Bezmála dvě dekády byl nejbohatším člověkem světa, teď je ale Bill Gates v žebříčku nejmajetnějších až na třináctém místě a v příštích letech se v něm velmi pravděpodobně bude dál propadat. Zejména kvůli tomu, že se letos rozhodl rozdat téměř všechno, co má. Americký miliardář se také po většinu života vyhýbal skandálům, a proto nebývá kritizován tak často jako jiní ultrabohatí lidé. Vždy tak dobrou pověst ovšem neměl.
Podle studií organizace YouGov je spoluzakladatel Microsoftu Bill Gates po Warrenu Buffettovi druhým nejpozitivněji vnímaným podnikatelem ve Spojených státech a zároveň mu z byznysmenů důvěřuje po Oprah Winfrey nejvíce členů generace Z.
K takové oblíbenosti přitom přišel vlastně jednoduše – slušným vystupováním a velkorysostí. Tu prokázal znovu letos v květnu, když se definitivně rozhodl během dalších dvaceti let rozdat 99 procent svého bohatství.
„Až zemřu, lidé o mně budou říkat spoustu věcí, ale jsem pevně rozhodnutý, že ‚zemřel bohatý‘ mezi nimi nebude,“ napsal v té době na svůj blog. A nešlo jen o hezké PR řeči.
Ke Gatesově popularitě přispívá zřejmě i to, že když něco takového slíbí, snaží se to také splnit. Proto měl už nyní významně sáhnout do svého jmění a darovat na dobročinné účely desítky miliard dolarů.
Mezi největší iniciativy, do kterých Bill Gates investuje už dekády, patří porazit malárii. To je podle něj dokonce klíčem k rozvinutí Afriky.
Za takový cíl ho ale v minulosti kritizovali někteří Američané, jimž se nelíbilo, že investuje do léčby nemocí, které Spojené státy přímo neohrožují – jenže Gates je podnikatel a stejným metodickým přístupem postupuje v byznysu i ve snaze zlepšit život na Zemi.
Zjistil totiž, že v chudých zemích může za stejnou částku zachránit mnohem více životů než ve státech vyvinutějších. „V každé zemi, kde můžeme zachránit život za pár tisíc dolarů, to uděláme,“ vysvětloval proto v roce 2014 pro web NPR.
Hlavně však přišel na to, že pokud opravdu chce pomoci, bez pečlivě vybudované image „dobráka“ to paradoxně nepůjde. Poté co totiž svou reputaci zkrotil, se mu najednou začaly otevírat dveře i tam, kde o jiné miliardáře nestojí.
Na vyslechnutí jeho názorů na oblasti, jimž zasvětil soukromý život, tak čekají mnozí. Vřelé přijetí si vysloužil v roce 2023 i od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, se kterým si promluvil na témata světové nerovnosti ve zdraví či globálního oteplování.
Foto Steve Jurvetson / Wikimedia Commons (CC BY 2.0)
Od té doby se o zdraví a snaze vymýtit nemoci rozmluvil také třeba s premiérem Pákistánu Šáhbázem Šarífem, ministerským předsedou Austrálie Anthonym Albanesem a objevil se i na zasedání Světové zdravotnické organizace.
Ve svém vystupování se tedy výrazně liší od ostatních členů klubu nejbohatších – na rozdíl od Jeffa Bezose či Bernarda Arnaulta je o něm a jeho názorech slyšet, ale zároveň za každou cenu a při každé příležitosti nevyhledává kontroverze jako Elon Musk.
K jeho dobré pověsti přispívá rovněž to, že i přes svou lásku ke kapitalismu nemá problém se proti svým řadám otočit, pokud s jejich konáním nesouhlasí.
Do konfliktu se proto letos pustil právě s nejbohatším mužem světa Muskem, který podle něj svým působením v americké vládě a rozsáhlými škrty v Agentuře Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) „zabije přes milion dětí“.
Spor už spolu ale vedou dlouho. Musk v roce 2022 Gatesovi při setkání řekl, že „většina filantropie je sra*“, a později zmínil, že je „přesvědčen, že Gates je kategoricky šílený“ a jeho filantropii k potlačování globálního oteplování prý nemůže brát vážně.
Musk pak podle Gatese nemá problém sebrat dětem pomoc, protože je nikdy neviděl umírat, s čímž má naopak bývalý nejbohatší muž světa zkušenosti. K filantropii samotné ho dostalo, když se v roce 1997 snažil rozšířit počítače do Afriky a viděl děsivé podmínky, ve kterých tam lidé žili.
Ještě více ho však poznamenaly podmínky, v nichž umírali. Jeho bývalá žena Melinda později vzpomínala na hovor, který s ním měla poté, co se vrátil z jihoafrické nemocnice plné pacientů s tuberkulózou.
„Je to rozsudek smrti. Jít do té nemocnice je rozsudek smrti,“ říkal jí prý rozrušeně do telefonu. Jen na výzkum tuberkulózy pak v průběhu let daroval stovky milionů dolarů.
Foto European Parliament / Wikimedia Commons (CC BY 4.0)
Svůj manažerský přístup k filantropii aplikuje i ve vztahu k ostatním mocným a bohatým. Aby šlo z darovaných peněz co nejvíce na opravdovou pomoc, pomáhá majetným filantropům Nadace Gatesových a organizace Gates Philanthropy Partners koordinovat snahy a investovat do těch nejpotřebnějších projektů.
Ne vždy se ovšem jeho snahy povedou. Investigativní novinář Tim Schwab, který o Gatesově reputaci napsal knihu, poukazuje například na agrikulturní program AGRA. Ten ani přes miliardové investice nedokázal splnit svůj cíl výrazně snížit hlad i chudobu ve třinácti afrických zemích.
Gatesova pověst navíc nebývala vždy tak dobrá – v době největšího vzestupu Microsoftu ho veřejnost vnímala spíše jako bezohledného grázla. K tomu přispěl i antimonopolní soudní proces kvůli obvinění z nekalé soutěže a potlačování konkurentů v letech 1998 až 2001.
Tvůrci seriálu Simpsonovi ho dokonce v epizodě z té doby vyobrazili, jak přijde „vykoupit“ Homerovu technologickou společnost. Se slovy „nezbohatl jsem tím, že bych vypisoval kvanta šeků“ v ní rozbije kancelář hlavního hrdiny a společnost zničí.
Ke konci soudního řízení se však pohled začal měnit a Gates se svojí dnes už bývalou manželkou Melindou založil filantropickou instituci, kterou po sobě pojmenovali.
Za své štědré příspěvky, zájem o méně úspěšné země a způsob vystupování se mu v roce 2014 dostalo ocenění nejobdivovanějšího žijící člověka světa v anketě deníku The Times. V Číně dostal dokonce dvakrát více hlasů než prezident Si Ťin-pching.
A přesto, že se v podobných studiích a dotaznících drží mezi nejrespektovanějšími známými osobnostmi dodnes, vyrojila se zvláště během pandemie řada konspiračních teorií týkajících se jeho filantropie.
Na sociálních sítích se tak objevily zděšené komentáře o tom, že Bill Gates nechává do vakcín dávat mikročipy. Jiné zprávy informovaly o údajných soudech s miliardářem v Indii, kde měla jeho nadace usmrtit vakcínami tisíce lidí.
Kromě vakcín má Gates ničit lidstvo i „žabičkami“ – potravinami, na nichž se objevuje žabí logo organizace Rainforest Alliance. Ta si dává za cíl chránit deštné pralesy, s Gatesem je ale i navzdory přesvědčení některých konspiračních teoretiků propojená minimálně.
Podobně jako řada dalších organizací, také ona pouze dostala veřejně přiznaný dar od Nadace Gatesových. To však stačí k rozšíření nepodložených konspiračních teorií o tom, že Bill Gates podporuje výrobky s tímto označením, které mají měnit muže v ženy či způsobovat homosexualitu.
Ani přes tyto lživé teorie ale bývalý nejbohatší muž obdiv většiny dotazovaných ve studiích neztrácí. A rozhodnutí zemřít s téměř nulou na bankovním účtu tomu pravděpodobně neublíží.
The post Dobrák Bill rozdává miliardy. Jak se Gates proměnil v hodného boháče appeared first on Forbes.
