Chlapci jménem Zane Li bylo devět let, když se mu narodila sestřička – a její příchod uvrhl rodinu v malém městě na východě Číny do těžkých dluhů. Podle tehdejší přísné čínské politiky jednoho dítěte museli rodiče zaplatit pokutu 100 000 juanů (téměř 300 tisíc korun) za to, že měli druhé dítě. Šlo téměř o trojnásobek jejich ročního příjmu z prodeje ryb na místním trhu. „Sotva jsme přežívali,“ vzpomínal Li pro CNN. Tehdejší třeťák byl nucen přes noc dospět, převzal většinu domácích prací a školní prázdniny trávil pomáháním matce v jejím stánku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čínský megaprojekt vyvolává obavy. Indie se bojí „vodní bomby“ i dopadů na zemědělství
Nyní 25letý Li říká, že nemá v plánu mít děti, což je postoj, který je pro jeho generaci stále častější. Znepokojuje to čínskou vládu – snaží se tak odvrátit populační krizi, kterou sama způsobila. Po desetiletí úředníci totiž tlačili na páry, aby měly méně dětí, a to prostřednictvím vysokých pokut, nucených potratů a sterilizací, aby nyní Liovu generaci prosili, aby měla více dětí.
Minulý týden v rámci nejnovějšího úsilí o zvýšení klesající porodnosti Čína oznámila, že rodičům nabídne roční dotaci ve výši 3 600 juanů (10 tisíc korun) na každé dítě do tří let, a to se zpětnou platností od 1. ledna. Pro mnoho mladých dospělých, jako je Li, je však tato nabídka neuspokojivá. „Náklady na výchovu dítěte jsou enormní a 3 600 juanů ročně je pouhá kapka v moři,“ řekl Li, který si vzal studentskou půjčku, aby mohl studovat magisterský obor zdravotnictví v Pekingu.
Nejdražší místo, kde mít děti
Výchova dítěte do věku 18 let stojí v Číně v průměru 538 000 juanů (1,5 milionu korun), což je více než šestinásobek HDP na obyvatele – podle nedávné studie pekingského institutu YuWa Population Research Institute je tak Čína relativně jedním z nejdražších míst na světě, kde mít děti. V Šanghaji náklady přesahují 1 milion juanů (2,9 milionu korun), Peking je těsně za ním s 936 000 juanů (2,75 milionu korun). „Mít děti by přineslo jen další těžkosti. Nejsem kapitalista ani nic podobného a moje dítě by pravděpodobně také nemělo moc dobrý život,“ řekl Li, který se obává o své pracovní vyhlídky a uvažuje o doktorátu.
Tak pesimistický výhled na budoucí rodičovství – podpořený zpomalující se čínskou ekonomikou a rostoucí nezaměstnaností mladých lidí – představuje velkou překážku pro snahu vlády přimět mladé lidi, aby se ženili a měli děti. Vzhledem k ubývající pracovní síle a rychle stárnoucí populaci Čína v roce 2016 zrušila politiku jednoho dítěte a umožnila párům mít dvě děti, v roce 2021 pak tři. Porodnost však nadále klesá. Populace se zmenšuje již třetí rok po sobě, a to i přes mírný nárůst porodnosti v loňském roce. Odborníci varují před ještě prudším poklesem.
Od pokut k dotacím
Nově oznámená celostátní dotace na péči o děti představuje významný krok v čínské kampani na podporu porodnosti. Místní úřady již řadu let experimentují s celou řadou pobídek – od daňových úlev, výhod v oblasti bydlení a peněžních dávek až po prodlouženou mateřskou dovolenou. Nyní se do čela dostává centrální vláda se standardizovaným celostátním programem, v rámci kterého vyčlení 90 miliard juanů (266,2 miliardy korun) na dotace, z nichž by letos mělo těžit 20 milionů rodin.
„Už nejde jen o místní experiment. Je to signál, že vláda vnímá krizi porodnosti jako naléhavý a celostátní problém. Poselství je jasné: neříkáme vám jen, abyste měli děti, ale konečně vám na to dáme i nějaké peníze,“ uvedla Emma Zangová, demografka a profesorka sociologie na Yaleově univerzitě. Nový program, který nabízí také částečné dotace na děti do tří let narozené před rokem 2025, byl přijat s nadšením rodiči, kteří na něj mají nárok.
Zangová ale uvedla, že je nepravděpodobné, že by to mělo vliv na porodnost. Podobné politiky v jiných východoasijských společnostech, jako je Japonsko a Jižní Korea, totiž podle ní v podstatě selhaly. Pro mnoho mladých Číňanů, kteří se potýkají s nedosažitelnými cenami bydlení, dlouhou pracovní dobou a nejistým trhem práce, dotace ani zdaleka neřeší hluboce zakořeněné obavy, které jsou příčinou jejich neochoty založit rodinu. „Opravdu nejde jen o náklady. Mnoho mladých dospělých je skeptických ohledně budoucnosti, například ohledně jistoty zaměstnání, stárnoucích rodičů, společenského tlaku, takže finanční podpora neřeší emocionální únavu, s níž se lidé v dnešní době potýkají,“ řekla Zangová.
Nemít děti jako projev laskavosti
Ironie přechodu od pokutování rodičů za neschválené porody k jejich dotování, aby měli více dětí, neuniká čínské generaci mileniálů a generace Z – zejména těm, kteří byli přímými svědky tvrdých trestů za porušení politiky jednoho dítěte. Na čínských sociálních médiích někteří uživatelé zveřejnili fotografie starých účtenek, které dokládají pokuty, které jejich rodiče kdysi zaplatili za to, že je nebo jejich sourozence přivedli na svět.
Mezi nimi je i Gao, která vyrostla v odlehlých horách Guizhou. Tato jihozápadní provincie je jednou z nejchudších v Číně a patřila mezi mnoho oblastí, kterým byla v rámci politiky jednoho dítěte udělena výjimka, která umožňovala venkovským párům mít druhé dítě, pokud jejich první dítě byla dívka.
Stejně jako její dvě starší sestry byla Gao krátce po narození poslána k babičce, aby se skryla před úředníky. A její rodiče tak mohli dál zkoušet mít syna. Nakonec měli čtyři dcery, než se jim konečně narodil syn. Gao, která nyní žije ve východní provincii Jiangsu, říká, že nemá zájem o manželství ani o výchovu dětí. „Vím, že nemohu dítěti poskytnout dobré prostředí pro vzdělání a život, takže rozhodnutí nemít děti je také projevem laskavosti. Rozhodně nechci, aby moje dítě vyrůstalo jako já... bez šance na sociální vzestup a bojovalo na dně společnosti, stejně jako já,“ popsala.
Slábnoucí optimismus
Po desetiletí, kdy čínská ekonomika vzkvétala a životní úroveň se zlepšovala, vyrůstaly generace mladých lidí s přesvědčením, že budou žít lepší život než jejich rodiče. Tento optimismus ale nyní slábne. Mnoho mladých lidí, kteří vyrostli s nadějí na sociální vzestup díky tvrdé práci a vzdělání, ztrácí iluze – ceny nemovitostí vzrostly nad jejich možnosti a vysokoškolský titul již nezaručuje dobré zaměstnání. Vytoužené příležitosti se tak stále častěji dostávají těm, kteří mají rodinné konexe.
Devětadvacetiletá June Zhao vyrostla v rodině střední třídy v jedné z nejvíce „involuovaných“ oblastí Číny, pekingském okrese Haidian. Žijí zde asi tři miliony lidí a nachází se tu mnoho nejlepších univerzit v zemi. Haidian je ale známý také pro svůj hyperkonkurenční přístup k výchově dětí. Když byla ve třetí třídě, začala Zhao každý víkend chodit na doučování. Oproti svým vrstevníkům už však měla několik let zpoždění.
Po dokončení bakalářského a magisterského studia v zahraničí se vrátila do Pekingu, aby pracovala v oblasti vztahů s investory. Obrovský tlak, pod kterým vyrůstala – a který stále pociťuje –, sehrál velkou roli v jejím rozhodnutí nemít děti. „Náklady jsou prostě příliš vysoké a výnosy příliš nízké. Obecně mám spíše pesimistický pohled na život – vložila jsem do něj tolik, ale dostala jsem za to velmi málo,“ uvedla.
Nerovnost mezi pohlavími
Roli navíc hraje i dlouhodobá nerovnováha mezi pohlavími v oblasti výchovy dětí a fyzická a emocionální zátěž, kterou to pro ženy znamená. V případě Zhao to byla její matka, která musela zvládat práci na plný úvazek a zároveň jí pomáhat s domácími úkoly nebo ji doprovázet na doučování. „Na vlastní oči jsem viděla, jak těžké bylo pro mou matku mě vychovávat. Vím, že ženy nesou mnohem větší břemeno a náklady než muži, pokud jde o výchovu rodiny,“ řekla.
Vzhledem k poklesu porodnosti vládnoucí komunistická strana zdůrazňuje domácí roli žen jako „ctnostných manželek a dobrých matek“ – propaguje ji jako cennou součást tradiční čínské kultury a nezbytnou pro „zdravý růst příští generace“. Úředníci nabádají ženy, aby si vytvořily „správný pohled na manželství, porod a rodinu“.
Demografka Zangová ale podotkla, že je prostě nereálné očekávat, že ženy budou mít více dětí, aniž by se řešily skutečné překážky, kterým čelí. „Nelze vrátit čas a doufat, že ženy prostě přijmou tradičnější role. Dnešní mladé ženy jsou vysoce vzdělané, orientované na kariéru a chtějí větší rovnost. Pokud politika nepodpoří tuto realitu prostřednictvím opatření, jako je otcovská dovolená, ochrana na pracovišti a flexibilní pracovní místa, porodnost se nezvýší. Vláda chce více dětí, ale společnost není strukturována tak, aby podporovala rodiny. „V současné době se rodičovství jeví jako past, zejména pro ženy. Dokud se to nezmění, dotace nebudou stačit,“ popsala.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Vedra ohrožují miminka na životech, varuje lékařka. Jak nejmenší děti nejlépe chránit?
