Za „novodobý appeasement“ označil bývalý americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro BBC tlak administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa na Ukrajinu, aby se vzdala území ve prospěch Ruska. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj věří, že Ukrajina je součástí Ruska. „Každý, kdo si myslí, že přestane, pokud mu bude v rámci mírové dohody postoupeno nějaké území, je prostě blázen,“ sdělil Biden. „Nechápu, jak si lidé mohou myslet, že když dovolíme diktátorovi – lumpovi, aby si zabral významné části území, které mu nepatří, že ho to uspokojí. Tomu moc nerozumím,“ dodal.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trumpův trvalý mír? Češi plánu nevěří, ukázal výzkum. Voliči vlády jsou nejskeptičtější
Během jeho působení v prezidentském úřadě Amerika Ukrajinu výrazně podporovala. „Poskytli jsme jim vše, co potřebovali k zajištění jejich nezávislosti, a byli jsme připraveni reagovat, a to agresivněji, pokud by Putin znovu zasáhl,“ řekl Biden.
Současný americký viceprezident JD Vance nedávno představil americkou vizi mírového plánu na Ukrajině a uvedl, že by „zmrazil územní linie... blízko toho, kde jsou dnes“. Ukrajina i Rusko se podle něj budou muset vzdát části území, které v současnosti vlastní. To Biden označil za „novodobý appeasement“, přičemž odkazoval na politiku bývalého britského premiéra Nevilla Chamberlaina, který se na konci 30. let 20. století snažil vyhovět požadavkům Adolfa Hitlera v neúspěšném pokusu zabránit válce v Evropě.
Biden: Bojím se roztržky s Evropou
Zmínil také, že se kvůli vládě Donalda Trumpa obává rozpadu vztahů mezi USA a Evropou. „Změnilo by to moderní dějiny světa,“ uvedl bývalý prezident.
V rozhovoru také tvrdě odsoudil Trumpovy výzvy, aby si USA vzaly zpět Panamský průplav, získaly Grónsko a učinily z Kanady 51. stát. „Co se to tady sakra děje? Který prezident kdy takhle mluvil? Takoví přece nejsme. Je to o svobodě, demokracii, příležitostech, ne o konfiskaci,“ zdůraznil.
Kritizoval také Trumpovo setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během nějž americký prezident svůj protějšek označil za diktátora bez voleb a požadoval, aby Zelenskyj projevil větší vděčnost za dlouholetou podporu. „Připadalo mi to tak trochu pod úroveň Ameriky, jakým způsobem to proběhlo,“ řekl Biden o schůzce.
Trump a vrcholní představitelé jeho administrativy opakovaně kritizovali evropské země za to, že nevydávají dostatek prostředků na vlastní obranu a příliš spoléhají na podporu USA. Podle Kielského institutu, německého think tanku sledujícího podporu Kyjeva, jsou USA sice největším jednotlivým dárcem Ukrajiny, ale evropské země dohromady poskytly napadené zemi více peněz. „Nechápu, jak je možné, že nedokážou pochopit, že ve spojenectví je síla,“ řekl Biden k Trumpově administrativě.
Stáhnout kandidaturu bylo rozumné
Při dotazu na prvních 100 dní prezidenta Trumpa v úřadu, během nichž došlo k mnoha exekutivním opatřením i k rozsáhlým škrtům ve velikosti a výdajích federální vlády, vyzdvihl Biden své vlastní výsledky a snažil se vytvořit ostrý kontrast mezi dobou, kdy z úřadu odcházel, a současností. „Naše ekonomika rostla. Byli jsme v situaci, kdy jsme pozitivním způsobem rozšiřovali svůj vliv po celém světě, zvyšovali jsme objem obchodu,“ uvedl exprezident.
Promluvil i o svém rozhodnutí stáhnout svou kandidaturu v roce 2024. Biden odstoupil necelé čtyři měsíce před listopadovými volbami. Na otázku, zda měl odejít dříve a nechat více času na výběr náhradníka, odpověděl: „Nemyslím si, že by na tom záleželo. Odešli jsme v době, kdy jsme měli dobrého kandidáta. Věci se vyvíjely tak rychle, že bylo těžké odejít. A bylo to těžké rozhodnutí. Myslím, že to bylo správné rozhodnutí,“ řekl Biden.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Konec tolerance „špíny“. Trump zvažuje znovuotevření Alcatrazu pro násilné zločince
