Pobýval tam nelegálně, protože legalizace pobytu je bez získání takzvané zelené karty prakticky nemožná: „Celá ta léta v Chicagu jsem ale tvrdě pracoval ve stavebnictví. Nechápu, proč prezident Trump násilným vyháněním imigrantů podřezává větev americké ekonomice,“ přemítá deportovaný občan České republiky.
DÁLE ČTĚTE: Zelenskyj varuje Putina a spol. Najděte si kryt, od Trumpa žádá obávanou zbraň
Setkání s agenty amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zásadně mění životy nejen Mexičanům a dalším přistěhovalcům ze Střední a Jižní Ameriky, ale také nelegálním migrantům z Evropské unie. V tomto týdnu to zažil i 38letý Alexandr Pinkowski z Ostravy, který v Chicagu našel nový domov. „Potřeboval jsem vyřešit nějaké osobní problémy, tak jsem přijal nabídku mého otce, který už v Chicagu pár let pracoval,“ líčí, jak se v roce 2014 ocitl ve třetím největším městě Spojených států, které má 2,7 milionu obyvatel.
Do Spojených států přijel jako turista s ESTA vízem na 90 dnů. Neměl trpělivost ani chuť pokusit se o vyřízení takzvané zelené karty, která by mu zajistila trvalý pobyt i možnost legální práce. Reálně jde o komplikovaný proces s velmi nejistým výsledkem, přičemž Pinkowski předem netušil, jak dlouho chce v Chicagu zůstat. Mohla to být jen tříměsíční brigáda, kterou si chtěl vyčistit hlavu.
A najednou v Chicagu uplynulo 11 let
V Chicagu se mu zalíbilo a zůstal, tohle velkoměsto je Mekkou českých migrantů již od 19. století. A dokonce mělo před 100 lety i starostu Antonína Josefa Čermáka, který se narodil v Kladně, jenže v roce 1933 ho zavraždil italský přistěhovalec Giuseppe Zangara.
„Otec mě v Chicagu uvedl na pracovní trh a vrátil se domů, teď pobývá střídavě v Ostravě a na Srí Lance. Já jsem zůstal v Chicagu a dělal pro stavební firmy místních Poláků.“ Na tvrdou dřinu na stavbách si zvykl a ostravská traumata se pomalu vytrácela z paměti. Čas přitom dále plynul svým neměnným rytmem. „A najednou z toho bylo 11 let. Do České republiky jsem samozřejmě nikdy nemohl odjet, to bych si uzavřel cestu zpátky do Chicaga. Letos v létě mě ale navštívila maminka, takže jsme se po dlouhém odloučení přece viděli,“ vypráví. V létě přitom ještě netušil, že stále přísnější a akčnější protiimigrační agenti z ICE ho už mají v merku.
„Nemám ale k Chicagu tak zásadní vztah, abych se každý den třásl, že mě agenti najdou někde na stavbě a deportují,“ líčí. Protiimigrační politiku Donalda Trumpa bral spíše fatalisticky. „Že mohu být kdykoliv zatčen a vyhnán ze Spojených států. Polákům, kteří v Chicagu žijí nelegálně, jde však o mnohem více než mě. Mají v Americe rodiny, postavili si baráky, takže pro ně deportace znamená, že přicházejí o všechno, co v dosavadním životě vybudovali. Já jsem byl jiný případ.“
„Jste zatčen!“
Policisté z imigračního úřadu si ho vychutnali tento týden. Přímo před domem v Chicagu, kde bydlel. „Šli na jisto. Když jsem ráno nastoupil do auta, abych vyrazil do práce, zablokovali výjezd a oznámili mi, že jsem zatčen. Do bytu jsem se nesměl vrátit ani pro kreditní kartu. A odvezli mě rovnou do zadržovací cely na letišti. Jen prohlásili: ‚You are under arrest,‘“ popisuje počátek deportačního procesu.
Zadržen byl v pracovním oblečení, takže majitel rodinného domku, kde ho čekala šichta, se už řemeslníka nedočkal. Ostravský rodák Alexandr Pinkowski se v Chicagu vypracoval na odborníka na fasády typu vinyl siding. „To je typický americký zateplovací systém na fasádách,“ vysvětluje. Jsou to velké fasádní obkladové desky, většinou z materiálů na bázi plastu.
Agenti ovšem řemeslníka v montérkách odvezli rovnou do zamřížované cely na letišti. „Měl jsem přitom v bytě i kočku, ale nedovolili mi se tam vrátit. Záchranu zvířete už jsem naštěstí vyřešil, teď se ještě musím dostat k penězům, které mám na americkém účtu,“ vypráví. Když ho zatkli, měl u sebe pouze řidičák: „A shodou okolností i větší obnos v hotovosti, který jsem běžně nenosil. Asi 150 dolarů, což pro mě bylo štěstí po vystoupení z letadla v Evropě.“
Na cele bez telefonu
V cele byl zadržován o samotě: „Malinká místnost, tam bychom se dva ani nevešli. Sebrali mi telefon, takže jsem o své situaci nikoho nemohl informovat. A nařídili mi, že na cele mohu mít pouze jednu vrstvu oblečení, tak jsem si sundal tričko a zůstal v mikině, jenže v cele byla dost zima. Odevzdat jsem musel i tkaničky od bot.“
A výslech? „No to se asi nedá označit jako výslech. Vlastně mi jen oznámili, že budu deportován.“ Nedostal tak žádnou šanci rozhodnutí úřadů zvrátit: „V počítači měli informaci, že jsem překročil povolený pobyt. To je pravda, překročil jsem ho téměř o 11 let. Ale celou tu dobu jsem pracoval na pozicích, které už rodilí Američané nechtějí dělat.“
Trumpova protiimigrační politika již přináší americké ekonomice viditelné problémy a zdražuje i potraviny. Zemědělství je totiž závislé právě na nelegálních migrantech, kteří podle oficiálních amerických odhadů tvoří přes 40 procent všech pracovníků v tomto oboru. Letos na polích či v sadech scházelo 150 tisíc dělníků, mnozí farmáři tak museli úrodu nechat ladem. Ve městech se zase zhoršily služby a nyní se Spojené státy zbavily i jednoho odborníka na typické americké fasády.
Deportace do Varšavy místo do Prahy
„V cele jsem seděl osm hodin. Říkali, že mě deportují prvním letadlem, ve kterém bude místo. Byla to polská společnost Lot, i když já jsem do Ameriky přiletěl z České republiky. Asi to moc neodlišují,“ pokračuje Alexandr Pinkowski. „Všude po letišti mě vodila policie, na nějakou dobu mi dokonce imigrační agenti nasadili pouta.“ Cítil se potupně, v letadle navíc musel podepsat dokument, že aerolinkám zaplatí do týdne letenku z Chicaga do Varšavy. „Stála asi 600 dolarů, já měl jen těch 150 dolarů, ale k účtu jsem neměl přístup, protože bankovní karta zůstala v mém bytě,“ opakuje.
Ve Varšavě byl rád i za těch 150 dolarů v kapse. „Nevím, jak bych se jinak dostal do Ostravy, takhle jsem si mohl koupit lístek na autobus.“ V rodném městě na severovýchodě České republiky se zatím rozkoukává. „Hodně se toho za těch 11 let změnilo, zásadně tu třeba zdražilo. Když jsem v roce 2014 odjížděl, stálo pivo v ostravské hospodě kolem 25 korun, teď po mně chtěli 50 korun. Kdo na to má? Vždyť je to strašně moc peněz,“ podivil se, když chtěl nedůstojnou deportaci trochu zapít v hospodě.
Poláci jsou ohroženější než Češi
A co ho teď v Ostravě čeká? „Co budu dělat, to zatím netuším. Život se mi obrátil vzhůru nohama. Politice Donalda Trumpa namířené proti migrantům nerozumím, ekonomice Spojených států tím ale nemůže prospět.“
Deportace z Chicaga hrozí desítkám maximálně nižším stovkám osob z České nebo Slovenské republiky, které ve městě pobývají a pracují nelegálně. Mnohem více jsou ohroženi migranti z Polska, kterých jsou tisíce. Poláci jsou nejsilnější a Čechům i nejbližší slovanskou komunitou v Chicagu, takže velká část nelegálních gastarbeitrů z českých zemí našla práci právě u polských podnikatelů. A Poláci nyní vznášejí dotazy například na takzvaný Svaz amerických Poláků (American Polonia), kterému pokládají otázky v následujícím stylu: „V Chicagu nás žije velmi mnoho nelegálně, přesto máme vlastní firmy a domy. I nám hrozí deportace?“
Obavy z deportací sílí zvláště od léta, kdy americký Kongres přijal protiimigrační „velký krásný zákon“ (One Big Beautiful Bill Act). Donucovací úřad ICE se tak podle deníku The New York Times stává nejvíce financovaným policejním orgánem v zemi, jenž navíc počítá s náborem až 10 tisíc nových agentů, kteří mají slídit po nelegálech.
Trump nesnáší Chicago
Nelegálním přistěhovalcům v amerických velkoměstech vyhrožuje prezident Donald Trump už od lednové inaugurace. „V Chicagu je chaos. Máte naprosto neschopného starostu,“ prohlásil Trump na adresu demokratického starosty v čele velkoměsta. „Tohle bude naše příští mise. A nebude to ani obtížné,“ vyhrožuje nasazením armády čili Národní gardy v ulicích Chicaga.
Trump podle amerických médií Národní gardu povolal zatím do Los Angeles, Washingtonu a nově i do Memphisu v Tennessee, tam všude armáda pátrá i po nelegálních migrantech. Zásah v Chicagu zatím prezident odkládá, protože ho hlasitě zpochybňují chicagský starosta i guvernér státu Illinois.
„Trump škodí ekonomice, ale je pravda, že svým tvrdým postupem vůči nám nelegálním Američanům sbírá i politické body,“ přemítá deportovaný Alexandr Pinkowski. „Větší část usedlých Američanů, s nimiž jsem byl ve styku v Chicagu, s vyháněním migrantů spíše souhlasila. Dalším lidem se to ale nelíbí, proti vyhánění ilegálů se také demonstruje,“ říká muž z Ostravy, který se teď do USA nepodívá nejméně 10 let.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyrostl Trumpovi nový soupeř? Demokratický guvernér vyrazil do ostrého boje, jeho hvězda stoupá
