Pro odvolání dozorčí komise kvůli výhradám k její práci hlasovalo v roce 2020 deset televizních radních, čtyři z nich působí v radě i v současnosti. Nejvyšší správní soud v roce 2022 rozhodnutí rady zrušil jako nezákonné a civilní soudy pak některým odvolaným členům komise přiznaly náhradu ušlého zisku.
Televize v dovolání argumentovala tím, že rada je orgánem státu a její rozhodnutí bylo výkonem státní správy, za škodu by tak měl odpovídat stát. Nejvyšší soud ale potvrdil, že rada je orgánem televize. "Slouží k uplatňování práva veřejnosti na kontrolu a je součástí vnitřní organizace České televize, přestože její členy volí a odvolává Parlament," uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.
Odvolání člena dozorčí komise nebylo podle soudu výkonem státní správy, ale spadalo do kategorie takzvané ostatní veřejné správy, kterou Česká televize vykonává sama jako nezávislá veřejnoprávní instituce. Odpovědnost za škodu způsobenou takovým rozhodnutím proto nenese stát, ale přímo televize podle občanského zákoníku, sdělila Tomíčková.
Televize začala za předchozího generálního ředitele Jana Součka po radních až čtyřmilionovou škodu vymáhat prostřednictvím předžalobní výzvy. S dalšími kroky se podle zářijového vyjádření předsedy televizní rady Karla Nováka čekalo právě na rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovoláních v jednotlivých sporech.
Jednáním televizních radních Romana Bradáče, Pavla Matochy, Jiřího Šlégra a Luboše Xavera Veselého, kteří hlasovali pro odvolání dozorčí komise a v radě působí i v současnosti, se několikrát zabýval sněmovní mediální výbor, a to na základě několika stížností. Zaslaly je občanské iniciativy a senátní komise pro sdělovací prostředky. Mediální výbor ale k závěru i vzhledem k blížícím se sněmovním volbám nedospěl.
