě není možné," říká Bubeník.
Na stole se proto objevil i radikální návrh - sloučení s jinou pojišťovnou. "Zatím jsme s touto nabídkou kontaktovali vnitráckou pojišťovnu, protože obě mají na starosti uniformované příslušníky," řekl Bubeník Aktuálně.cz. Tento plán už podle něj posvětila i správní rada. "Dali jsme generálnímu řediteli za úkol, aby tato jednání s vnitráckou pojišťovnou vedl," doplnil.
To potvrdila i mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jana Schillerová. "Vojenská zdravotní pojišťovna nás vyzvala k jednání o případném sloučení s naší pojišťovnou. Vzali jsme tento návrh na vědomí a zpracováváme analytické podklady," uvedla.
V červených číslech jsou skoro všechny pojišťovny
Podle jednoho z členů správní rady vnitrácké pojišťovny a současně náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) by sloučení obou pojišťoven systému pomohlo.
"Pokud má nějaká pojišťovna dlouhodobě finanční problémy, tak tím trpí celý systém veřejného zdravotního pojištění. Mělo by se to řešit. A jedna z logických možností, jak z toho ven, je právě spojení s jinou pojišťovnou," reagoval Pláteník.
I podle něj už se proto vedou jednání. Vnitrácká pojišťovna mimo jiné zkoumá, jaký dopad by pro ni sloučení s méně prosperující vojenskou pojišťovnou, která se stará o zhruba 700 tisíc klientů, mělo. Fúze by totiž nebyla bez úskalí - pod pojišťovnu spadají vojáci, což vyžaduje řadu bezpečnostních opatření.
Jenomže podle Svazu zdravotních pojišťoven není omezení konkurence řešením. "Slučování pojišťoven samo o sobě rozhodně lékem na větší efektivitu zdravotnictví není," reagoval na zprávu o fúzi prezident svazu Martin Balada.
V červených číslech jsou totiž skoro všechny pojišťovny, nejenom vojenská. Jednou z hlavních příčin je podle něj úhradová vyhláška. Tedy dokument, ve kterém vedení resortu přikazuje všem pojišťovnám, kolik mají za péči platit.
"Vyhláška už je několikátým rokem deficitní. Bez ohledu na cokoliv musíme platit za péči mnohem víc peněz, než kolik jsme předtím vybrali na pojistném," vysvětluje. Pojišťovna si přitom nemůže vybrat, jestli se bude tímto dokumentem řídit. "Je to zákonná norma, přes kterou nejede vlak," připomíná Balada.
Pojišťovny navíc podle něj táhnou dolů stále vyšší náklady na moderní drahé léky a další péči ve specializovaných centrech. "K ozdravení systému jsou proto potřeba spíš promyšlené reformy. Musíme se přizpůsobit tomu, co dokáže systém zaplatit," zhodnotil Balada.
Svaz pojišťoven: Do deficitu nás vehnalo ministerstvo
Ministerstvo zdravotnictví přiznává, že byly úhradové vyhlášky skutečně v posledních letech nastaveny vůči lékařům štědře. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba si to ale vyžadovala situace - ministerstvo podle něj upřednostnilo dostupnost péče před vyrovnaným hospodařením. A to za i cenu, že se některé pojišťovny dostanou do existenčních potíží.
"Tento trend má ale pochopitelně své limity a v následujících letech je opět nezbytné zajistit co možná nejvyrovnanější bilanci příjmů a výdajů pojišťoven. Tak, aby nedocházelo k dalšímu vyčerpávání jejich finančních zásob. Zároveň je nezbytné dále pokračovat v reformních krocích směřujících ke zvýšení efektivity celého systému," řekl.
Pokud jde o Vojenskou zdravotní pojišťovnu, sloučení s konkurencí je i podle Jakoba jedním z možných řešení jejích problémů. "Pokud by se situace i nadále zhoršovala a pojišťovna by už nedokázala své závazky platit vůbec, mohlo by ministerstvo přikročit k vyhlášení nucené správy. Nic z toho ale prozatím nenastalo," dodal Jakob.
Nižší počet pojišťoven by nevadil ani ministerstvu financí. Naopak. Poradce ministra Martin Šámaj už dříve prozradil, že by si představoval systém tří až čtyř velkých pojišťoven. Byl by podle něj stabilnější. Do podrobností sice zabíhat nechtěl, podle informací Aktuálně.cz by ale měla zůstat už jenom VZP a dvě další pojišťovny. Jedna z nich by přitom měla vzniknout právě fúzí vojenské pojišťovny a "vnitra".
Pro stávající klienty Vojenské zdravotní pojišťovny by fúze neznamenala, že by zůstali na holičkách. Automaticky by se stali klienty vnitrácké pojišťovny. Druhou možností je, že si zvolí přechod k jiné pojišťovně. Tu lze v Česku měnit jednou za dvanáct měsíců, a to k prvnímu dni kalendářního pololetí.
