Kybernetická bezpečnost patří dle zjištění průzkumu mezi důležitá témata pro 90 procent Čechů. V tomto ohledu je problematika považována za víceméně stálou a konzistentní součást každodenního života. Nepřekvapivě toto téma získává větší důležitost u mladších generací a nejmenší zájem o něj projevuje generace šedesátníků – i tak jde ale o vysokých 84 procent.
DÁLE ČTĚTE: Obavy o Měsíc. Asteroid může způsobit „velký třesk“, vychýlí ho z dráhy kolem Země?
Šetření nicméně v české společnosti odhalilo tzv. paradox kyberbezpečnosti: Strach ano, činy ne. „Jde o situaci, kdy si lidé uvědomují, že je kyberbezpečnost důležitá, a obava z hrozeb je velmi vysoká, ale zároveň ochranu podceňují,“ vysvětluje Jan Pich, Cyber Security Senior Manager v oddělení Technology Consultingu v EY Česká republika.
Kyberbezpečnost je odpovědnost veřejných institucí, tvrdí Češi
Výsledky průzkumu naznačují, že Češi nevnímají zajišťování kybernetické bezpečnosti jako svou vlastní odpovědnost – podle 81 procent dotázaných jde o povinnost veřejných institucí, poskytovatelů online služeb nebo bankovních a pojišťovacích institucí. Jen 19 procent respondentů zastává názor, že za vlastní bezpečnost na tomto poli odpovídá pouze uživatel sám.
Tato zjištění alespoň zčásti vysvětlují jev zmíněný výše – veřejnost je málo aktivní, protože očekává, že v případě kybernetického útoku vyřeší tento problém někdo jiný.
„Skutečnost, že lidé spoléhají na ochranu zvenčí, představuje velkou výzvu. Znamená to, že tradiční vzdělávací a komunikační přístupy, zaměřené primárně na informování, nemusí stačit. Potřebujeme komunikaci, která lidi skutečně aktivizuje a motivuje k převzetí odpovědnosti,“ zdůrazňuje Jan Pich.
O bezpečnosti není k dispozici dostatek informací
Z šetření vyplývá, že Češi mají v tomto směru největší důvěru v bankovní instituce, které jsou dle průzkumu hodnoceny jako nejdůvěryhodnější instituce v osvětové činnosti na poli kyberbezpečnosti. Na informace od nich spoléhá přes polovina dotázaných a i systémy internetového bankovnictví jsou ve většině případů hodnoceny jako bezpečné (83 procent).
Jen 10 procent dotázaných respondentů vyjádřilo přesvědčení, že má v oblasti kybernetické bezpečnosti k dispozici dostatek informací. Pocit jistoty se přitom napříč generacemi liší. Podle očekávání vykazují vyšší míru sebedůvěry mladší lidé, kteří se v digitálním světě pohybují intenzivněji – například pětina respondentů z tzv. generace Z (18 až 28 let) se cítí dobře informována, zatímco u seniorů nad 60 let jsou to jen čtyři procenta.
Tato čísla naznačují, že česká populace vykazuje v oblasti digitální gramotnosti velmi nízkou míru sebedůvěry, ale také poměrně výraznou poptávku po srozumitelných a praktických návodech (85 procent).
Banky hrají pozici důvěryhodného hráče
„Banky si díky svým investicím a konzistentní komunikaci vybudovaly pozici důvěryhodného hráče v edukaci o kyberbezpečnosti, což je pozitivní zjištění. Nicméně nízká sebedůvěra Čechů ohledně jejich informovanosti – pouhých 10 procent si je jisto – a současně masivní poptávka po praktickém vedení (85 procent) ukazují, že spoléhat se pouze na finanční sektor nestačí.
Je zřejmé, že v českém prostředí chybí širší a koordinovanější přístup k této problematice. Potřebujeme více viditelných a důvěryhodných subjektů, které by systematicky pokrývaly osvětu i mimo finanční služby a pomohly tak celé společnosti lépe čelit digitálním výzvám,“ uzavírá Jan Pich z EY.
Průzkum veřejného mínění realizovala společnost NMS Market Research pro EY Česká republika. Reprezentativní vzorek zahrnoval 800 respondentů z celé České republiky napříč věkovými, vzdělanostními a příjmovými skupinami.
Cílem šetření bylo zmapovat postoje české veřejnosti k problematice kybernetické bezpečnosti, míru informovanosti a ochotu chránit se. Sběr dat probíhal v květnu 2025.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Léto, horko a baterie. Jak vhodně pečovat o chytrá zařízení? Experti varují před výbuchem
