Globální krizi, která vyvrcholila v roce 2008, má zřejmě většina z nás ještě v paměti. Způsobila ekonomický propad a nárůst nezaměstnanosti po celém světě. Jednou z hlavních příčin krize byl neuvěřitelně přehřátý nemovitostní trh.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čechům se plyn prodraží. Některé společnosti v reakci na válku v Perském zálivu zvedají ceny
Roky před krizí byly nemovitosti v USA extrémně dostupné. Banky úmyslně zaostávaly v prověřování klientů a na objemné úvěry dosáhli i lidé bez potřebné bonity. Rizikové hypotéky se pak balily do zdánlivě stabilních investičních instrumentů, které se obchodovaly na burze. A pak to všechno prasklo.
Po splasknutí bubliny prošly americké banky transformací a procesem přísnější regulace, která klade větší důraz na objem vlastních aktiv a prověřování klientů. Tradiční banky se tak pro některé subjekty staly příliš pomalé a neohrabané.
Co dělají soukromé úvěrové fondy?
Do světa úvěrového byznysu tak vpluly takzvané privátní kreditní fondy, které vyplnily vzniklou mezeru. Tyto společnosti operují ve sféře „stínového bankovnictví“, nemusejí splňovat regulace jako klasické banky a poskytují úvěry těm, kterým tradiční peněžní ústav v požadované formě nepůjčí. Z vyplácených úroků pak odměňují své vlastní investory.
Mezi typické klienty těchto úvěrových fondů patří střední a velké firmy, které potřebují rychlou hotovost pro kvapnou expanzi. Tím se tento sektor liší od společností, které se zabývají mikro půjčkami pro běžné lidi (Zonky, Bondster, Mintos apod.).
Z okrajového nástroje pro pár subjektů se v posledních letech stal z privátních úvěrů fenomén. Stále má ale na trhu jen malý podíl, hodnota sektoru je podle CNN asi 1,8 bilionu dolarů (38 bilionů korun).
Jenže zranitelnost odvětví prohlubuje navázání na tradiční bankovní systém. Pro banky totiž privátní úvěrové fondy nejsou konkurenti, ale spíše partneři. Společnosti z oboru private credit si totiž půjčují za výhodný úrok u klasických bank a posléze klientům nabízejí úrok méně výhodný.
Proč se sektor třese?
Aktuálně se v USA šíří strach, že zemi čeká splasknutí další finanční bubliny. Některé privátní úvěrové fondy totiž začaly svým klientům blokovat výběry finančních prostředků, což firmy dělaly i před pádem v roce 2008.
Aktuálně navíc omezení zavádějí špičky odvětví privátních úvěrů, konkrétně firmy jako Blue Owl nebo Ares. Obě firmy letos na burze odepsaly kolem 40 procent. Upozornil na to list The New York Times, podle kterého se šíří strach, že to může mít souvislost s AI.
Umělá inteligence může mít totiž parametry další průmyslové revoluce. Zejména softwarové firmy začínají mít na burze problém, protože jim investoři nevěří, že jejich konkurenční výhoda obstojí v tváří tvář nástrojům AI. Kupříkladu kdysi neochvějně populární Adobe letos ztratilo třetinu hodnoty.
A právě softwarové společnosti jsou typickým klientem privátních úvěrových fondů. Pokud by proto došlo k sesypání trhu, rizikové půjčky by neměl kdo splácet a úvěrové fondy by zas nemusely mít kapitál na splacení půjček u klasických bank.
Analytici se podle CNN však prozatím shodnou, že i když současná situace začíná připomínat krizi v roce 2008, tak vážná údajně není. Zatím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Češi ochutnávali vzorky potravin z domácích a německých obchodů. Rozdíl v kvalitě byl závratný
