Autorky Miroslava Federičová a Alena Bičáková zjišťovaly u respondentů-dětí nadání, jež se dá hodnotit na základě kvantitativního kritéria, za pomoci mezinárodních a standardizovaných testů. Jejich zadání je zaměřeno na matematické a logické myšlení, stojí v tiskové zprávě o závěrech studie.
K TÉMATU: Učiliště jsou až na poslední koleji, vadí Zajíčkové. Pomoci může slučování oborů
„V Česku bylo na základě tohoto přístupu jako kvantitativně nadaných označeno 10,2 % žáků 4. tříd. U patnáctiletých žáků je to 12,7 %, z nichž 3,1 % vykazuje mimořádně vysoké nadání,“ píše se dále.
Základní školy v porovnání s těmito údaji vykazují, že mezi žáky je pouze 0,2 procenta nadaných dětí a 0,1 procenta mimořádně nadaných. Podle dat studie tak může sedět ve školních lavicích až padesátkrát více nadaných dětí, než reportují vzdělávací zařízení.
Přehlížené dívky a děti ze sociálně slabších rodin
Dalším zásadním zjištěním výzkumu bylo, že u dívek se jejich nadání přehlíží častěji. Více jsou opomíjeni také žáci ze znevýhodněného prostředí. „V oficiálních statistikách tvoří dívky pouze 25 procent nadaných žáků, přestože podle výzkumných dat představují mezi nadanými žáky čtvrtých tříd 42 procent,“ upozorňují autorky.
Výrazné rozdíly oproti oficiálním datům tak mohou vypovídat o stále přežívajících genderových stereotypech nebo o rozdílných očekáváních na základě pohlaví.
Horší podmínky mají podle závěrů i nadané děti s horším socioekonomickým zázemím. Oproti jiným zemím se jich v Česku mnohem více vyskytuje v zajištěných a vzdělanějších rodinách. Žáci, kteří mají stejný smysl pro kvantitativní nadání, ale vyrůstají ve znevýhodněném prostředí, proto prý mají mnohem menší šanci rozvinout svůj potenciál.
Co by mohlo pomoci?
Téměř polovina žáků 4. třídy s tímto nadáním nemá dostatečně vhodné podmínky pro učení. Mezi nadanými patnáctiletými studenty má převážná většina z nich velké ambice – až 96 procent chce v budoucnu studovat na vysoké škole.
„Očekávání rodičů však často neodpovídají schopnostem dětí. Až 16 procent nadaných žáků ve 4. třídě má rodiče, kteří neočekávají, že jejich dítě někdy získá vysokoškolský titul,“ vyplývá také ze studie.
Autorky však nezůstávají jen u prezentace dat, ale navrhují řešení. Především apelují na zavedení plošného systému identifikace nadaných žáků ve školách. K tomu by se měla zvýšit podpora znevýhodněným dívkám a dětem z ekonomicky slabších rodin, třeba za pomoci cílených programů.
V neposlední řadě je důležité posílení informovanosti pedagogů, rodičů, ale i širší veřejnosti o tomto dřímajícím potenciálu.
Výsledky studie jasně ukazují, že ve vzdělávacím systému se nachází mnohem více nadaných dětí, než kolik jich současné školství dokáže rozeznat a podpořit v dalším rozvoji. „Lepší identifikace a cílená podpora těchto žáků je důležitá nejen pro jejich osobní rozvoj, ale i pro společenský a ekonomický potenciál do budoucna,“ je uvedeno v závěru zprávy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Chyba v testu? Pokud to Cermat neuzná, naštvu se, říká češtinář. Maturanty vyzval k odvolání
