Aby Trump naplnil své prohlášení, které umístil na své vlastní sociální síti Truth (Pravda), mělo by podle něj NATO uskutečnit několik razantních kroků. Jeden obtížnější než druhý.
ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Trump hrozí Rusku novými sankcemi. Co má v rukávu?
Po členských státech požaduje, aby společně sankcionovaly Rusko a ještě přestaly odebírat ruskou ropu. Ačkoliv se většina zemí NATO – třeba v rámci opatření Evropské unie – podílela na mnoha sankčních balíčcích a zavázala se ukončit odběr ruských nerostných surovin, najdou se tací, kteří jdou opačným směrem.
Jde hlavně o Maďarsko a Slovensko. Premiéři obou zemí – Viktor Orbán a Robert Fico – nemají problém na půdě Evropské rady blokovat sankční balíčky proti Rusku. Stejně tak stále kupují ruskou ropu a nezdá se, že by od toho chtěli upustit. Paradoxem přitom je, že především Orbán o Trumpovi mluví jako o svém příteli a zdálo se, že v Evropě jde o jeho nejbližšího spojence. Navíc je tu Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, které podle portálu Trading Economics rovněž ve velkém odebírá ruské suroviny. NATO by se ale bez jejich rozhodnutí odsouhlasit protiruské sankce a přestat odebírat ruskou ropu neobešlo, alespoň podle logiky Trumpova prohlášení.
„Odhodlání NATO zvítězit bylo menší než 100procentní a nákup ruské ropy byl podle mnohých šokující! Obrovsky to oslabilo vaši vyjednávací pozici a sílu proti Rusku. Každopádně, jsem připraven do toho jít, jakmile budete i vy. Řekněte kdy?,“ napsal na Truth šéf Bílého domu. Dodal, že pokud jeho podmínky spojenci v NATO splní, tak Ruskem vyvolaný konflikt na Ukrajině, kterou označuje za „Bidenovu a Zelenského válku“ (odkaz na Trumpova předchůdce a rivala Joea Bidena společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským; pozn. red.), „rychle skončí a všechny životy budou zachráněny“. Trump ještě doplnil, že pokud NATO na jeho podmínky nepřistoupí, tak „mrhají jeho časem, energií a penězi Spojených států“.
Sankce a ropa jsou přitom ten menší ze dvou problémů, protože by u většiny států NATO zřejmě nijak nenarazil. S Čínou je to mnohem složitější.
Trump v uplynulých měsících po svém lednovém návratu do Bílého domu své spojence v NATO vůbec nešetřil a na řadu z nich uvalil zvýšená cla. Nyní požaduje, aby tito spojenci společně s ním uvalily vysoká cla na Čínu. Ta sice do jisté míry spolupracuje s Ruskem, ale jde spíš o „sňatek z rozumu než z lásky“, jak na nedávném bezpečnostním summitu IISS v Praze prohlásil náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Především jde však o stát, který je pro Evropu v mnoha ohledech i nadále partnerem a uvalit na něj jednotné sankce se může ukázat jako mimořádně těžký oříšek.
Útěk od vlastních slibů
Staronový americký prezident ale zejména hraje o záchranu své vlastní pověsti a také o svůj prospěch. Není žádným tajemstvím, že Trump baží po zisku Nobelovy ceny míru. Ve světě již dokázal vyjednat alespoň dočasné ukončení některých konfliktů, například mezi Arménií a Ázerbájdžánem, přičemž od některých státníků výměnou za to získal podporu při nominaci na toto prestižní ocenění. Kdyby se mu ještě podařilo ukončit válku na Ukrajině, kterou svojí invazí spustil ruský autoritářský vládce Vladimir Putin, jeho šance by to bezesporu mocně posílilo.
Zároveň si však Trump v posledních týdnech zadělal na řadu problémů. Rusku vyhrožuje už celou řadu měsíců a směrem k Putinovi vyslal několik ultimát. Ačkoliv je Moskva prakticky ignorovala, Trump nebyl schopen dostát svým výhrůžkám a Putina potrestat slibovanými sankcemi či cly. Příkladem budiž poslední ultimátum po srpnovém setkání Trumpa s Putinem a posléze se Zelenským, kdy byli Ukrajinci svolní k ústupkům a nebránili se setkání hlav obou válčících států. Před světem tak Trump znovu vypadá, že na potkání rozdává sliby, které pak neumí splnit. Sluší se ostatně v této souvislosti připomenout jeho dávné prohlášení z loňské prezidentské kampaně, že válku na Ukrajině vyřeší „do 24 hodin od návratu k moci“.
Jeho celní politika navíc dohnala Čínu a další země, jako jsou třeba Indie a zmiňované Rusko, k užší spolupráci než dřív. Příkladem budiž setkání lídrů těchto zemí v čínském Pekingu minulý týden. A nyní o pomoc proti této „pekingské alianci“ žádá své staré spojence z NATO. Ty, na které nedávno rovněž uvalil vyšší cla.
Trumpovo prohlášení je pokus, jak dostat NATO pod tlak, díky kterému by dokázal zažehnat krizi, do které se sám dostal. V podstatě tak na ostatní členy NATO nastražil past, protože aliance teď musí reagovat.
PODÍVEJTE SE: NATO reaguje na drony v Polsku: Spouští operaci Východní stráž
