"Byl to šok," komentoval zveřejnění rozpočtu předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle něj komise přitvrzuje "v diskriminaci středních a větších farem, což nejbrutálněji dopadne právě na české zemědělství".
Ministerstvo zemědělství už řeklo, že se bude snažit vyjednat lepší podmínky. I tak ale je jisté, že farmáři dostanou méně.
Expert na zemědělství Petr Havel tvrdí, že čeští zemědělci přijdou v přepočtu o desítky miliard korun. A to i v případě, že se podaří vyjednat lepší podmínky.
Oblast zemědělství byla dlouho jednou z největších, kam mířilo vůbec nejvíc unijních miliard. Kvůli ukrajinské válce a potřebě přesměrovat peníze zejména do bezpečnosti, se strategie výrazně mění. A do zemědělství tak půjde výrazně méně prostředků.
O třetinu méně peněz
Na takzvanou společnou zemědělskou politiku má jít 300 miliard eur. Pro srovnání: teď to bylo 387 miliard eur. Když se zohlední inflace, je to skoro o třetinu méně.
Kolik přesně ze zmíněného balíku peněz zamíří do Česka, ale není jasné. Z návrhu vyplývá, že Česko by celkem během sedmi let mělo získat 29,4 miliardy eur.
To jsou ovšem celkové peníze, které se budou dělit mezi zemědělství, ale i výstavbu silnic a jiné infrastruktury nebo další projekty.
Eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen návrh hájí s tím, že půjde o značné zjednodušení a země si sama rozhodne, do jaké oblasti peníze pošle. Při své návštěvě Česka před několika dny řekl, že jsme teprve na začátku jednání o rozpočtu.
Dopady pocítí střední a velké podniky
Škrty vůbec nejvíc dopadnou na střední a velké podniky. Právě u nich návrh unijního rozpočtu počítá s největším snížením dotací.
Expert na zemědělství Petr Havel vysvětluje, že Česko tak doplácí na svůj zásadní nešvar, na který se upozorňuje už roky a žádná vláda s tím nedokázala nic dělat. "Česká republika má v celé unii vůbec největší velikost zemědělského podniku," říká Havel.
V Česku působí zhruba třicet tisíc zemědělských podniků. Jen pro srovnání, v Polsku je to milion dvě stě tisíc farmářů.
Škrty se mají týkat těch, co berou ročně na dotacích víc než 20 tisíc eur (v přepočtu zhruba půl milionu korun). Z částky mezi 20 tisíci a 50 tisíci eury se škrtne pětadvacet procent. Následují ještě další dvě pásma postupného snižování.
Nad částku 100 tisíc eur ročně nebude možné podporu čerpat vůbec, a to včetně propojených subjektů. Pro některé podniky půjde o dramatické snížení.
Změna se dotkne tisíců českých podniků
Podle Zemědělského svazu se to může dotknout až šesti tisíc podniků. Svaz dokonce naznačuje, že může dojít k výraznému ohrožení domácí potravinové produkce.
"Není možné mluvit o spravedlivé zemědělské politice, pokud má být postavena na trestání produktivních podniků pouze kvůli jejich velikosti," říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.
"Je třeba přihlížet k tomu, kolik lidí daný podnik zaměstnává, kolik potravin vyrábí, kolik odvádí na daních a jaký má přínos pro regionální ekonomiku," dodává Pýcha.
Podle agrárního analytika Petra Havla zatím nelze přesně analyzovat dopady. "Každý bude volit individuální přístup. Některé podniky se rozdělí, některé zaniknou, některé třeba změní svou strukturu svého hospodaření, aby nebyli závislí na dotacích," míní Havel.
A může dojít i na zdražování. "Zdražování je samozřejmě jeden ze způsobů, jak mohou zemědělské podniky kompenzovat ten propad příjmů z dotací a myslím, že impulzem ke zdražování to bude," domnívá se Havel.
Návrh je nedodělaný, míní Vrecionová
Europoslankyně Veronika Vrecionová, která je předsedkyní Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, tvrdí, že návrh rozpočtu zatím působí jako nedodělaný a místy nejasný.
"Jsme svědky toho, že návrh vysvětlovala jinak předsedkyně Komise a jinak ho interpretují jednotliví komisaři," řekla Vrecionová pro Aktuálně.cz.
Podle Vrecionové je ale nezbytné, a návrh s tím počítá, aby se dotace zastropovaly pro největší podniky.
"Peníze, kterých bude méně, nemohou končit zejména v rukou obřích agroholdingů. Úbytek peněz na zemědělskou politiku musí doplnit radikální snížení byrokracie, které je pro zemědělce a jejich výdělky možná ještě důležitější než balík dotačních peněz," říká Vrecionová.
Ministerstvo zemědělství ujišťuje, že o lepších podmínkách bude jednat a že má v unii spojence.
"Především budeme chtít navýšení navrženého rozpočtu. Jednoznačně podporujeme adekvátní financování prostřednictvím samostatného fondu či fondů, jako je tomu doposud," uvedl mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle dosavadních informací bude Česko chtít zdvojnásobení limitů. "Spodní limit by byl namísto dvaceti tisíc čtyřicet tisíc eur a strop by byl namísto sto tisíc eur na dvojnásobku, to by naší struktuře zemědělství odpovídalo lépe," uzavírá Havel.
