Politické předvolební kampaně jsou dávno u konce a strany se setkávají s realitou. Z pohledu ekonomiky se však žádná tragédie neodehrává. Minimálně co se týče nezaměstnanosti, růstu HDP, inflace či průměrné hrubé mzdy. V některých parametrech dokonce data překonávají dřívější odhady analytiků.
ČTĚTE TAKÉ: Zase jsem dostal za uši, stěžuje si Babiš. Upřesnil svůj slib a nevyloučil další změny.
Týká se to například HDP. Na letošní rok se počítá s růstem o 2,1 procenta. Odhad vydalo ministerstvo financí. A trend by měl pokračovat i v příštím roce. Ve třetím čtvrtletí tuzemské hospodářství meziročně vzrostlo o 2,7 procenta. Jedná se o nejvýraznější meziroční růst od druhého čtvrtletí 2022. Důvodem je, že ekonomiku táhla zejména spotřeba domácností a také investice. Z jednotlivých sektorů se dařilo zejména stavebnictví.
Spotřeba domácností je pro současnou ekonomiku velmi důležitá. Nahrává tomu i růst průměrné hrubé mzdy – ve druhém čtvrtletí se zvýšila o 7,8 procenta. Při zohlednění inflace jde o čistý růst o 5,3 procenta. „Rychlý růst mezd je klíčovým faktorem podporujícím vyšší spotřební výdaje domácností a růst HDP. Pokud se k tomu ovšem nepřidají také vyšší firemní investice a vyšší vývoz, může se později růst mezd začít projevovat spíše jako inflační faktor. Současné tempo růstu mezd převyšuje růst produktivity,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Nutno však podotknout, že v současném růstu mezd vévodí zejména vysokopříjmoví pracovníci. Průměrná mzda totiž vzrostla rychleji než mediánová. „Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, bylo by oživení spotřeby ještě rychlejší,“ uvedl hlavní analytik Citfin Miroslav Novák.
Fialův boj s inflací
Vláda Petra Fialy (ODS) se během svého působení potýkala většinu času s prudkou inflací. Ta dosáhla průměrně 15,1 procenta v roce 2022. Od té doby se však razantně snížila a nyní se nachází v tolerančním pásmu České národní banky okolo hodnoty dvou procent. Poslední čísla ze září ukazují, že se spotřebitelské ceny zvedly meziročně o 2,3 procenta.
Dosluhující kabinet také nemusel řešit velké krachy podniků. Jediným vážným problémem se stala Liberty Ostrava, která propustila tisíce pracovníků v polovině loňského roku. Nezaměstnanost proto lokálně rostla, přesto se drží na nízkých hodnotách. Úřad práce evidoval ke konci letošního září 337 tisíc uchazečů o zaměstnání a podíl nezaměstnaných zůstal na 4,5 procenta. Meziročně se jedná o zvýšení o 0,6 procentního bodu. Přesto v České republice zůstává druhá nejnižší nezaměstnanost ze států Evropské unie.
Babišova vláda se potýkala s covidem
Někdejší premiér Andrej Babiš (ANO) předával Petru Fialovi zemi s výrazně horšími podmínkami. Vláda hnutí ANO a ČSSD končila v listopadu 2021. Jedná se o období, kdy se státy po celém světě potýkaly s následky pandemie covidu. Česká republika byla tehdy sužována lockdowny nebo výpadky zaměstnanců kvůli nařízené karanténě. To odnášel zejména průmysl, kde se zpřetrhávaly dodavatelsko-odběratelské řetězce, což mělo vliv právě na ekonomiku.
Babiš přitom začínal v dobré pozici. Když přebíral vládu po Bohuslavu Sobotkovi, ekonomický růst byl na pěti procentech HDP a byl pátý nejvyšší v Evropské unii. Inflace byla na dvou procentech a Česku se dařilo i v oblasti státního dluhu, který byl mezi státy Evropské unie jeden z nejnižších. Babiš se o tato čísla přičinil jako ministr financí v Sobotkově vládě.
Na konci svého působení ve Strakově akademii však jeho kabinet vykazoval jiné výsledky. Růst ekonomiky byl za celý rok 3,3 procenta. K výsledku výrazně přispěly výdaje domácností a také výdaje vlády. Růst HDP byl navíc zkreslen nízkou srovnávací základnou s rokem 2020, kdy Česká republika naopak končila v poklesu 5,6 procenta. To byl nejhorší výsledek od vzniku samostatného českého státu.
Nezaměstnanost byla jednou z nejnižších v EU.
Neúspěchem se dal hodnotit také růst průměrné hrubé měsíční mzdy. Oproti roku 2020 sice hrubá mzda vzrostla o čtyři procenta, přesto reálně poklesla o dvě procenta. To stačilo k tomu, aby medián mezd činil 34 360 korun a hrubá mzda 40 135 korun.
Důvodem, proč klesla reálná hrubá mzda, byla vysoká inflace. Ta se začínala rozjíždět právě při konci Babišova vládnutí. V listopadu 2021 vykazoval růst spotřebitelských cen šest procent. To je trojnásobek oproti současným číslům. Příčinu těchto negativních čísel hledala Česká národní banka u inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky. „K prudkému zdražování dochází v případě služeb i u většiny zboží. Naplňuje se přitom riziko avizované podzimní Zprávou o měnové politice, že můžeme být svědky rychlejšího růstu nákladů vlastnického bydlení. Zvyšování jádrové inflace je v tuzemských podmínkách, podobně jako v jiných zemích, odrazem vzedmuté spotřebitelské poptávky. Nacházíme se navíc v prostředí silného růstu nákladů, které – spolu s kompenzací ztráty příjmů z doby uzavírek – obchodníci a poskytovatelé služeb promítají do cen,“ uvedla tehdy centrální banka.
Babišova vláda i přes nepříznivou situaci v ekonomice vykazovala také velmi nízkou nezaměstnanost. Ta dosahovala v listopadu před čtyřmi lety 3,3 procenta. „Tak nízkou nezaměstnanost nám může závidět celá EU. Jsme pořád na špici a chceme tam zůstat. Například i proto jsme od listopadu znovu aktivovali program Antivirus, který v předchozích vlnách pandemie skvěle zafungoval a ochránil přes jeden milion pracovních míst,“ uvedla tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která jako předsedkyně SOCDEM odchází z politiky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Maláčová končí v politice. Neodcházím se zklamáním, ale s vděčností, napsala
