Vědkyně ze SYRI spolu s kolegy porovnávala data od 48 348 lidí ve věkovém rozmezí 20 až 84 let. „Výsledky studie ukázaly statisticky významnou asociaci mezi socioekonomickým statusem a rychlostí biologického stárnutí. Jedinci z vyšších socioekonomických vrstev vykazovali zejména ve středním věku signifikantní zpoždění biologického stárnutí, zatímco socioekonomicky znevýhodněné skupiny stárly rychleji,“ uvedla Dalecká.
ČTĚTE TAKÉ: Migréna jako příznak mozkového nádoru. Lékařka radí, kdy je třeba zbystřit pozornost
Doplnila, že nejhůře jsou na tom lidé, které lze spojovat s chudobou. „Ti v porovnání s ostatními stárli nejrychlejším tempem,“ uvedla vědkyně.
Výsledky studie také naznačují, že míra socioekonomických nerovností v biologickém stárnutí není napříč věkovými skupinami stabilní. „Od dvacátého roku života dochází mezi socioekonomickými skupinami k postupnému rozevírání pomyslných nůžek až do období vyššího středního věku, kdy nerovnosti dosahují svého maxima,“ upozornila Dalecká.
Šíře těchto rozdílů následně s vyšším věkem opět klesá. Rozdíly jsou však podle vědkyně v populaci i nadále přítomné až do nejvyšších věkových kategorií.
Vztah socioekonomického znevýhodnění a biologického stárnutí podle Dalecké nelze vysvětlit osamoceným vlivem jednoho faktoru. Sociálním determinantám, tedy tomu, v jakém prostředí žijí, jsou lidé vystaveni v každé životní fázi a jejich efekt na lidské zdraví se hromadí.
„Mezi jedinci s nižším socioekonomickým statusem pozorujeme vyšší výskyt nezdravého chování, jako je kouření, nevhodné stravování či nedostatek pohybu. Zároveň jsou častěji exponováni negativním vnějším vlivům, jako je znečištění životního prostředí či expozice rizikům pracovního prostředí. Dopady nepříznivých životních podmínek a životního stylu převzaté v mládí pak můžeme pozorovat v celé pozdější životní dráze jedince,“ uvedla Dalecká.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Vládu děsí duševní zdraví dětí. Roste počet sebevražd i sebepoškozování, chystá velké změny
