Íránská krize se z minuty na minutu vyvíjí způsobem, který je pro vlády, investory i běžné občany stále méně předvídatelný. Mnohé závisí na individuálních rozhodnutích nepředvídatelných vůdců, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a možná i nového a dosud nevyzkoušeného nejvyššího vůdce Íránu Modžtaby Chameneího, píše CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Strach z povolání do války v Íránu se mezi Američany šíří. Bílý dům pozemní akci nevyloučil
V pondělí se Trump vyjádřil nejasně, když válku označil za „krátkodobou výpravu“, která by mohla „brzy“ skončit, ale zároveň řekl, že by neměla skončit dříve, než Írán „na velmi dlouhou dobu ztratí veškerou schopnost vyvíjet zbraně, které by mohly být použity proti USA, Izraeli nebo kterémukoli ze spojenců“.
Jasných je podle CNN zatím jen pár věcí. Cílem Pentagonu je oslabit íránskou armádu – zejména rakety, drony, námořní a letecké síly, velení i zbytky jaderného programu. Taková operace je vojensky proveditelná, ale její výsledek nemusí automaticky přinést politickou změnu v Íránu. Podle Bílého domu i vojenských plánů může operace trvat ještě několik týdnů, původně se počítalo asi se čtyřmi až šesti týdny.
Při odhadech dalšího vývoje se vychází z několika předpokladů. Například že nový íránský nejvyšší vůdce zůstane u moci a v Teheránu nenastane další politický otřes. Zároveň se počítá s tím, že ceny energií zůstanou vysoké a napětí kolem Hormuzského průlivu bude dál ovlivňovat světovou ekonomiku. Írán se tak může snažit zvyšovat ekonomický tlak, aby přiměl USA válku ukončit, což ale Donald Trump odmítá.
Na základě těchto předpokladů lze podle CNN uvažovat o třech možných scénářích dalšího vývoje s různou mírou pravděpodobnosti.
Základní scénář (pravděpodobnost 60 %): Omezení Íránu – podobně jako v Iráku v 90. letech
V základním scénáři se předpokládá, že Trump poskytne armádě čas, který potřebuje k dokončení stanoveného úkolu, jímž je oslabení íránského vlivu. To znamená, že USA a jejich spojenci by podnikali kroky ke zmírnění ekonomických dopadů a prezident by zůstal odhodlaný splnit svůj plán.
Tento scénář zároveň předpokládá, že do konce března budou íránská vojenská síla a obranný průmysl oslabeny, zatímco politické struktury zůstanou nedotčené. Vysoce intenzivní vojenská kampaň by skončila – po splnění stanoveného cíle –, ale bez příslibu změny režimu v Teheránu.
Sankce USA a mezinárodního společenství vůči Íránu by zůstaly v platnosti, dokud by nová íránská vláda nesouhlasila s ukončením jaderného programu a nevzdala se balistických raket dlouhého doletu.
Vojensky by USA, Izrael a případně další partneři dál hlídali íránský vzdušný prostor. Pokud by se Teherán pokusil obnovit své raketové, bezpilotní nebo jaderné programy, mohl by kdykoliv být napaden, což by jej odradilo od takových kroků.
„Tento scénář by mohl připomínat Irák v 90. letech: Írán by byl oslabený, izolovaný a americké letectvo by odrazovalo od budoucích útoků. Režim by zůstal, ale mohly by přijít protesty a postupné oslabení vlády,“ píše CNN.
Nejhorší scénář (pravděpodobnost 30 %): Odvážnější Írán – horší situace než na začátku
V nejhorším případě by ekonomické otřesy donutily Donalda Trumpa vyhlásit vítězství ještě před ukončením vojenské kampaně. To by vedlo k opětovnému upevnění mocenských struktur v Íránu, který by byl rozhořčený a odvážnější a jehož vojenské a jaderné kapacity by byly dostatečně neporušené, aby mohly být obnoveny. Region by se stal ještě méně stabilním, protože státy Perského zálivu by zůstaly pod neustálou hrozbou Íránu s rozšiřujícími se raketovými a dronovými kapacitami.
Tento scénář by mohl Spojené státy vtáhnout hlouběji do Středního východu, kde by byly nuceny dále podporovat obranu partnerů v Perském zálivu. Náklady na působení v regionu by navíc mohly prudce vzrůst.
Rozhodnutí změnit kurz předtím, než americká armáda dokončí úkol, který jí byl svěřen, by mohlo také ohrozit stabilitu regionální rovnováhy. „Ať už jsou důvody pro zahájení této války jakékoli, předčasné zastavení kampaně by mohlo povzbudit íránský režim a uvrhnout region i celý svět do ještě nejistější situace,“ uvádí CNN.
Nejlepší scénář (pravděpodobnost 10 %): Nový Írán – a nový Blízký východ
V nejlepším případě vojenský tlak na Írán oslabí režim a posílí sebevědomí Íránců, kteří se vrátí do ulic a budou požadovat svržení Islámské republiky. Tento scénář by měl větší šanci na úspěch, kdyby v lednu nedošlo k násilnému zásahu, při kterém podle zpráv zahynuly tisíce lidí. V blízké budoucnosti se Íránci mohou vrátit do ulic v dostatečném počtu pouze v případě, že represivní aparát Teheránu – milice Basij a Islámská revoluční garda – bude výrazně a viditelně oslaben, čehož je ale obtížné dosáhnout pouze pomocí letecké síly, píše CNN.
Historie ale ukazuje, že vnější vojenský tlak sám o sobě málokdy vede k rychlému pádu režimu bez organizované vnitřní a ozbrojené opozice. „Šance, že tento plán změní režim v Teheránu, jsou nízké. Pentagon chce jen omezit íránský vliv mimo hranice, nikoli uvnitř země. K tomu by byly potřeba pozemní síly nebo silná opozice, což teď k dispozici není,“ podotýká CNN.
Scénáře se vzájemně nevylučují
Tyto tři scénáře se vzájemně nevylučují. Nový nejvyšší vůdce Íránu, Modžtaba Chameneí, bude pravděpodobně figurkou Íránské revoluční gardy a není jasné, zda skutečně upevní svou moc, nebo zda se objeví konkurenti. Islámská republika se dostala k moci v roce 1979 v opozici proti dědičnému systému. Modžtaba se teď přitom u svého nového postu odvolává především na dědictví po zesnulém otci. „V dlouhodobém horizontu tedy můžeme v každém případě být svědky postupného rozpadu Islámské republiky, který povede k tomu, že íránský lid převezme řízení událostí a konečně překoná represivní systém. Oslabený Írán v základním scénáři by mohl tento výsledek urychlit, ale v příštích měsících to nelze očekávat,“ píše CNN.
Nová íránská vláda bude mít v každém scénáři také hlas a může se pokusit pokračovat v útocích – za předpokladu, že k tomu bude mít kapacitu – i poté, co Spojené státy ukončí hlavní operace. V každém scénáři je nepravděpodobné, že by zapojení USA v Íránu – včetně odstrašování, zadržování a možnosti dalších vojenských akcí – skončilo s koncem této krize. „Nejpravděpodobnějším výsledkem není čisté řešení, ale slabší a více zadržovaný Írán, s novou regionální rovnováhou sil a nejistotou, kam to vše povede,“ uvádí CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Teherán v plamenech. Ničivý úder rozpoutal inferno blízko ropného skladu, ukazují záběry
