Informace zazněly v úterý u příležitosti představení Národní očkovací strategie, která bude v brzké době předložena vládě.
Socio-ekonomické ztráty jsou takové, které vzniknou kvůli pracovní neschopnosti jednotlivým složkám hospodářství - firmám v tom, co se nevyrobí, státu za nevybrané daně, zdravotním pojišťovnám za léčbu, příkladem může být i rodič starající se o nemocné dítě.
"Každý rok nemocní v Česku chřipkou přes milion lidí, máme každoročně přes 2000 úmrtí," uvedla hlavní hygienička Barbora Macková. Počet odpovídá počtu obyvatel menší vesnice v Česku.
Proti chřipce je třeba očkovat každoročně, minulý týden na konferenci v Senátu zaznělo, že očkováno je v Česku asi sedm procent lidí. Mezi seniory se pohybuje podíl očkovaných mezi 20 a 30 procenty, cílem strategie je navýšení o dalších 20 procentních bodů.
"Populace stárne. Starší populace je více náchylná k virům," řekl k tomu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). "Nízká proočkovanost není jen o tom, že máme více nemocných. Jsou to velké náklady, které jejich léčba přináší a zbytečné zhoršení jejich zdravotního stavu," dodal.
Nemoci dýchací soustavy, mezi které patří chřipka nebo covid-19 tvoří šestinu všech prostonaných dní, což podle resortu zdravotnictví představuje 12,6 milionu dnů pracovní neschopnosti. Náklady na léčbu komplikací, jako je zápal plic, dosahují až 30 tisíc korun za den hospitalizace.
Do Česka je podle ředitele odboru ochrany veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáše Fošuma je objednáno 856 tisíc dávek proti chřipce a 723 tisíc dávek proti covidu-19. Obě byly aktualizované pro tuto sezonu podle aktuálních cirkulujících forem virů.
Strategie se zabývá i dalšími chorobami, které jsou preventabilní očkováním. "V posledních letech se v ČR i v okolních zemích opět objevují spalničky, černý kašel nebo hepatitida A," uvedla Macková. Objevují se podle se změnou klimatických podmínek i nemoci, které dříve na území ČR nebyly.
V ČR jsou proti některým onemocněním jako jsou spalničky, tetanus nebo záškrt, lidé očkováni povinně v dětském věku. "Pokles dětské proočkovanosti představuje riziko pro kolektivní imunitu a je třeba podnikat aktivní kroky na zvýšení proočkovanosti," dodala Macková.
