Vracejí život bezcennému odpadu. Společnosti Flexibau z Milevska se daří s produkcí desek vyrobených z recyklovaných nápojových kartonů. Svou technologii, která je mění v materiál na podlahy, dveře nebo nábytek, prodala už do několika států. V Austrálii nápad zaujal natolik, že si desky vybral pro svůj interiér globální gigant rychlého občerstvení KFC.
Všude kolem nás se vrší hromady odpadků. Z nevzhledných balíků vykukují zbytky obalů, z nichž ještě nedávno někdo pil mléko nebo džus. Co na první pohled může vypadat jako místo, kterému by se jinde spíše vyhýbali, tady je hlavní sklad materiálu pro nedalekou výrobní linku.
Společnost Flexibau totiž rozvinula patent na výrobu desek z recyklovaných nápojových kartonů. Vyrábí nejen stavební materiál pro využití na podlahy nebo příčky, ale součástí jejich byznysu je i prodej know-how do zahraničí.
V září spustila výrobu v Rakousku, v malé vesničce u Klagenfurtu. Na jaře příštího roku pak vznikne už druhá výrobní linka ve Švédsku.
Firma působí v areálu holdingu ZVVZ na okraji jihočeského Milevska. S průmyslovou divizí skupiny GES miliardáře a 93. nejbohatšího Čecha Ivana Zacha, která zahrnuje i další pilíře, jako jsou média a mediální aktivity skupiny Prima, zemědělství a nemovitosti, ji spojuje víc než jen geografická blízkost.
Před deseti lety koupili český patent na zpracování kartonů a věřili, že má na trhu šanci.
„Abychom se ze startupu stali plnohodnotnou firmou, museli jsme vymyslet komplexní řešení. Vyvinuli jsme si vlastní výrobní linku, prostřednictvím licencí poskytujeme know-how pro výrobu, ale i zkušenosti, jak pracovat s odpadem z recyklačních svozů,“ vysvětluje Roman Jarolímek, výkonný ředitel divize GES Eco, jak se tato větev Zachova byznysu oficiálně jmenuje.

Výrobní linka je hned v sousední hale. Na délku měří úctyhodných téměř padesát metrů a za den dokáže zpracovat až milion kusů kartonových obalů.
Na jednom konci vidíme už protříděný a nadrcený materiál, kterému tu říkají „chipsy“, na samém konci vyjíždějí z lisu různobarevné desky. Hotovým deskám tu ale nikdo neřekne jinak než „PackWall“.
Bez nezbytné ochrany sluchu se tu lidé neobejdou, celá výroba je totiž poměrně hlučná a prašná. Nahoře u stropu se vlní odsávací zařízení, které prach odchytává, a uprostřed pak stoupá pára, protože stroje lisují zatepla.
„V úplném začátku se zdálo, že by tento materiál mohl být vhodný pro modulární domy, a pár takových před lety také skutečně vzniklo,“ vypráví Roman Jarolímek.



„Nakonec jsme ale šli cestou konkurence pro klasickou OSB desku, tam vidíme největší potenciál. Nejvýznamnějším benefitem je – kromě ekologické stránky celého výrobního procesu – i akustická izolace díky hliníku obsaženému vevnitř a také to, že k výrobě nepotřebujeme ani lepidla, ani chemikálie.“
Nápojový karton totiž tvoří jen tři základní složky – celulóza, plast a hliník, které jinak běžně končí ve spalovnách. Rozvoji technologie také pomáhá to, že se i ve střední Evropě trh s recyklovanými materiály v posledních dvou letech probouzí.
„Ve skupině GES nás zajímají dlouhodobé investice, které rozvíjíme. Teď už je trh na podobné inovativní produkty líp připravený,“ věří Roman Jarolímek. Zatímco obrat samotného Flexibau nyní počítají v nižších desítkách milionů korun za rok, celá divize GES Eco dosahuje tržeb ve stamilionech korun.
A přibývá konkrétních realizací a kontraktů. Letos na jaře oznámili spolupráci s českou rodinnou firmou Sapeli, která z PackWallu zařadila do nabídky několik variant dveří. Dostali se do běžné nabídky hobbymarketů a v interiéru je k vidění například realizace v kavárně sítě Costa Coffee v centru Prahy.
Ještě větší boom zažívá technologie například ve Skandinávii, Rakousku nebo v Austrálii a na Novém Zélandu.
„Náš licencovaný materiál můžete vidět například v KFC na předměstí Sydney, kteří si jej vybrali jako příklad ekologického přístupu, a já věřím, že si z toho udělají svůj příběh i pro další pobočky,“ popisuje šéf Flexibau s tím, že Austrálie je pro ně velmi perspektivní i proto, že konkurenční klasické OSB desky jsou na tamním trhu výrazně dražší.

Poslední novinkou v jejich portfoliu je spolupráce se společností Biocultus, která buduje soukromé i veřejné venkovní toalety, které se obejdou bez vody, elektřiny i bez chemie.
Společně materiál upravili tak, aby zvládl použití i v extrémním horském prostředí, v mrazu a v dešti. Už teď slouží turistům například na Šumavě v Hartmanicích, v Beskydech na Pustevnách, ale i v pražských Klánovicích.
„Obecně hledáme řešení, která budou dávat smysl, nejen kvůli nálepce ekologičnosti. Tady vzniká z bezcenné hromady odpadu něco, co zase může sloužit lidem,“ poukazuje Roman Jarolímek.
The post Česká firma dává nový život kartonům. Její nápad oslovil i KFC v Austrálii appeared first on Forbes.