Telefony Xiaomi, drony DJI, nebo auta BYD. To jsou možná nejznámější čínské značky v Česku. Tuzemské i zahraniční kyberbezpečnostní úřady upozorňují, že při jejich používání hrozí únik dat do rukou úřadů komunistické Číny. Redakce investigace.cz zjistila, že tyto výrobky najdeme i ve vlastnictví českých státních institucí, úřadů nebo soudů. Po upozornění redakce resort spravedlnosti zvažuje změnu instrukcí o zákazu některých technologických produktů.
Tento text pro vás připravujeme i v audioverzi.
Ještě začátkem letošního února mohli zaměstnanci severopolské vojenské základny v Gdyni pohodlně parkovat svá čínská elektroauta v prostorech areálu. To se však mělo brzy změnit.
O dva týdny později tamní vláda zakázala pohyb čínských elektrických aut v blízkosti všech vojenských objektů. V polovině února se pak v médiích objevily zprávy, že tento zákaz byl koordinován v rámci Severoatlantické aliance. Co na to tedy jižní soused Polska – Česko?
„Analýza bezpečnostního prostředí, vyhodnocování rizik a následně i zavádění potřebných opatření probíhá v našem resortu průběžně,“ odepsal bez dalších detailů mluvčí ministerstva obrany Marek Vala na dotaz redakce investigace.cz.
Čínská špionáž
Čínské technologie, ať už jde o elektroauta, solární panely, mobily nebo třeba drony, vnímají české státní orgány jako rizikové. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před čínskými technologiemi v září loňského roku.
„Všem fyzickým osobám, jejichž data by mohla být cílem aktivit zahraničních zpravodajských služeb, Úřad doporučuje, aby zvážily případné omezení či úplný zákaz využívání technologií či služeb, jejichž prostřednictvím by mohlo docházet k přenosu systémových a uživatelských dat do Číny,“ uvedl NÚKIB.
Varování NÚKIB není závazné a platí pouze jako doporučení. Odborníci však upozorňují, že riziko úniku citlivých dat do Číny je velmi vysoké. „Hrozbou ze strany Číny je pro Česko také vysoké zastoupení čínských technologií ve strategické infrastruktuře. To s ohledem na čínské právní prostředí a bezpodmínečnou povinnost čínských společností spolupracovat s tamějším režimem zvyšuje hrozbu špionáže, sabotáže a technologické závislosti,“ píše NÚKIB v Národní strategii kybernetické bezpečnosti pro období 2026–2030, kterou loni schválila ještě vláda Petra Fialy.
I přesto se objevují případy, kdy české veřejné instituce čínské technologie používají. Začátkem března novináři ze Seznam Zpráv upozornili na případ, kdy kolem jaderné elektrárny v Dukovanech létal dron DJI, který prováděl průzkum okolí na zakázku českého státu.
Redakce investigace.cz zjistila, že podobných případů je mnohem více. Po zářijovém varování kyberúřadu čínské drony zakoupily také například města Chomutov a Holešov nebo Česká geologická služba. A českých veřejných institucí, které používají třeba mobily značky Xiaomi, je ještě víc.
České e-maily v čínských rukou
Jako bezpečnostní riziko označilo čínské technologie i ministerstvo zahraničí. To mělo s čínskou špionáží vlastní zkušenost – loni se veřejnost dozvěděla, že minimálně od roku 2022 si čínští špioni prohlíželi e-maily ministerstva zahraničí jako katalogy. Za útokem stála čínská kyberšpionážní skupina APT31, známá pod pseudonymy Zirconium nebo Judgement Panda.
Po zkušenosti se špionáží si už úředníci na ministerstvu dávají větší pozor. „Čínské technologie ministerstvo ani jím řízené organizace systematicky nepoužívají. Eliminace rizikových technologií probíhá průběžně, jakmile se na trhu objeví nové bezpečnostně problematické produkty či služby. Příkladem je nedávné zablokování vybraných rizikových IT služeb, včetně DeepSeek,“ napsal redakci mluvčí resortu zahraničí Adam Čörgő.
Starostu Holešova rizika nezajímají
Důvodem, proč některá města a některé veřejné instituce přese všechna varování nadále nakupují čínské technologie, bývá cena nebo dostupnost.
„Při výběru zařízení jsme vycházeli především z technických parametrů, dostupnosti servisní podpory a poměru ceny a výkonu. Drony společnosti DJI patří dlouhodobě mezi technologicky nejpokročilejší a v dané kategorii navíc představují velmi dobrý poměr ceny a výkonu, což je při nakládání s veřejnými prostředky důležité,“ napsal redakci náměstek primátora Chomutova Martin Bocian.
Podle něj bude radnice dron používat hlavně k dokumentaci města a záznamu veřejných nebo kulturních událostí. Bocian říká, že na úřadě jsou si vědomi diskuse o rizicích čínských technologií, ale prý používání dronu předem diskutovali s odborníkem na kyberbezpečnost.
„Pořizovaná data jsou ukládána lokálně na paměťovou kartu zařízení a následně zpracovávána interně. Dron není připojen k internetu, nevyužíváme cloudové služby výrobce ani jiné externí služby pro ukládání nebo sdílení dat. Zařízení zároveň není napojeno na interní informační systémy úřadu či kritické části infrastruktury,“ doplnil Bocian.
Investigace.cz oslovila s dotazy k nákupu dronů i město Holešov a Českou geologickou službu. Geologický úřad do uzávěrky článku neodpověděl. Starosta Holešova Milan Fritz zase redaktorovi do telefonu sdělil, že ho tato problematika nezajímá a nebude s k ní vyjadřovat.
Otočka po dotazech investigace.cz
Telefon značky Xiaomi loni koupil i Obvodní soud pro Prahu 9. „Předmětný telefon značky Xiaomi, na který jste upozornil ve svém dotazu, byl užíván pouze k běžné komunikaci. Nebyl nikdy napojen do žádných interních systémů ani skrze něj nebyly nikdy sdíleny žádné soukromé informace (ať už o zaměstnancích či správě soudu, či o účastnících řízení),“ uvedl na dotaz redakce mluvčí soudu Jan Šípal.
A dodal, že po dotazech redakce vedení soudu konzultovalo používání telefonu s bezpečnostní ředitelkou Městského soudu v Praze a s experty na kyberbezpečnost na ministerstvu spravedlnosti. „Bylo (nám) doporučeno, abychom se užívání veškerých produktů značky Xiaomi vyvarovali,“ doplnil.
„Dále vám sděluji, že díky vašim dotazům nyní ministerstvo spravedlnosti zvažuje vytvořit doporučující seznam nejčastějších produktů a výrobců z Číny, kterých by se mělo ministerstvo a potažmo i soudy a státní zastupitelství při nákupu vyvarovat,“ řekl Šípal.
Hrozba i bez připojení k internetu
Telefony Xiaomi v posledních měsících zakoupili i na Státní zemědělské a potravinové inspekci (SZPI) nebo na ředitelství Integrované dopravy Stredočeského kraje (IDSK). Mluvčí IDSK Filip Drápal uvedl, že nákup čínských telefonů byl jen „přechodným řešením pro pokrytí aktuální potřeby většího množství telefonů pro rychle narůstající skupinu terénních pracovníků, především revizorů“.
„Přes telefon se tito konkrétní pracovníci nemohou dostat ani do interní sítě IDSK. U terénních pracovníků může docházet, vzhledem k charakteru jejich práce, ke zvýšenému riziku zničení telefonů, není proto žádoucí pořizovat dražší přístroje,“ dodává Drápal.
Mluvčí navíc upozorňuje, že varování NÚKIB je pouze doporučením a že se podle něj řídili při vyloučení značek Huawei a ZTE ze zakázky. „V případě značky Xiaomi Redmi NÚKIB nevydal žádné konkrétní varování srovnatelné s varováním pro Huawei a ZTE. V blízké době IDSK vyhlásí novou veřejnou zakázku na rámcovou smlouvu na dodávku telefonů, ve které již čínské značky dle doporučení NÚKIB zcela vyloučí,“ doplnil Drápal
„Uvedené mobilní telefony neslouží k telefonování ani jiné komunikaci. Tyto telefony mají administračně nastaveno pouze focení, veškeré ostatní funkce včetně přístupu k internetu jsou blokované,“ vysvětlil nákup čínských telefonů mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Specialistka na kybernetickou bezpečnost v Kanceláři prezidenta republiky Monika Kutějová ale říká, že hrozba úniku dat existuje i bez připojení k internetu. Argument úřadů proto nepovažuje za dostatečný.
„Když něco nepřipojím k internetu, nebo to, že jen fotím, ještě neznamená, že to není žádné bezpečnostní riziko. Když fotím město, tak fotím infrastrukturu, a to je zlatý grál – jaká je dopravní situace, kde je špička, kde jsou klíčové křižovatky a podobně. A to, že někdo říká, že zařízení není připojené k internetu, neznamená, že přes server data někam neodcházejí. Přenos nemusí probíhat jenom přes internet,“ vysvětluje Kutějová.
Stejně tak nevidí rozdíl ani mezi značkami Huawei a třeba Xiaomi. „Za mě je to prašť jako uhoď. Je to čínský dodavatel, který se řídí úplně stejnými zákony jako všechny další firmy a vládu prostě poslouchat musí. Rizika jsou velmi obdobná pro všechny čínské společnosti,“ dodává expertka.
Nejsme schopni se řídit NÚKIB
V odpovědích oslovených institucí se často zmiňuje právě problematika varování centrálního kyberúřadu. Kriticky směrem k NÚKIB se vyjádřil třeba i dříve zmíněný mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 9 Jan Šípal.
Upozorňuje, že instrukce vyhýbat se technologiím dostali jenom k umělé inteligenci DeepSeek a zařízením Huawei, čímž se podle něj soud řídí. „Vedení i zaměstnanci zdejšího soudu si jsou vědomi obecného varování NÚKIB, nicméně nikdo ze zdejšího soudu není expert na kybernetickou bezpečnost ani na vysledování původu veškeré užívané technologie. Varování NÚKIB je proto natolik neurčité, že se jím nejsme schopni efektivně řídit,“ říká Šípal.
NÚKIB slovy mluvčí Lenky Soukupové kritiku odmítá s tím, že jejich analýzy jsou maximum, co může úřad v tuto chvíli dělat. Podle ní za to částečně může i minulá vláda, která nedotáhla legislativní proces zákona o kyberbezpečnosti. Zákon je sice účinný od listopadu, vláda ale neschválila klíčový mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelských řetězců.
Boj proti škodlivým technologiím podle ministerstva obrany komplikuje i legislativa. Mluvčí Vala upozornil, že například zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje vyloučit technologie na základě sídla výrobce.
„V tomto směru by tak případné paušální vyloučení např. čínských technologií z veřejných zakázek bylo nejen v rozporu s platnými právními předpisy, ale rovněž by mohlo vést k rozporu se zásadami řádného hospodaření,“ upozorňuje mluvčí ministerstva obrany Marek Vala.
Napojení na čínskou komunistickou stranu
Rizikem je podle expertů i propojení čínských firem se státními orgány. Podle veřejně dostupných informací jsou lidé z vedení firem jako Xiaomi, automobilky BYD nebo třeba výrobce solárních panelů JA Solar členy nejen čínské komunistické strany, ale i orgánů státní moci, třeba parlamentu. V Číně také existuje hned několik zákonů, které firmám přikazují ukládat data v Číně a poskytovat je tamnímu ministerstvu národní bezpečnosti neboli zpravodajské službě.
Výzkumnice Kamila Hladíková z Katedry asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci říká, že u čínských firem se nedá mluvit o nezávislosti, jelikož jsou pod kontrolou tamní komunistické strany. „Ve chvíli, kdy komunistická strana bude potřebovat nějaké informace, tak má mechanismy, jak toho dosáhnout. Firmy jsou součástí systému a jsou cíleně a strategicky vedené k tomu, aby pracovali pro něj,“ říká odbornice.
Hladíková se domnívá, že v současnosti riziko zneužití informací čínským státem není vysoké, ale v budoucnu by se mohlo stát mnohem větším problémem. „Pokud by došlo k vyhrocení konfliktu nebo pokud se svět bude měnit, tak je dobré uvažovat o tom, na čem budeme závislí. Pokud nastane změna světového řádu, tak je dobré přemýšlet nad tím, jestli používáním čínských technologií nedáváme výhodu druhé straně konfliktu,“ dodává Hladíková.
Snižujeme závislost na Číně?
Na českém trhu jsou nejviditelnější čínské drony od společnosti DJI, telefony od Huawei, Xiaomi, ZTE nebo třeba Honor. Čínské značky ale dominují také například v oblasti solárních panelů. Jeden z největších českých dodavatelů solárních panelů Raylyst má v nabídce téměř výhradně čínské značky – JA Solar, Trinasolar, Huawei nebo BYD. A podobně jsou na tom i jiné firmy na českém trhu.
A pak jsou tu čínské automobily. Podle dat z Centrálního registru vozidel se loni v Česku zaregistrovalo téměř 7 500 vozů čínských značek. Magazín Autohled v únoru napsal, že to byl meziroční nárůst o 68 procent. Celkový podíl aut čínských značek na českém trhu je pak asi tříprocentní.
Statistiky o celkovém podílu čínských technologií na českém trhu k dispozici nejsou. A to ani pokud jde o veřejné instituce. „Statistiky tohoto typu nevedeme,“ upozorňuje mluvčí NÚKIB Lenka Soukupová. „V posledních letech nicméně pozorujeme u některých institucí snahu diverzifikovat technologie a snižovat závislost na dodavatelích z rizikového prostředí. Nejde však o plošný ani jednotně rychlý trend.“
Autor textu: Dávid Pásztor
The post Čína, kam až dohlédneme. Jak české státní instituce používají rizikové čínské technologie appeared first on investigace.cz.
