Až do posledního patra. Přenocujte v bytě excentrického sběratele umění

Forbes Před 1 dnem

Na tomto místě můžete zažít večírek svého života i hlubokou kontemplaci. Obklopovat vás bude v každém případě skvělé současné umění a interiér loftu, který by klidně mohl být v Soho. Jenže není, je v Olomouci, přímo u nádraží a je součástí galerie Telegraph.

Ta, stejně jako dvoupodlažní apartmán, kde si dovedete představit party vytříbených newyorských i berlínských galeristů, patří Robertu Runtákovi. A stejně jako některá umělecká díla, která vlastní, i on je plný kontrastů.

Olomouci, univerzitnímu městu oplývajícímu barokem i s vlastním orlojem, dal Runták galerii Telegraph. Místo, kam přijdete na výstavu, na koncert, do kina, za skvělým jídlem i kávou, a dokonce se zde ubytujete. Když kritici řeší jeho profesní minulost šéfa exekutorského úřadu a tvrdí, že provozuje art washing, má pro ně jasnou odpověď.

„Kdyby šlo jen o image, nebylo by to tak intenzivní. Umění mám opravdu rád, věnuji mu spoustu času a prožívám ho. Chápu, že vzhledem k mé původní profesi to někdo může vidět jinak, ale moje motivace je úplně jiná,“ vysvětluje.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Podcast HanáJede (@hanajede.cz)

Můžete si o jeho povolání myslet cokoli, ale Telegraph Gallery, loft i restaurace a bar Pulse svou úrovní překračují regionální i národní ligu. Sám Robert Runták je zvyklý přemýšlet na globální úrovni, dnes sedí v akviziční komisi londýnské Tate Modern a jeho ambicí je ukázat, že české i středoevropské umění má globální relevanci.

Nikdo nemůže smazat jeho profesionální kariéru, ale ani vášeň a vizi, s jakou vybudoval olomoucký projekt. Objekt Telegraph je jedinečný tím, jaké služby i výstavy nabízí.

Můžete si zajít na díla bratrů Chapmanových nebo na projekt Game Owner, umělecký dialog mezi přístupy Dána Sørena Dahlgaarda a českého tvůrce Jakuba Janovského. V rámci tamní série „Dough Portraits“ alias plastiky z těsta, zobrazující tváře osob z okolí galerie a sběratelů, uvidíte třeba Pavlínu Pudil, jednu z nejvlivnějších žen Česka.

„Chceme být rovnocenným partnerem zahraničních institucí,“ komentuje to Robert Runták. Cílem není jen prezentace, ale i dialog, umělci tu tráví rezidenční pobyty, vznikají nové projekty, Telegraph funguje jako laboratoř nápadů a vyzkoušet si pocit, jaké to je, zde bydlet, může kdokoli.

Pronájem loftu o rozloze dvě stě metrů čtverečních vyjde od sedmnácti tisíc na noc. „Loft vznikl pod vlivem dvou inspirací – berlínského Soho House a projektu Private View jednoho německého galeristy. Je to fúze obou konceptů,“ vysvětluje Robert Runták.

A když tu nechcete dělat večírek, sedíte v tichosti terasy, společnost vám dělá jen vybrané umění (od velkoformátových pláten Jakuba Špaňhela a Lubomíra Typlta po sochu Herkula od Matouše Háši), chápete, že zamýšlený koncept přetvořit nejvyšší patra budovy do „bytu sběratele umění“ se povedl.

Autoři interiéru Ječmen studio a architekti Lukáš Blažek a Eva Blažková v Olomouckém kraji pracovali na Muzeu tvarůžků, penzionu Králičák nebo informačním centru pro olomouckou univerzitu.

Telegraph Loft odkazuje na umělecký salon, jaký fungoval v devatenáctém století, kde jste byli zahrnuti uměním i bohatstvím. Co by na realizaci asi řekl jiný Robert, nikoli Runták, ale von Lieben, vídeňský podnikatel, který v roce 1906 objekt koupil? A tehdejší továrnu na výrobu galvanických článků převzal a rozšířil o o telegrafy, telefony, zvonky a přepínače.

Byl fascinující osobností –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ samoukem, synem židovského bankéře, který zemřel v pouhých 34 letech. I bez akademického vzdělání vynalezl první triodu určenou k zesilování signálu a tím zásadně ovlivnil vývoj elektroniky, rádia i filmového zvuku.

Vzhledem ke společenské třídě, do které Robert von Lieben patřil, mu návštěvy uměleckých salonů nemohly být cizí. Co by říkal na Telegraph Loft, kdyby zde mohl usednout do křesla a pozorovat svítidla Lucie Koldové pro Brokis nebo obdivovat dlouhý dřevěný stůl s folklorními motivy od Jana Skočka, který na něm pracoval s restaurátorkami Hanou Špendlíkovou a Danielou Vlkovou?

Po obvodu loftu se nachází ochoz pro pozorovatele, odkud můžete shlížet dolů a rozjímat. Ale ne příliš dlouho, čeká na vás večeře v galerijní restauraci. Jí šéfuje Gavin Lewis, muž s kulinárním rukopisem formovaným v michelinských podnicích.

Působil v L’Enclume v hrabství Cumbria i ve skandinávské Maaemo, držící tři hvězdy. V Praze pak vařil v Bellevue nebo v podniku Benjamin. Do Olomouce přišel s cílem vytvořit restauraci, která obstojí v evropské konkurenci.

A i když ve městě má zdatné vyzyvatele v podobě Entrée či Long Story Short, do Telegraphu stojí za to vyrazit na jídlo, i když vás současné umění jinak nezajímá.

Skvělé jsou zde krokety z kachního masa, tvarůžkový tatarák i Pavlova roláda. Kdo si potrpí na champagne, nebude zklamán, v nabídce je také skvělý cremant.

Na váš večírek se ale všechny dobroty mohou přesunout nahoru, do loftu, kde je kromě dvou ložnic, dvou koupelen, střešní zahrady a hi-tech audiovizuální výbavy také profesionálně vybavená kuchyň. I když vás popis ohromí, v loftu zažijete onu vzácnou kombinaci luxusu a intimity, která hotelům často chybí.

Být zde znamená ocitnout se na jevišti, na kterém se odehrají různé příběhy: od soukromých pobytů, rezidence umělců, byznysových večírků i rodinných oslav. Každý detail je promyšlený tak, aby host cítil inspiraci i soukromí.

„Věřím, že Telegraph se stane adresou, kde budou chtít vystavovat významní zahraniční umělci,“ přeje si Robert Runták.

Navzdory možným kontroverzím, které jeho jméno vzbuzuje, vnímáte, že přijet do Telegraphu a strávit noc v Loftu vás obohatilo. Už proto, že se tu setkává estetika, gastronomie i umění na nejvyšší úrovni. A Olomouc díky tomu mluví novým kulturním jazykem, který působí světově, ale zůstává pevně zakotvený ve svém prostředí.

The post Až do posledního patra. Přenocujte v bytě excentrického sběratele umění appeared first on Forbes.

Pokračovat na celý článek