Rozhodnutí Číny zpřísnit kontrolu nad vývozem vzácných zemin není motivováno jen posílením jejího vlivu na světové dodávky těchto důležitých minerálů. Podle analytiků šlo rovněž o riskantní tah, který měl přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby věnoval pozornost tomu, co Peking vnímal jako pokusy jeho podřízených sabotovat uvolnění napětí mezi USA a Čínou, píše The New York Times. A zdá se, že to zabralo. Trump totiž přesunul svou pozornost na obchod s Čínou. Čínský krok však paralelně zneklidnil vlády a podniky v Evropě a vyvolal další kolo vzájemných obchodních půtek, které otřásly akciovými trhy.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přejde Ukrajina do ofenzivy? Trump má se Zelenským řešit i změnu taktiky.
Hrozí tak, že eskalující napětí zničí veškerý pokrok, kterého obě strany dosáhly v posledních pěti měsících při rušení vzájemných restriktivních opatření. Vyvstává také otázka, zda Peking nezašel se svou strategií příliš daleko, když dal jasně najevo, že Čína bude minerály využívat jako geopolitickou zbraň. Čína tak reagovala na rozhodnutí amerického ministerstva obchodu ze dne 29. září rozšířit počet společností, které jsou na černé listině a nesmějí získávat americké technologie. Tento krok překvapil Peking, který se domníval, že země dosáhly po čtyřech kolech jednání čínského vůdce Si Ťin-pchinga s Donaldem Trumpem v obchodní válce příměří.
Kontrolu nad vzácnými zeminami chtěl Si Ťin-pching možná také demonstrovat svou sílu domácímu publiku před klíčovým zasedáním vůdců komunistické strany. Podle deníku The New York Times je to jako vrátit Trumpovi facku. „Pokud jste vůdce a právě jste měl telefonický rozhovor s americkým prezidentem a pak vás o 10 dní později uhodili do tváře, co byste udělal před významnou politickou událostí?“ řekl Wu Sin-po, děkan Institutu mezinárodních studií na Fudanské univerzitě v Šanghaji.
Čínská státní média označují vzácné zeminy za ultimátní zbraň v obchodních jednáních se Spojenými státy, přičemž jeden televizní komentátor uvedl, že omezení by znamenala „smrtelný úder“. Analytici, kteří hovořili s čínskými úředníky, uvedli, že podle Pekingu je krok amerického ministerstva obchodu, který se dotkne tisíců čínských společností, dílem členů Trumpovy administrativy.
Peking byl velmi rozhořčen, protože měl pocit, že Trumpově administrativě prokázal dobrou vůli tím, že souhlasil s prodejem TikToku, uvedli analytici. Otázkou nyní je, zda se Pekingu podaří donutit Trumpovu administrativu k ústupu, nebo to povede k plnohodnotné obchodní válce. Již nyní se vzdula mohutná reakce, kdy evropský komisař pro obchod obvinil Čínu z toho, že využívá nerostné suroviny jako zbraň, a vyzval Evropskou unii, aby se koordinovala se zeměmi skupiny G7 a postavila se proti těmto omezením. „Číňané se přepočítali,“ řekl Yun Sun, ředitel čínského programu ve Stimson Center ve Washingtonu.
Pro Čínu jsou vzácné zeminy trumfem, který lze kdykoli vynést proti Spojeným státům. Peking totiž kontroluje většinu jejich světových zásob, které jsou potřebné pro výrobu prakticky všech moderních technologií – včetně polovodičů, robotů a letadel. Na začátku roku pomohla stejná taktika přesvědčit Trumpovu administrativu, aby pozastavila svou hrozbu uvalit na čínské zboží extrémně vysoká cla. Tentokrát však Čína zašla ještě dál a rozšířila svou kontrolu i mimo své území, což znamená, že vývozci kdekoli na světě budou muset požádat o licenci k prodeji produktů, které obsahují i stopové množství čínských vzácných zemin.
Čína chce ukázat sílu domácímu publiku
Není pravděpodobně náhoda, že Čína zaujímá tak tvrdý postoj těsně před zasedáním tamní komunistické strany, na kterém bude představen plán rozvoje země na příštích pět let. Analytici tvrdí, že čínští vůdci obvykle chtějí během těchto zasedání demonstrovat stabilitu a sílu, aby posílili svou legitimitu. „Musíte reagovat důrazně, abyste upevnili svou politickou pozici a ukázali domácímu publiku, že jste dostatečně silní na to, abyste ochránili národní zájmy Číny tváří v tvář provokacím,“ uvedl profesor Wu.
Vzhledem k opětovnému růstu napětí není jasné, zda se Trump a Si setkají koncem října na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství v Jižní Koreji, jak se dosud předpokládalo. Obě strany v uplynulém týdnu pokračovaly ve zvyšování tlaku a začaly si vzájemně účtovat vyšší poplatky za přístup do přístavů na svém území. Čínská vláda navíc zařadila na černou listinu pět amerických dceřiných společností jihokorejské přepravní společnosti Hanwha a obvinila je z „podpory a pomoci“ Spojeným státům. Trump zase v příspěvku na Truth Social uvedl, že Peking poškozuje americké pěstitele sóji a pohrozil, že omezí další obchod s Čínou, mimo jiné bojkotem čínského oleje.
Američtí analytici tvrdí, že čínské ministerstvo obchodu si zřejmě uvědomilo, že zašlo příliš daleko. Snažilo se totiž ujistit svět, že nová opatření nebudou používána ve velkém měřítku a nepředstavují plošný zákaz. „Čína byla příliš sebevědomá, že dokáže přimět Washington, aby ustoupil od svých nejnovějších sankcí, a zároveň zabránit jakékoli globální odvetě,“ uvedli analytici.
Čína si však další napětí v obchodních vztazích nemůže dovolit. Export patří mezi několik málo motorů růstu čínské ekonomiky, která trpí dlouhodobou krizí na trhu s nemovitostmi a deflační spirálou způsobenou nadprodukcí v klíčových odvětvích a klesajícími cenami. Evan S. Medeiros, profesor asijských studií na Georgetownské univerzitě, který byl poradcem prezidenta Baracka Obamy pro Asii, uvedl, že Čína mohla reagovat bez hrozby ekonomického nátlaku na své geopolitické rivaly. „To je, sakra, způsob, jak upoutat Trumpovu pozornost. Pozornost někoho upoutáte máváním rukama ve vzduchu, ne tím, že se ozbrojíte až po zuby a slíbíte, že na něj nepoužijete kulomet ráže 50,“ podotkl Medeiros.
Nová opatření na kontrolu vývozu vzácných zemin byla podle odborníků pravděpodobně připravena a sepsána dlouho před jejich zveřejněním. Někteří analytici tvrdí, že Peking zřejmě pouze hledal záminku, jakou jsou nová pravidla amerického ministerstva obchodu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nulová DPH u potravin? Ševčíkův návrh Schillerová odmítá. Pomůže to leda bohatším, míní expert.
