Jen během posledních tří týdnů Rusko vyslalo drony do Polska a Rumunska, vyslalo stíhací letouny do estonského vzdušného prostoru a obtěžovalo německou loď v Baltském moři.
ČTĚTE TAKÉ: Boj o přízeň Trumpa vyhrála Leyenová, Trump tak konečně naslouchá EU. Přátelství ale má háček
Evropští politici i bezpečnostní analytici proto bijí na poplach a varují, že dochází k zásadní eskalaci situace v Evropě.
„Ruské provokace a testování evropských obranných schopností se stupňují,“ uvedl v pondělí na bezpečnostní konferenci ve Varšavě evropský komisař Andreas Kubilius.
Stejná varování zaznívají také ze strany expertů. „Bezpečnostní situace je špatná, a možná ještě horší, než jsme ochotní si připustit,“ prohlásila na stejné události Justina Budginaite-Froehlyová, litevská seniorní analytička think-tanku Atlantic Council.
Všechny tyto události přicházejí v závěrečné fázi kampaně. Přestože část politických stran dlouhodobě klade důraz na bezpečnost i zahraniční politiku, nedávná eskalace napětí postavila otázku směřování i zajištění obranyschopnosti Česka a jeho partnerů do středu pozornosti.
Jak se provokace Ruska v Evropě propíší do výsledků voleb v Česku?
Situace může zvednout vládní voliče
Přestože přítomnost ruských letounů a dronů vzbudila bouřlivou reakci napříč členy EU a NATO, ale také médii, u řadových voličů tyto události zdaleka nemusely tolik rezonovat. „Nepředpokládám, že by kvůli tomu došlo k nějakým zásadním přechodům voličů mezi vládním a opozičním táborem,“ odpovídá na dotaz redakce politolog Petr Just, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.
„Dokážu si ale představit, že by tato situace mohla zmobilizovat tábor původně vládních voličů z roku 2021, kteří letos neplánovali jít k volbám, například z důvodu nespokojenosti s vládou, ale zároveň nechtějí volit opozici,“ uvádí.
Je tak podle něj možný scénář, kdy se ve světle potenciální bezpečnostní hrozby, která se už přesunula do vzdušného prostoru zemí EU a NATO, mohou přeci jen k volbám nakonec jít a své dřívější strany podpořit z důvodu jejich postoje k otázkám obrany a bezpečnosti.
Postoj k Rusku může stát za pádem ANO
Právě stupňování agresivity Ruska a jeho viditelnější výpady vůči Evropě jsou podle Justa také důvodem, proč se valná většina politických stran již nezdráhá označit Moskvu za největší hrozbu pro Česko. K takovým se v posledních týdnech připojil i nejsilnější tahoun letošních voleb, hnutí ANO.
„Změnu rétoriky ANO vůči Rusku – tedy označování ho za největší bezpečnostní hrozbu, ale ruku v ruce s tím i jakékoli odmítání referenda o vystoupení z EU či NATO – dávám částečně do souvislosti s tím, že se nyní tyto aktivity Ruska intenzivněji projevují i ve vzdušném prostoru zemí EU a NATO,“ popisuje Just a dodává, že je to právě více pro-západní a proti-ruská rétorika, která stojí i za posledním dílčím oslabením ANO. To v několika průzkumech spadlo pod 30 procent, dodává.
„Z dat vyplývá, že se voliči ANO hodně překrývají s voliči SPD a Stačilo. A jasnější vymezení ANO proti Rusku a naopak pro EU a pro NATO mohlo na některé voliče zapůsobit tak, že se od něj odklonili. Lze totiž vysledovat, že v těch průzkumech, kde slábne ANO, zároveň posiluje SPD, a naopak, tam, kde je ANO silné, SPD má relativně slabší výsledek,“ říká Just.
To podle něj ilustruje například průzkum agentury Kantar pro Českou televizi z konce minulého týdne, podle kterého by v čase sběru dat ANO volilo 33 procent Čechů, zatímco SPD pouze 9,5 procenta. Naopak podle průzkumu agentury STEM pro CNN Prima NEWS by hnutí ANO získalo pouze 28 procent hlasů, zatímco SPD 13,8 procenta.
SPD a STAČILO drží proruský kurz
Bez ohledu na důkazy o tom, že drony i letadla ve vzdušném prostoru evropských zemí náležela Ruské federaci, hnutí SPD svůj postoj vůči Rusku nemění. To samé platí pro hnutí Stačilo!, podotýká politolog.
„SPD a Stačilo jedou ve veřejném prostoru klasické zpochybňování typu ‚kdo ví, jestli to byl ruský dron‘,“ komentuje. Politici obou těchto uskupení podle něj zastávají názor, že Ukrajinci použili ruský dron, aby celý incident mohli „svést“ na Rusko.
To je evidentní z některých posledních vyjádření, která ze stran těchto představitelů padla ve veřejném prostoru. „Že v Polsku přistály drony, není žádné ohrožení,“ prohlásila v debatě CNN Prima NEWS lídryně koalice STAČILO Kateřina Konečná (KSČM).
Naopak pro vládní strany mohou nedávné bezpečnostní incidenty znamenat spíše potvrzení jejich dosavadního přístupu, kdy se dlouhodobě razantně vymezovaly vůči Rusku, myslí si Just.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Drama při porodu s nečekaným asistentem. Dvouletý Max pomáhal na svět své sestřičce
