Zelení se dlouhodobě snaží cílit zejména na mladou generaci. Co ji podle vás nejvíce pálí a jaká řešení můžete nabídnout?
RH: Není fér, abych mluvila za celou mladou generaci. Nejsme jednolitý celek a každý máme své priority a problémy. Myslím si ale, že nás hodně trápí pocit nejistoty, ať už kvůli klimatické krizi, nebo protože se demokraticky zvolení představitelé chovají nedemokraticky, například americký prezident Trump. Myslíme si, že by ze všeho nejvíc pomohl hlas mladých lidí v politice, který by byl slyšet, ale nemluvil by pouze za vysokoškoláky, ale i třeba ale i za mladší.
ČTĚTE TAKÉ: STAN rozjel kampaň videem postižených trojčátek. Nebudeme vysílat zlo, vzkazuje Rakušan
Ve vašem dlouhodobém programu máte, že chcete zavést volební právo již od 16 let. Je tohle jedna z těch cest?
TF: Určitě. Už 16letí lidé mají nějakou zodpovědnost a vidíme, že i v mnohých zahraničních zemích je tato hranice snížená.
Jedním z problémů, který trápí nejen mladé lidi, je nedostupné bydlení. Máte na to nějaký recept?
TF: Všichni můžeme vidět, že současná krize bydlení je skutečně alarmující a zasahuje každého. Jako spolek se domníváme, že chyba se stala již v minulosti. Můžeme poukázat třeba na docela širokou privatizaci v 90. letech. Nyní se ukazuje, že obce a města mají problém nabídnout dostupné bydlení mladým rodinám, ale i regionálním zaměstnancům, kteří pracují v lékařství, školství nebo kritické infrastruktuře.
Řešením ale není ani neustálá výstavba dalších bytů. Na to například doplácí Nizozemsko. To přišlo s programem masivní výstavby, která ale stále prohlubuje konkurenci a byty stále zůstávají prázdné a dosáhne na ně jen hrstka těch nejbohatších. Jako možné řešení se nabízí například družstevní vlastnictví. To je ale běh na dlouhou trať, protože v Česku levicové řešení bytového problému nemá moc velkou podporu.
Levicové řešení bytové krize
Předseda Mladých sociálních demokratů (MSD) Luděk Svoboda se nechal slyšet, že v určitých situacích si dokáže představit znárodnění prázdných bytů. Dovedli byste si to představit i vy?
TF: Záleží na situaci. Můžeme si ale vzít příklad ze zahraničí. V Berlíně bylo referendum o vyvlastnění těchto bytů. V Praze to také může být nějaké řešení. I to je ale otázka, protože část obecních bytů je v otřesném stavu, neboť se o ně města nestarají. V současné situaci jsme hodně závislí na soukromém trhu. Nájemné je neregulované a smlouvy jsou často psány dost zvláštním způsobem. Jako mládežnický spolek můžeme apelovat, aby se o tomto tématu stále mluvilo a poukazovat na úspěšné příklady ze zahraničí.
Takže referendum byste vnímali jako jakousi pojistku a zpětnou vazbu od obyvatel měst?
TF: Proč to nezkusit. Hlavně ve velkých městech je spousta prázdných bytů a spekulantů, kteří si z bydlení dělají byznys. To je za nás nepřípustné.
Takže když Ivan Bartoš na zahájení kampaně Pirátů hovořil o dodatečném daňovém zatížení prázdných bytů, to byste podpořili?
TF: Určitě. Tohle je jeden z bodů, který se týká společné kandidátky a má velkou podporu od Zelených.
V programu máte, že byste v dlouhodobém horizontu rádi zavedli základní nepodmíněný příjem. To stále platí?
TF: Jako členky Mladých zelených se domníváme, že to je hezká teorie, ale bohužel z dlouhodobého hlediska to je v současném tržním hospodářském systému neudržitelné. Základní nepodmíněný příjem je také hodně závislý na státním rozpočtu, který ale má značné schodky. Proto je nyní to bohužel nelogické, byť by to občanům přineslo nějaké jistoty.
Když shoří planeta, nebudeme mít co bránit
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a nejnověji s usednutím amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu se řeší potřeba navýšení výdajů na obranu. Z úst některých politiků zaznívá, že musíme nyní Green Deal v zájmu rozvoje vojenských kapacit upozadit. Souhlasíte s tím, nebo se podle vás jedná o „falešné dilema“?
RH: Myslím si, že tohle dilema je vyfabrikované. Když nám shoří planeta a nebudeme respektovat limity naší planety, tak nebudeme mít co bránit. Neřekla bych ale, že Green Deal je ideální. Měl by být radikálnější a neměl by být sám. Myslím si, že se toho dělá málo a je to špatně komunikované. Většina společnosti ví, že Green Deal se týká klimatu, ale nezná jeho body, kdo by je prosazoval, čeho chce dosáhnout ani v jakém časovém rozmezí. Stal se z toho takový nálepkový pojem.
TF: Mohli jsme to vidět během posledních voleb do Evropského parlamentu. Z Green Dealu se stal pojem, který nikdo nemá rád – zelené šílenství. Když se ale nyní na základě geopolitického dění a situace na Ukrajině začne osekávat, tak se z něj za nás stane takový greenwashing (falešné budování environmentálně pozitivního pohledu na sebe sama, pozn. red.). Jeho znění teď moc nedává smysl, protože v něm je, že se budou – nejspíše dlouhodobě – brát prostředky z ekologických věcí na obranu. My si ale myslíme, že je důležitá nějaká rovnováha.
RH: Je to jako voda a jídlo. Potřebujeme obojí. Deset let se říkalo, že nemáme peníze na ochranu přírody, a hned, jak začne válka a začneme uvažovat o zbraních, tak ty peníze najednou jsou – nemůžeme je dát na klima. Obrana nejsou ale jen vojáci, ale i nějaká kyberbezpečnost, vzdělávání lidí, aby nepropadli dezinformacím, a bydlení, které vám nevyplaví povodeň.
Na druhou stranu ale můžeme říci, že Putina nějaká ekologie nezajímá a je v tomto ohledu ve výhodnější pozici. Zastánci zbrojení argumentují, že se nyní musíme soustředit na něj a až hrozba pomine, tak se můžeme bavit o znovuobnovení Green Dealu.
RH: Myslím si, že tohle je hrozná výmluva. Ti lidé, kteří říkají, ať nyní zpomalíme a pak se k tomu vrátíme, nikdy za ochranu klimatu nebojovali a nikdy to pro ně nebyla priorita. A musíme si uvědomit, že Putina a jeho vojáky platíme my penězi, které mu posíláme za neobnovitelné zdroje. Takže čím dříve budeme soběstační a nezávislí na fosilních palivech, tím spíš nebude Putin schopný vést válku. Jsou to spojené nádoby.
TF: Přijde mi důležité apelovat i na nějakou evropskou sounáležitost. Podporujeme myšlenku evropské armády a považujeme za důležité se v těchto věcech spojovat, nikoli rozdělovat. Měli jsme na současnou situaci být připraveni již dříve, protože válka na Ukrajině začala již obsazením Krymu. Bohužel ale hlavně střední a západní Evropa zaspala a dávala přednost politickým bojům místo obrany. Ten rozdíl jde vidět na příkladu Skandinávie, která na to pohlíží úplně jinak, protože – zřejmě na základě nějaké historické zkušenosti – věděla, že riziko války tady vždy je, a snažila se být stále připravena. My jsme v této věci zaspali. Možná jsme před 20 lety místo privatizace bytového fondu měli řešit armádu.
Naše podpora Ukrajiny upadla
Děláme toho dost pro Ukrajinu?
RH: Polevili jsme. Ta prvotní vlna podpory byla úžasná a fascinovala mě. Teď to ale pomalu umírá. Nehovořím ani o materiální a finanční podpoře, ale o poklesu morálky. Necháme si líbit šíření proruské rétoriky a dezinformace, což na začátku invaze nepřipadalo v úvahu.
TF: Zároveň se tady pohybují strany, které podporují tuhle rétoriku. Bohužel mají v průzkumech docela dost procent a existuje riziko, že se do Sněmovny dostanou. Vytratila se solidarita a lidé za svými problémy vidí ukrajinské uprchlíky, nikoli vládu.
Jak by se dal zvrátit růst subjektů, které obviňují ukrajinské uprchlíky? Naznačily jste boj proti dezinformacím. Existuje na to nějaký funkční nástroj?
RH: Český vzdělávací systém hodně zaostává ve vyučování dějin konce 20. století, které by mohly pomoci v rozvoji kritického myšlení. Pokud by lidé měli lepší základ, tak by se nenechali snadno zmást lží nebo dezinformací. Samozřejmě se to týká i svobody slova, která ale nemůže být absolutní. Pokud necháme vystupovat jedince, kteří chtějí utlačovat ostatní, tak už nedáváme prostor utlačovaným. To se týká jak Ukrajinců, tak ostatních menšin u nás.
TF: Zároveň je nutné říct, že zákaz dezinformací by neznamenal, že se přestanou objevovat. Například i na drogové politice vidíme, že se ten problém objevuje stále, jen skrytě. Pak bude akorát těžší jej objevit. Kromě rozvoje školství bychom se měli zaměřit i na vzdělávání starší generace. Existuje tu například riziko řetězových mailů a to, čemu lidé u nás někdy dokáží uvěřit, mi přijde takové tragikomické.
Přečtěte si další rozhovory s mladými politiky:
Šéfka Mladých starostů: Ukrajině pomůžeme i přijetím do EU, ministra Dvořáka potřebujeme
Šéfka Mladých starostů: Změny ministrů uškodily školství. STAN nemá rozkoly jako Spolu
Volit od 16 let? Stěžejní téma, zvýší to zájem o politiku, říká šéfka Mladých starostů
Nejsme strana důchodců. Od Babiše chodím nabitý a s poznámkami, říká šéf Mladého ANO
Konečná vytunelovala KSČM, říká šéf mladé SOCDEM. Promluvil i o vínu a moudrech od Zemana
Šéf mladé SOCDEM: Prázdné byty bych znárodnil nebo za ně pokutoval. Je to v zájmu státu
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Do Sněmovny už nechci, říká stále více poslanců. Nahradit je mohou psychopaté, varuje expert
