Je to byznys, kde o zákazníky nebude nouze. Počet míst v domovech pro seniory a podobných zařízeních zaostává za poptávkou a nápor se bude do budoucna zvyšovat. Jelikož samotné radnice to svými projekty nezachrání, naskakují do lukrativního odvětví firmy a fondy. Při výnosu z miliardových investic pak hraje roli, do jakého typu zařízení se pustí.
Většina lidí chce podzim života prožít doma. Jenže ne každému se to třeba kvůli zdraví splní. A pak je čeká přesun do zařízení, kde se o něj postarají. Na ten si ale může zájemce v některých regionech počkat i více než rok.
Podle posledních oficiálních čísel bylo předloni v domovech pro seniory a zařízeních s pečovatelskou službou 61 100 míst. Více než devadesát tisíc žádostí neuspělo. Je ale nutné podotknout, že se lidé mohou hlásit do více domovů najednou.
K uspokojení poptávky by tak podle odborníků bylo třeba „jen“ o deset až dvacet tisíc míst víc. To odpovídá až dvěma stovkám zařízení pro seniory, pokud by každé nabízelo sto lůžek.
Jenže poptávka nadále poroste. Dnes tu žije 2,2 milionu seniorů, za pětadvacet let jich bude skoro o milion více. To znamená, že budou potřeba desítky tisíc nových míst.
Obce a kraje sice budují další kapacity, ale samy nápor neodrazí. Vláda se proto spoléhá na soukromý sektor. „Není to nic nového, už v období první republiky se tyto kapacity budovaly ze soukromých zdrojů. Vracíme se tak k tomu, co už v minulosti fungovalo,“ uvedl nedávno ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Zájem mezi investory je. A není divu, jde o lukrativní odvětví. „Poptávka je prakticky jistá a nehrozí její výpadky,“ vysvětluje Adam Páleníček, expert společnosti KPMG na fúze a akvizice. Problematikou se zabývá i proto, že firmy a fondy se lačně přetahují o fungující domovy, když se dají k prodeji.
Což celkový počet lůžek nezvedá. Ale samozřejmě se počítá i se vznikem zcela nových zařízení.
Příjmy z nich se pak liší podle jejich typu. Například v klasických domovech pro seniory žijí lidé, kteří jsou v zásadě soběstační. Tím pádem jsou tato zařízení provozně méně náročná, ale často i méně výnosná. Lze vykázat méně úkonů, které hradí zdravotní pojišťovny.
Naopak klienti Alzheimer centra či léčebny dlouhodobě nemocných (LDN) vyžadují nepřetržitý odborný dohled a přítomnost lékařů. „Provoz těchto zařízení je organizačně i finančně náročnější, ale umožňuje generovat vyšší příjmy, což z nich činí atraktivní investici,“ popisuje Páleníček.
Zároveň upozorňuje, že jsou náročnější na řízení a hůře uchopitelné pro čistě finanční investory bez zkušenosti v oboru. Typicky o ně mají zájem investoři nebo fondy, kteří už mají z oblasti sociálních služeb zkušenosti.
„V posledních letech sledujeme zvýšený zájem investorů právě o segmenty s vyšší úrovní péče,“ říká Páleníček.
Miliardy do tisíců lůžek
Největším soukromým poskytovatelem sociálních služeb v Česku je dnes společnost Penta Hospitals. Firma spadající do impéria dvanáctého nejbohatšího Čecha Marka Dospivy má šestatřicet Alzheimer center a tři domovy pro seniory.
Koncem loňského roku navíc koupila společnosti SeneCura provozující v Česku celkem sedmnáct domovů pro seniory a zařízení se zvláštním režimem, v nichž je 2250 lůžek. Cena transakce nebyla zveřejněna.
Na dotaz, jak hodlá v této oblasti v následujících letech investovat, společnost do vydání textu neodpověděla.
Přibližně pět miliard korun hodlá do roku 2029 investovat nemovitostní fond Ambeat Care, který vytvořila pojišťovna Simplea ze skupiny Partners miliardáře Petra Borkovce a skupina Ambeat Group.
Cílem je rozšířit kapacitu o minimálně dva a půl tisíce lůžek dlouhodobé péče. „Je nám v zásadě jedno, zda k nim dospějeme novostavbou, rekonstrukcí jiné budovy nebo akvizicí už zavedeného zařízení,“ říká analytik pojišťovny Simplea Petr Hubený.
Naposledy před měsícem oznámil fond akvizici společnosti Medicina, která provozuje nemocnici v Podbořanech na Lounsku. Vedle ní fond vlastní ještě jedno zařízení. Samotná skupina Ambeat pak provozuje třináct dalších domů nabízejících dlouhodobou péči o seniory.
Nová zařízení rostou pomalu
Do investic do stárnoucího Česka se pustily i pojišťovny. A to ve spolupráci se státem. Česká asociace pojišťoven koncem loňského roku uzavřela s vládou memorandum. Na jeho základě počítá s tím, že v průběhu sedmi let vybuduje dvacítku zařízení s celkem dvěma a půl tisíci nových lůžek.
Na starost to má Centrum dlouhodobé péče, akciová společnost založená právě asociací pojišťoven. „Naší strategií je růst o zhruba dva až tři domy ročně,“ popisuje ředitel centra David Pospíšil.
V průměru by každé zařízení mělo mít kapacitu sto dvacet lůžek. „Náklady na lůžko by se pak měly pohybovat okolo dvou a půl milionu korun,“ upřesňuje Pospíšil. Celkem by tak měly pojišťovny dát do rozšíření kapacit okolo šesti miliard korun.
Stejně jako v případě fondu Ambeat Care, i Centrum dlouhodobé péče nemá striktně dané, zda bude kupovat stávající domy, nebo vybuduje zcela nové.
Co je naopak podle Pospíšila jisté, že každé zařízení bude kombinací klasického domova pro seniory a toho se zvláštním režimem. „Cílem je mít klienta stále v jednom prostředí, které zná a vyhovuje mu, a nepředávat ho tedy někam dál.“
I přes plány firem a fondů budovat zařízení pro seniory není jisté, zda se do poloviny století stačí postavit dostatek nových míst.
„Nová výstavba je bohužel pomalejší, než by odpovídalo potřebám trhu. Brzdí ji nejen vysoké stavební náklady a komplikovaný povolovací proces, ale také nedostatek kvalifikovaného personálu,“ přibližuje potíže Adam Páleníček z KPMG. „Masivní vlna nové výstavby se v dohledné době neočekává,“ dodává.
Většinu domovů pro seniory a zařízení s pečovatelskou službou dnes provozuje veřejná správa – kraje a obce. Soukromí provozovatelé mají, co se týče domovů pro seniory, zhruba desetinový podíl na trhu, v případě domovů se zvláštním režimem jde o dvaadvacet procent.
The post Česko nemá dostatek míst pro seniory. Firmy do odvětví investují miliardy appeared first on Forbes.
