Čeští podnikatelé věří, že matematika je klíčem k ekonomickému úspěchu země. Do podpory začínajících učitelů jen letos již vložili přes deset milionů korun.
Každý volí trochu jiná slova, ve sdělení se ale naprosto shodují. „Matematikou bohatne společnost,“ říkají Jakub Nešetřil z nadačního fondu Matika Česku i Petr Zahradník, majitel společnosti Qminers, který tenhle projekt původně rozjel.
Oba podporují začínající učitele a snaží se přijít na to, jak dostat k učení matematiky víc lidí, kteří dětem ukážou, že právě tenhle předmět jim dá klíčové dovednosti pro 21. století. V matematice navíc vidí i ohromný potenciál pro českou ekonomiku a společnost.
„Spousta lidí v Česku zbohatla a postavila úspěšné firmy díky tomu, že můžou využít zástup lidí s kvalitními znalostmi z přírodních věd. Můžou si sáhnout na tenhle výjimečný talent a postavit na něm výjimečný byznys,“ říká Petr Zahradník. Sám je toho dobrým příkladem se svou firmou Qminers, která vyvíjí algoritmy, s nimiž se obchoduje na burzách celého světa denně za biliony korun.
Jenže výhled do budoucna není vůbec dobrý. Učitelů matematiky je největší nedostatek a zároveň ti stávající mají nejvyšší věkový průměr. „V příštích letech nás čeká velký demografický problém, protože právě tito učitelé jsou nejstarší, takže jich nejvíc bude odcházet do důchodu,“ upozorňuje Nešetřil.
Navíc dnes až třetinu výuky matematiky vedou učitelé, kteří pro ni nemají aprobaci. „Aby učitel dokázal děti pro něco nadchnout, není důležité jen to, jestli předmět učit umí, ale taky jestli ho baví a učit ho chce,“ poukazuje Nešetřil na častý problém v českých školách.
Komplikovanou situaci nevyřeší ani mladí absolventi pedagogických fakult. Ti totiž často (v případě matematiky a fyziky) ani nenastoupí do škol, nebo je brzy opouštějí a jdou za lépe placenou prací, často právě do firem působících v oblasti v IT a technologií. Zatímco nástupní plat učitele se pohybuje okolo 33 tisíc korun hrubého, matematicky vzdělaní absolventi VŠ si v soukromém sektoru přijdou na platy násobně vyšší.
Zastavit tenhle trend se snaží nadační fond Matika Česku, který v uplynulém školním roce podpořil čtyřicet učitelů, jimž měsíčně přispíval k platu částkou deset tisíc korun. Projekt vzbudil velkou odezvu a do nového ročníku se přihlásil zhruba desetinásobek kandidátů. Nakonec ze 450 zájemců bude finanční příspěvek k platu v novém školním roce dostávat 100 učitelů.
Podmínkou pro získání podpory je, že vyučují matematiku, fyziku nebo informatiku méně než pět let a školství je jejich primárním zdrojem příjmu. „Ukazuje se, že nejvíce lidí odchází v prvních pěti letech a většina učitelů také říká, že odchází z finančních důvodů,“ vysvětluje Nešetřil.
Foto Libor Fojtík
Podpora pro nynější stovku učitelů je možná díky řadě českých podnikatelů, kteří v matematice také vidí klíč pro úspěšné Česko a nadační fond podporují. Celkem do něj vložili už dvacet milionů korun.
Mezi dárci jsou společnosti jako Better Stack, Qminers, Rohlík Group a známá jména českého byznysu, jako je Pavel Mucha z Kaya VC, Zdeněk Cendra z CDN77, Vladimír Komár, zaměstnanci Mitonu, bývalý CEO Avastu Ondřej Vlček, zakladatel jednorožce Mews Richard Valtr a také Pavel Šebor, majitel společnosti SCS Software.
„Jsou to všechno lidé, kteří do projektu investují své peníze, protože si uvědomují roli matematiky a exaktního přemýšlení ve vlastním životě a v úspěších svých firem. Vědí, že to je pro naši budoucnost naprosto zásadní,“ zdůrazňuje Jakub Nešetřil, který nadační fond Matika Česku vede.
Původně ale finanční podporu začínajících učitelů matiky rozjel Petr Zahradník. Začalo to sérií příhod, kdy si ve svém okolí všímal, jak byznys přetáhl učitele ze školství. Zároveň tehdy přemýšlel, jaké filantropické téma by mohli sdílet v jeho firmě Qminers všichni společně.
Foto Salim Issa
„Tady se to všechno protnulo. To téma bylo zajímavé jak pro mě, tak pro kolegy, kteří do firemní dobročinnosti vkládali svoje peníze. Zároveň jsme si uvědomovali, že jsme součástí problému. Právě firmy, jako je ta moje, významně zvedají mzdovou úroveň a mohou k sobě matematicky vzdělané lidi lákat,“ vysvětluje Petr Zahradník.
Navíc v té době četl životopis jednoho z nejbohatších lidí světa, matematika a filantropa Jima Simonse. „V té knize jsem zjistil, že Simons před pár lety řešil v USA to samé. Vytvořil program Math for America a já si uvědomil, že nemusím vymýšlet nic nového a můžu se jím inspirovat,“ popisuje Petr Zahradník.
Matika Česku ale není kopií amerického programu, který učitele platí ze soukromých peněz dlouhodobě. „Cílem je nejprve zatáhnout s pomocí dárců za záchrannou brzdu. Ale taky vymyslet, jak to celé vyřešit a jak přesvědčit stát, že tomu má věnovat pozornost,“ vysvětluje plán Zahradník.
Brzy viděl, že musí dát celému nápadu formát, který bude samostatný a který bude mít jasné vedení. Proto oslovil Jakuba Nešetřila, který vybudoval technologickou společnost Apiary, kterou před osmi lety koupil za několik miliard korun americký Oracle. Zkušenosti má Jakub Nešetřil nejen ze světa startupů a byznysu, ale i neziskové oblasti. Vytvořil iniciativu Česko.Digital, která se snaží zlepšit digitalizaci Česka. Když se k němu dostala nabídka vést Matiku Česku, dlouho neváhal.
Nadační fond má nyní za sebou necelý rok fungování. Kromě přímé finanční podpory (v novém školním roce) určené stovce učitelů, usiluje o systémové změny. „Potřebujeme přesvědčit stát, že se musí chovat pragmaticky. Když mi chybějí učitelé matematiky, musím jim zvýšit platy, to je logické,“ říká Zahradník a připomíná dobu, kdy vyšší ohodnocení bylo běžné u angličtinářů v 90. letech. Pomoct by v tom mohly jak větší pravomoci ředitelů při stanovování platů, tak i podpora ze strany zřizovatelů škol.
Velké téma představují také rekvalifikace. Až čtyřicet procent začínajících učitelů nepřichází z pedagogických fakult, ale mění své povolání až později. Třeba proto, že je původní kariéra nenaplňovala. Jenže dnes si pedagogické vzdělání platí často ze svého, náklady se přitom pohybují ve vyšších desítkách tisíc korun.
„Velmi by pomohlo, kdyby stát investoval přímo do těchto rekvalifikací, protože by to fungovalo rychle a efektivně,“ věří Jakub Nešetřil. Zároveň je ale potřeba zvyšovat kapacity pedagogických fakult. Jenže problém je už na začátku: na obory s matematikou a fyzikou se hlásí málo lidí, a tak je potřeba nejdřív vůbec zvednout zájem o učitelství v těchto oborech.
S tím souvisí i další novinka, s níž Matika Česku přichází. Koncem srpna, těsně před začátkem nového školního roku, nadační fond ocení učitele, kteří přivedli své žáky k tomu, aby se sami věnovali učitelství. Kromě toho nadační fond spouští i další iniciativy.
V každém ze čtrnácti krajů vznikne dotované místo pro kroužek mimořádně nadaných dětí. Cílem je podpořit přístupnost matematických soutěží i pro děti z regionů, kterým často chybí učitel, který by je motivoval k vyšším ambicím.
„Studujte matematiku, bude to mít vliv na váš úspěch,“ říká Nešetřil. A nemá zdaleka na mysli jen šance na pracovním trhu. „Exaktní přemýšlení hraje v každodenním životě velmi důležitou roli. Role matematiky je víc než jen naučit se počítat, je o hlubokém uvažování,“ doplňuje.
Právě takové schopnosti budou podle iniciativy mít stále větší význam. „Je čím dál složitější se ve světě zorientovat. Proto bude schopnost rozložit si problém na podproblémy a sérií logických úvah dojít k tomu, co je asi pravda, čím dál důležitější. A to je přesně ta schopnost, kterou matematika cvičí,“ dodává Petr Zahradník.
Přestože aktuální pohled na výuku matematiky a množství kvalitních učitelů v Česku nevypadá zrovna růžově, strůjci Matiky Česku jsou optimističtí. „Věřím, že potenciál mít kvalitně vzdělanou, racionálně přemýšlející společnost máme. Musíme udělat maximum, abychom ho využili,“ uzavírá Jakub Nešetřil.
The post Budoucnost Česka je v matematice, věří byznysmeni. Dávají na její rozvoj miliony appeared first on Forbes.
