Teploty v Praze se pohybovaly kolem 30 °C a hlavní město Československa už několik dnů čekalo na blahodárný déšť. „Nezbytná potřeba důkladného deště došla včera v Praze konečně uskutečnění,“ začínala zpráva v deníku České slovo. Optimistický úvod vítající déšť se ale rychle proměnil v drama a emotivní popis lokální povodně: „Žel, že tento dar přírody nabyl v některých čtvrtích rázu kritického.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Těžká dřina v pekelné výhni, kdy teploty míří k 50 °C. Bez práce umřeme hlady, tvrdí Indové
Cirkus Standard pod vodou
Voda řádila především v Libni a Vysočanech. „Z oblohy řítily se k zemi těžké proudy vody, které byly tak husté, že znemožňovaly rozhled i na několik kroků. Ulice obou postižených částí Prahy byly vzápětí zatopeny, voda valila se jimi v některých místech až do výše půl metru, níže položené proměnily se v jezera a suterénní byty byly úplně zatopeny.“
Přívalový déšť se valil ulicemi takovou silou, že zvedal dlažbu a vytvářel hluboké trhliny: „Pohled na některé libeňské a vysočanské ulice byl vskutku velmi stísněný. „Na různých místech strhány zdi, ploty, vrata – v Královské třídě na březích Rokytky plaval cirkus Standard v rozměrném vodním jezeru.“ Podemleta byla i železniční trať severozápadní dráhy z Vysočan do Libně a provoz na trati musel být zastaven.
Smrt Národní lípy
Podobné zprávy přicházely z celé republiky. Větrná smršť, která se 4. července 1925 prohnala střední Evropou, vyvrátila i památnou a 350 let starou Národní lípu v obci Libníkovice v dnešním Královéhradeckém kraji. „Památná Národní lípa, která po staletích na podobné bouře hleděla – této podlehla. Copak prý díra do stodoly, ta se dá spravit, ale lípa...,“ uvádí se v obecní kronice.
Občané Libníkovic zkázu Národní lípy dlouho oplakávali. Přitom vichřice ve vsi způsobila i další velké škody: „Silný vítr svým náporem a víry boural střechy, elektrické vedení, lámal a vyvracel stromy. V lesích bylo velké množství polomů. Železné stožáry elektrického vedení byly zohýbány jako lojové svíčky. Oběti lidské byly na Hradecku tři a na Pardubicku pět mrtvých. V naší vesnici byla víceméně poškozena všechna stavení, ale úplně rozvaleny pouze stodola a chlév hospodáře Macka na Borovici.“
Když kroupy zraňují lidi
Ve stejný den zaútočily přívalové deště a rozsáhlé krupobití i na Maďarsko. „Nad jižní částí komitátu Baranya rozpoutala se velká bouře se silným krupobitím, jež způsobila značné škody. Mnoho lidí bylo těžce zraněno neobyčejně velkými kroupami. Pšenice a žito neutrpěly velké škody, ježto žně jsou již skončeny. Tím větší škoda však byla způsobena na ovsu a kukuřici. Škoda se odhaduje na několik miliard maďarských korun,“ popisovaly řádění živlů Lidové noviny.
Podobně vichry škodily v severní Itálii, tohle je zpráva z deníku Československá republika, tehdy oficiálního vládního deníku: „Město Crescenzago u Milána bylo postiženo vážnou průtrží mračen. Bouře strhla střechy několika dílen, jejichž dělníci byli zasypáni pravým deštěm tašek, četní dělníci byli více neb méně raněni. Vichřice vyvrátila kromě toho z kořenů mohutné stromy a na jednotlivých obytných domech natropila značné škody.“
Exotický žár a podivuhodné změny v přírodě
Nevypočitatelné počasí v létě před sto lety zmítalo celou Evropou. „Po prudkých vedrech prudké bouře,“ varoval vládní deník Československá republika například 13. srpna 1925 a poněkud záhadně dodal: „Žijeme v období velmi kritických dnů, o nichž psal svého času český učenec prof. Zenker a německý Falb.“ Podivuhodné výkyvy počasí podle nich měly způsobovat „vulkanické zjevy na mořských dnech“.
Zpráva popisuje meteorologickou situaci v průběhu srpna 1925, která až nápadně připomíná nynější počasí ve středu Evropy a v České republice. „Ohlašují se nejnovější další velké poruchy povětrnostní z různých krajů německých. Trpěli stejně v Holštýnsku, jako v Berlíně. My v Praze prožili jsme dva povětrnostně nejhorší dny 10. a 11. srpna, kdy teplota přiblížila se téměř +39 stupni Celsia,“ uvedl deník. „Co to znamená pro lid pracující na stavbách, střechách a na slunečně exponovaných místech, ví jen ten, kdo takovýto exotický žár zakusil.“
Exotický žár však nepříjemně často střídaly bouře, vichry a povodně: „Před půlnocí na včerejšek rozpoutala se nad středními Čechami v širším okolí Prahy prudká bouře, spojená nejen s prudkou strží mračen, nýbrž i s krupobitím, střídavými lijavci různé vydatnosti, a hlavně chvilkovou smrští větrnou, která zle řádila v lesích, sadech a vůbec na stromoví.“
Dvě oběti a srovnání s Verneovkami
Deník Československá republika informoval například o srpnové tragické povodni, která postihla městečko Spálené Poříčí v dnešním Plzeňském kraji: „Vodou zaplaveno bylo celé náměstí a řada přilehlých ulic. Na záchranu předmětů vodou odplavených nebylo možno pomýšleti pro tmu. Téměř úplně bylo vodou pobořeno anebo alespoň velmi vážně poškozeno asi 30 domů. Ve Spáleném Poříčí zahynula při tom 70letá Aloisie Ledererová, v Mýtově 60letá domkářka M. Vojačková. Obě zahynuly při pokusu o záchranu majetku.“
Autor článku přirovnal počasí v létě roku 1925 k dobrodružným příběhům Julesa Verna. A odborníci tehdy intenzivně přemítali nad příčinami bláznivých proměn počasí, a to ještě netušili, že počasí se „neumoudří“ ani za dalších sto let. A že neklid přírodních živlů bude zaměstnávat pořád více meteorologů, klimatologů i dalších vědců.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Česko v sevření horka. Poznejte vychytávky i rady, abyste vysoké teploty zvládli ve zdraví
