Kus Česka najdete na téměř všech kontinentech. Ve Finsku, Spojených státech či v Severní Koreji se totiž můžete svézt tramvajemi vyrobenými v tuzemsku – ať už těmi moderními od plzeňské Škody Transportation, či stařičkými, avšak dodnes sloužícími „tatrovkami“.
Když Rusko spustilo plnou invazi na Ukrajinu v roce 2022, mnohé Čechy jistě překvapily záběry, které zachycovaly jim známé tramvaje rozstřílené od tanků či převrácené jako provizorní barikády. Řada spoluobčanů totiž vůbec netušila, že české dopravní prostředky na Ukrajině jezdí.
Na tuzemské tramvaje však kromě Ukrajiny můžete narazit téměř ve všech státech bývalého východního bloku, ale i v mnoha dalších zemích, protože domácí společnost Tatra mezi lety 1960 a 1999 vyvážela typ T3 ve velkém.
Taková fráze přitom není jen floskulí – daný model je dosud nejrozšířenějším tramvajovým vozem na světě a vyrobilo se ho téměř čtrnáct tisíc kusů.
Dnes tuto štafetu převzaly tramvaje plzeňské společnosti Škoda Transportation. Co je přitom i tak dovádí k úspěchu, je podle zástupce Škody Jana Švehly to, že vždy vycházejí z lokálních podmínek i potřeb města a dopravce.
Nespoléhají se tak na univerzální řešení, ale navrhují vozidla na míru prostředí, infrastruktuře i očekáváním cestujících.
Foto se souhlasem Škoda Transportation
„Jinak vypadá tramvaj v Praze, kde musíte kombinovat potřeby historického centra, ale i rychlých tratí či stoupání, a jinak v Helsinkách, kde potřebují mít tramvaje odolnější proti mrazivému podnebí, či v Mannheimu, kde je potřeba dlouhé tramvaje umět rozpojit v polovině, aby se s nimi dobře manipulovalo v depu,“ vysvětluje Švehla.
Aby tak společnost různé požadavky splnila, musí přizpůsobovat nejen technické parametry jako rozchod kolejí, klimatické podmínky, zabezpečovací systémy nebo provozní rychlost, ale i design interiéru a exteriéru, aby zapadl do prostředí konkrétního města.
Podobný přístup kdysi měla i Tatra, která například „té-trojky“ pro Rumunsko vybavila jiným elektrickým zařízením, aby byly v zemi použitelné. První dodávka do Moskvy zase měla sedadla na místě prostředních dveří.
„Výsledkem jsou vozidla, která respektují místní potřeby a zároveň si udržují spolehlivost, komfort a hospodárný provoz, na které se naši zákazníci dlouhodobě spoléhají,“ říká Švehla k dnešnímu postoji plzeňské Škody.
Právě spolehlivost je dalším důvodem, proč se českým tramvajím v zahraničí tak daří. Důkazem toho může být jejich využití v Severní Koreji – přestože dodávky náhradních dílů do této země s diktátorským režimem výrazně omezují západní hospodářské sankce, nejméně pět typů Tater tam dodnes jezdí i s podprůměrnou údržbou.
Foto Joseph Ferris III / Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
Podvozek Tatry KT8D5K dokonce Pchjongjangská opravárenská továrna pro autobusy využila při tvorbě nové tramvaje Thongil-181. Z exotičtějších destinací pak ČKD dodávala rychlodrážní tramvaje Tatra RT8D5 pro hlavní filipínské město Manila.
Tramvaje od Škody zase jezdí například ve Finsku, kde využívají podlahového vytápění ke zbavování se sněhu. V Německu zase dopravce RNV operuje s tramvajemi od Škody na území měst Mannheim, Ludwigshafen a Heidelberg a zároveň i na území tří spolkových republik.
Tam musejí vozidla splňovat nejen homologaci pro tramvaje, ale částečně i pro vlaky, protože jezdí na meziměstských tratích. Plzeňský výrobce tam celkem dodává 114 tramvají, z nichž dvanáct je s délkou téměř šedesát metrů nejdelších na světě.
Kromě Lotyšska, Polska, Itálie nebo Turecka jezdí „škodovky“ i v americké Tacomě a Portlandu. Těch si všimli i tvůrci seriálu Simpsonovi. Když se ve druhém z těchto měst Marge Simpson v jedné epizodě účastní soutěže ve štípání dříví, rodina za ní přijede právě českou tramvají.
„Dodávali jsme či dodáváme i řady elektrických komponent dalším světovým výrobcům – jedněmi z nich jsou například tramvaje do australského Melbourne. Tramvaje, které vycházejí z pražských 15T jezdí například také v Číně,“ přibližuje Švehla.
Unikátní technologie zkoušejí ale i v Praze, třeba na tramvajích Škoda ForCity Plus 52T, které jsou nízkopodlažní bez jakéhokoli schodu.
„Dále mají elektromechanickou brzdu a fungují tak na bezolejovém principu. Klimatizace navíc používají ekologické chladivo,“ dodává Švehla.
Takřka česká tramvaj se dostala rovněž do Afriky. Maďarská společnost Dunai Repülőgépgyár dodala prototyp tramvaje do Addis Abeby v Etiopii, inspirovaný díly z vozů ČKD Tatra B6A2. Letos pak poprosil české firmy o rozvoj tramvajové dopravy v Ghaně její prezident John Dramani Mahama.
„České společnosti s odbornými znalostmi v oblasti integrovaných dopravních systémů, včetně tramvajových a lehkých železničních sítí, mohou v tomto úsilí hrát důležitou roli,“ citovala ghanského prezidenta africká agentura APA news.
Foto se souhlasem Škoda Transportation
Tradici a dlouhou historii výroby zmiňuje i Švehla. „Zákazníci oceňují naši zkušenost z desítek evropských měst a také historické know-how, které čerpáme nejen z naší historie výroby, ale i z více než stoleté tradice výroby tramvají na území Česka,“ zmiňuje mluvčí.
A takovou historii mají Češi, i co se týče metra. Škoda s ČKD spolupracovaly od roku 1996 na modernizaci sovětských vozů 81-717/714, které ve verzi 81-71M dodnes na lince B pražského metra jezdí.
Na lince C je pak v roce 2005 vystřídaly soupravy M1 od ČKD a Siemens, z kterých pak vychází i 21 kusů verze M1-MARA pro venezuelské město Maracaibo.
Kromě modernizovaných vozů v pražském metru jezdí vozy od Škody i pod Vídní a nyní společnost pracuje také na dodávce metra do bulharské Sofie. „Kromě toho jsme dodávali i klíčové elektrické komponenty pro metro v Budapešti, Kyjevě nebo čínském Su-čou,“ podotýká Švehla.
The post Česká stopa i v Severní Koreji. Tramvaje tuzemské výroby jezdí po celém světě appeared first on Forbes.
