Polsko registrovalo průnik 19 dronů na své území v noci na 11. září, tři bezpilotní letouny sestřelilo. „Poláci jasně řekli, že NATO musí být zcela nekompromisní. I pan prezident řekl, že Rusko provokuje a bude provokovat dál,“ připomněla Černochová ostré vystoupení prezidenta Petra Pavla před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku.
ČTĚTE TAKÉ: Drony v Polsku byly ukrajinské, Estonsku chybí důkazy, tvrdí Moskva. Jak Kreml ohýbá události v EU?
Další bezpečnostní incident se odehrál minulý týden, kdy tři ruské stíhačky narušily na 12 minut estonský vzdušný prostor. „Na jedné straně říkáme, že jsme reagovali rychle a společně, teď opravdu musíme ukázat Rusku sílu i my. Na druhou stranu nechceme riskovat, že nás Rusko obviní z toho, že konflikt eskalujeme. A že tady už v uvozovkách chrastíme zbraněmi,“ zdůraznila ministryně obrany.
Aktivace článku 5 NATO o kolektivní obraně podle Černochové není na stole. „V tuto chvíli nechceme eskalovat konflikt, abychom strašili článkem číslo pět, to je přeci v pořádku. Nechceme nahrávat Putinovi a říkat, že budeme jako Severoatlantická aliance vstupovat do nějakého konfliktu,“ řekla ministryně obrany.
Kreml má podle ní poslední šanci s útoky přestat. „Pořád ještě Rusku dáváme poslední šanci. Je to takový last call (poslední varování, pozn. red.), aby okamžitě přestalo s útoky na země Severoatlantické aliance. Pokud se to nestane, přijde tvrdá odveta. A tak to říkají téměř všichni členové Severoatlantické aliance, kteří se k incidentům z posledních dvou týdnů vyjadřovali,“ zdůraznila Černochová.
Můžeme sestřelit ruské letadlo jako Turecko, řekla Černochová
Připomněla i incident z roku 2015, kdy při ruské intervenci v Sýrii došlo k sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 tureckou stíhačkou F-16. „Jsme připraveni reagovat rychle a rozhodně. Reakce může být i ta, že prostě budeme sestřelovat ruské letadlo, jako to ostatně udělalo Turecko v roce 2015. A šlo o sekundy, kdy tam to letadlo bylo,“ uvedla Černochová.
„Turecké stíhačky ho sestřelily naprosto nekompromisně a pro Rusko to znamenalo to, že už si do tureckého vzdušného prostoru nedovolily vletět,“ doplnila ministryně obrany.
Komentovala i narušení provozu letiště v Kodani, které bylo uzavřeno kvůli dronům vyskytujícím se v jeho oblasti. Dánské úřady ale spojitost s Kremlem nepotvrdily. „Je fakt, že se odehrály zrovna v době, kdy tomu předcházely útoky v Estonsku, v Polsku, v Rumunsku a v řadě jiných míst, třeba i nad Baltickým mořem,“ řekla Černochová.
Jak na obdobný incident reagovala tuzemská armáda? „Kdyby se něco takového stalo v České republice, máme systém protivzdušné obrany. Máme také letouny, které drží pohotovost nad územím České republiky i dalšími státy. Našimi gripeny střežíme i slovenský vzdušný prostor a reakce by samozřejmě byla adekvátní tomu, o jaký prostředek by se jednalo,“ podotkla Černochová.
„Nechceme jít s kanonem na vrabce,“ doplnila s tím, že v případě zachycení dronů nevychází jejich sestřel raketami ekonomicky dobře.
Armáda je podle Černochové od začátku války na Ukrajině v permanentní pohotovosti. „Víme, že se útoky v posledních dvou týdnech odehrávají zejména ve vzdušném prostoru a akcentujeme to. Ale také je fakt, že se dlouhodobě odehrávají různé kybernetické útoky na servery orgánů veřejné správy. Od vniknutí Ruska na území Ukrajiny je pohotovost opravdu prakticky permanentní,“ zdůraznila ministryně obrany.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Úder „Duchů“ na Krymu: Elitní ukrajinská jednotka prý zničila vrtulníky Mi-8 a radar
