Ve dvanácti se spolu se sestrou musela začít starat o tři mladší sourozence. Matka rodinu opustila, tatínek pracoval a děti se vyhnuly dětskému domovu jen díky babičce a dědovi. Verše, ve kterých se s těžkou situací vyrovnává, už zasáhly hodně lidí. „Odmalička mám pocit, že mě nikdo nebude mít rád a já zůstanu sama,“ vzpomíná básnířka Kateřina Pokorná přezdívaná Svojost.