Vláda v boji s dezinformacemi již delší dobu tápe. V roce 2022 vytvořila post zmocněnce pro oblast médií, který obsadil mediální manažer Michal Klíma. Po necelém roce kabinet ale funkci zrušil, agenda boje proti vlivu cizí moci připadla poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Letos v květnu vláda schválila, že koordinátorem strategické komunikace se stane bývalý náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ficův europoslanec byl v Moskvě. Omlouvám se za rusofobii Západu, EU přijímá fašistické rezoluce, vzkázal a schytal bouři
To ale podle expertů pro boj s dezinformacemi nestačí. „Čeští političtí představitelé ve svém programovém prohlášení tvrdili, že hybridní hrozby a obrana proti dezinformacím jsou pro ně prioritou. Reálný posun v oblasti konkrétních opatření však byl dosud minimální,“ uvedla na tiskové konferenci Andrea Michalcová, ředitelka CIS.
Následně pustila přítomným novinářům „videozdravici“ od falešného ruského prezidenta Vladimira Putina, který pochválil Českou republiku za to, že s hybridními hrozbami dělá spíše málo než hodně. „Děkuji, že jste jako vaši soudruzi na Slovensku,“ nechal se slyšet falešný šéf Kremlu v deepfake videu, které CIS vytvořilo pomocí nástrojů umělé inteligence.
Analytička CIS Veronika Víchová uvedla, že sice Česko má strategie, kterými se v zahraničí chlubí, ale fakticky se nenaplňují. „Vnímáme velkou potřebu nějakého nezávislého a proaktivního dohledu, zda a jak se s těmito strategiemi nakládá, kolik je do nich investováno peněz a zdrojů, aby se naplňovaly,“ sdělila. Zabývat by se tím mohla sněmovní stálá komise pro hybridní hrozby.
Zároveň v Česku – stejně jako na Slovensku – neexistuje komplexní legislativa a většina státních institucí nemá ani zřízené specializované útvary proti hybridním hrozbám. Za klíčové CIS označilo rychlé schválení zákona o digitální ekonomice či úpravu trestního zákoníku o vyzvědačství a spolupráci s cizími mocnostmi v souvislosti s rostoucími aktivitami Ruska.
Kabinet v programovém prohlášení napsal, že obrana proti dezinformacím musí být „rychlá a škálovatelná“. Slibuje v souladu se zahraničními vzory připravit legislativní i nelegislativní opatření, která umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova.
V praxi ale kabinet podle expertů své závazky na tomto poli neplní. „Současné Slovensko je příkladem toho, jak nedostatečná příprava na tyto potenciální hrozby může ovlivnit volby, ale i celkové fungování státu,“ upozornil Daniel Milo, analytik NEST Institute.
„Pokud si česká vláda a společnost neuvědomí míru závažnosti hybridních hrozeb a nepodniknou potřebné kroky, může nás potkat stejný osud jako Slovensko,“ dodala Michalcová s odkazem na sílící napětí ve společnosti i dění ve slovenské politice, kde dochází v celé řadě institucí k náhlým personálním obměnám či útokům na zástupce médií.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bezpečnostní složky v Česku při masové střelbě málo spolupracují, řekl v exkluzivním rozhovoru bývalý agent FBI
