Umí se elegantně nést napříč oblohou a na jedné noze vydrží stát hodiny. Jejich přílet budí nadšení i očekávání, kdy z hnízda vykouknou chocholaté hlavičky... Není snad nikdo, komu by v životě neutkvěl pohled na čapím hnízdě.
DÁLE ČTĚTE: Slovák hledal houby na smaženici, v lese našel poklad. Obrovská vzácnost, raduje se
Otázka, proč je nutné divokým ptákům stavět hnízda, napadne asi každého. Odpověď a názorná ukázka, co se bez pomoci může stát, přichází po chvíli v lese, kam nás i s kamerou pořadu Prima Česko Lubor Křížek přivádí. Po pár krocích se zastavuje a ukazuje do trsu kopřiv. „Tady je vidět to staré hnízdo spadlé. Je to nějakých 300 kilo materiálu, možná víc, teď už se to nezdá, materiál se postupně zkompostuje. Původně hnízdo bylo na borovici. Naštěstí v době, kdy spadlo, v něm zrovna nebyla mláďata,“ vykládá zastánce přírody.
Postavit nový příbytek pro ptáky je dřina
Zatímco ve městech vídáme čápa bílého, v lese kraluje čáp černý. Místo k zabydlení si obvykle dokážou najít oba, ne vždycky ale jde o šťastnou volbu. Na komínech mohou překážet, stromy mohou být chatrné a hrozit pádem. A právě to jsou chvíle, kdy je třeba jim pomoct.
„Člověk přeměnil přirozené, rozptýlené lesy s pestrou škálou různých druhů dřevin, které mají silně zavětvené koruny, na ideální dříví pro člověka, čili stavební dříví pro dřevozpracující průmysl. A to vypadá jako tyčka vedle tyčky, jsou to monokultury, které nemají silné větve. Ale ten čáp se to tam snaží stavět, jenže mu to ze slabých větví padá,“ vysvětluje Křížek.
V horším případě i s mláďaty, která mnohdy ještě neumí létat. To pro ně obvykle znamená smrt, pokud je nezabije samotný pád, na zemi jsou snadným terčem predátorů. V lepším případě se na hnízdo v nebezpečí včas přijde. Pokud to lze, zajistí se proti pádu, pokud ne, je nutné jeho přestěhování. Ideálně co nejblíž původnímu hnízdišti.
„Vybere se co nejvhodnější strom, který má nějakou budoucí perspektivu. Potom jde o to připravit konstrukci, buď z lokálního materiálu, ale většinou je ideální železná konstrukce se vzpěrou, která tam vydrží po celou životnost stromu. A když hnízdo nabere na váze, tři sta, čtyři sta i pět set kilo, tak to té konstrukci nevadí,“ popisuje práci na nových hnízdech jejich tvůrce. A pokračuje: „Většinou vezmu část starého hnízda a vystelu ho na pevný železný základ.“
Nedaleko spadlého hnízda, u něhož v lesích na Sedlčansku stojíme, postavil před třemi lety Lubor Křížek černým čápům příbytek nový. A není to práce pro každého. Konstrukce zastánce přírody nechává zhotovit obvykle z vlastních prostředků a na stromy je instaluje ve volném čase. Snadněji se to řekne, než udělá. Základ hnízda, který se musí ručně vytáhnout do výšky s pomocí lan, váží až 70 kilo.
„Vezmu uvázanou hroudu ze starého hnízda, rozložím to. To je hotové za deset minut. Příprava trvá pár dnů, samotná instalace trvá třeba tři hodiny,“ říká budovatel hnízd a dodává: „Mám asi 20 lokalit hnízd černých čápů, které pravidelně několikrát do roka objíždíme.“
Nejlepší odměnou je plné hnízdo
Jednotliví občané i zástupci měst a obcí, ale také myslivci, rybáři a ornitologové mu přitom průběžně nahlašují nové. Mimochodem, nestaví hnízda pouze čápům, ale třeba i orlům mořským. A právě s druhým zmíněným druhem ptáků nedávno oslavil další úspěch. Ačkoli jim hnízdo postavil na ne právě tradičním místě, i tak už slouží jako domov.
„Letos na jaře ho objevili orli, mladá samice a dva samci, ti se poprali. A nakonec získal samici ten mladší, říkáme mu trojúhelníček, kvůli zabarvení. Ještě nezahnízdili, protože samice je mladá, pohlavně nevyspělá, ale na to hnízdo získali vazbu. A vypadá to, že příští rok to obsadí a vyvedou tam mláďata,“ doufá zastánce přírody.
Všechna hnízda kromě jediného, která zatím Lubor Křížek postavil, získala své nájemníky. Spolu s dobrým pocitem je mu odměnou i uznání, kterého se mu dostalo třeba v knize Laskavci. Vůbec nejlepší je ale podle zastánce přírody pohled na spokojené ptačí rodinky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V Česku se objevil pavouk připomínající tarantuli. Kousnutí je velmi bolestivé, útočí skokem
