Íránem otřásají rozsáhlé protesty, které si podle íránského činitele vyžádaly životy více než 2 000 lidí. Demonstrace byly vyvolány spirálovitou inflací a prudkým poklesem hodnoty měny. Od té doby se ale proměnily v širší protest proti vládním orgánům země. A jelikož protesty neustávají, dostala se vojenská akce USA proti Íránu opět na politickou agendu Washingtonu, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přestěhujte se, radí ruský gubernátor občanům. Důvodem jsou ukrajinské útoky
Jak Washington, tak Teherán naznačili, že jsou otevřeni jednání. Americký prezident Donald Trump však uvedl, že vzhledem ke zprávám o brutálním zásahu proti demonstrantům může být i tak přijato opatření. „Možná se s nimi setkáme. Setkání se připravuje, ale možná budeme muset jednat kvůli tomu, co se děje před setkáním,“ řekl Trump v neděli novinářům v Air Force One. „Íránská islámská republika neusiluje o válku, ale je na ni plně připravena,“ uvedl v pondělí íránský ministr zahraničí Abbas Araqchi.
V úterý Donald Trump na sociální síti Truth Social vzkázal Íráncům, aby pokračovali v protivládních protestech a zmocnili se institucí v zemi. Pomoc je podle něj na cestě. „Íránští patrioti, pokračujte v protestování – převezměte své instituce!!! Schovejte si jména zabijáků a násilníků. Zaplatí za to vysokou cenu. Zrušil jsem všechna setkání s íránskými představiteli, dokud neskončí nesmyslné zabíjení demonstrantů. Pomoc je na cestě,“ napsal Trump v příspěvku. „Na to budete muset přijít sami. Je mi líto,“ odpověděl později prezident na otázku novinářů, o jakou pomoc se jedná.
Jaké jsou tedy možnosti Washingtonu, pokud diplomacie selže?
Omezené údery
Pozitivní stránkou omezených úderů proti symbolickým cílům je menší riziko pro americké ozbrojené síly a pro civilní obyvatelstvo. Také by se snáze vešly do rámce vojenských kapacit USA v regionu i mimo něj a daly by se provést bez zapojení amerických spojenců v Perském zálivu. „Je to nejbezpečnější možnost. Nemá stejnou pravděpodobnost zpětného rázu jako když se pokusíte zničit klíčovou vojenskou infrastrukturu,“ řekla v pondělí Marina Mironová, postdoktorandka v oboru obranných studií na King's College London.
Někteří analytici tvrdí, že tato možnost má ale několik nevýhod – především umožňuje režimu získat vlasteneckou podporu a odvést pozornost od nespokojenosti, která podněcuje celostátní demonstrace, a zároveň nezpůsobuje žádné významné škody. Mohla by také signalizovat protestujícím, že Washington jim nepřijde na pomoc, zatímco íránské bezpečnostní síly je zabíjejí a zatýkají. Příkladem takového cíle by mohlo být zařízení, jako jsou kasárna patřící policii, paramilitární jednotce Basij nebo Islámské revoluční gardě (IRGC).
Trvalá kampaň
Současná kampaň útoků proti IRGC by mohla mít větší dopad, zejména pokud by pokračovala a zahrnovala útoky na íránská raketová zařízení, velitelství a řídicí centra a další bezpečnostní síly. Jedním z problémů ale je, že americké námořní síly nejsou v současné době v této oblasti v dostatečném počtu a kapacitě. Nejbližší letadlová loď, USS Abraham Lincoln, se v současné době nachází v Jihočínském moři, kde provádí cvičení se střelbou ostrými náboji. To je několik dní plavby od Perského zálivu.
Americké síly mají v této oblasti vojenské základny, například v Kuvajtu, Spojených arabských emirátech a Kataru. Tyto země však údajně požádaly Washington, aby nepodnikal vojenské akce. Panují také obavy z íránského protiútoku. Během 12denní války v červnu, kdy Izrael a Spojené státy zaútočily na íránský jaderný program, vyvolal nervozitu íránský raketový útok na leteckou základnu v Kataru.
Tento útok byl převážně symbolický, ale Írán pohrozil odvetou za nový útok USA, který by tentokrát mohl být mnohem závažnější. Mohlo by například dojít k narušení vývozu fosilních paliv ze zemí Perského zálivu, které jsou spojenci USA a které procházejí Hormuzským průlivem. Útok by mohl být veden také proti Izraeli, což by vyvolalo obavy z rozšíření regionálního konfliktu. „Současná situace je pro Islámskou republiku existenční. Jedná se o boj, který přímo cílí na samotnou podstatu a esenci režimu. Pokud bude napaden, téměř jistě se pomstí všemi dostupnými prostředky,“ řekl Ali Mamouri, výzkumný pracovník na Deakin University v Austrálii.
Speciální jednotky, atentát
Po svržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura by dalším na seznamu amerických speciálních jednotek mohl být íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Podobná operace se ale jeví jako nepravděpodobná. Americké síly se kolem Venezuely shromáždily v mnohem větším počtu a pomáhaly jim také zpravodajské zdroje uvnitř režimu.
Dalším scénářem by mohla být vražda, která by zbavila režim hlavy a vyvolala boj o moc uvnitř Íránu. To by také do značné míry záviselo na vynikajících zpravodajských informacích. Analytik King Miron uvedl, že „nejlogičtější možností“ by bylo „kombinovat zpravodajské úsilí v terénu, případně vyzbrojit opozici, pokusit se převzít kontrolu alespoň nad nějakým velkým městem a odtud se dále šířit“.
Hlavní nevýhodou takového přístupu, i kdyby byl v praxi možný, je riziko nepředvídatelného výsledku a hrozba ještě většího krveprolití. Někteří pozorovatelé se však domnívají, že nový režim, i kdyby byl veden IRGC, by mohl být ochoten spolupracovat s Washingtonem. „Myslím, že je to pravděpodobné,“ řekl Michael Rubin, bývalý úředník Pentagonu a vedoucí pracovník American Enterprise Institute se sídlem ve Washingtonu.
Blokády, kybernetické útoky, akustické zbraně
Trump má na svém stole i další varianty. „Je velmi pravděpodobné, že se zvažují i nevojenské možnosti. Mohlo by se jednat o úplnou ekonomickou blokádu Íránu, která by zabránila vývozu ropy do Číny, nebo o kybernetické útoky, které by narušily komunikační a rozhodovací systémy íránských bezpečnostních agentur,“ řekl Ali Vaez, ředitel íránského projektu pro International Crisis Group.
K několika kybernetickým útokům v minulosti již došlo. V roce 2021 byly jejich terčem tamní čerpací stanice. Írán bez důkazů obvinil Spojené státy a Izrael. V roce 2019 Írán prohlásil, že po kybernetickém útoku na zbraňové systémy odhalil špionážní síť CIA. Americká média tehdy s odvoláním na nejmenované vládní úředníky informovala, že se jednalo o útok USA.
Mohou existovat i méně konvenční možnosti útoku. Po operaci USA ve Venezuele mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdílela komentáře, které údajně pronesl muž, jenž přežil útok sonickými zbraněmi. „Bylo to jako velmi intenzivní zvuková vlna. Najednou jsem měl pocit, jako by mi explodovala hlava zevnitř. Všichni jsme začali krvácet z nosu. Někteří zvraceli krev. Padli jsme na zem a nemohli se hýbat,“ citovala jeho slova. Tato zpráva však nebyla nezávisle ani oficiálně potvrzena.
