Jste starostka, proč jste se rozhodla vyrazit směrem do Poslanecké sněmovny?
Do Poslanecké sněmovny jsem se rozhodla kandidovat právě kvůli Bílině. Po 10 letech ve vedení města stále častěji vnímám, že po nás občané chtějí řešit problémy, na které nemáme nástroje od státu. Došla jsem k tomu, že pokud si nepomůžeme sami, tak nám nikdo nepomůže. Znám problémy, které starosty nejen v našem kraji, ale třeba také v Moravskoslezském nebo Karlovarském kraji trápí. Máme spoustu návrhů na řešení a víme, jak by se mohla situace v našich městech zlepšit.
DÁLE ČTĚTE: Tanec u tyče mi dělá radost, prozrazuje jednička ANO v Ústeckém kraji. Popsala vliv žen v hnutí
Přijel za vámi Andrej Babiš a říkal, pojďte do toho?
Ne, určitě ne. Spolupracujeme v rámci kraje jako předsedové místních organizací. Když se začala v okrese Teplice připravovat kandidátka, kde byl vždy jedničkou Jaroslav Bžoch, který ale odešel do Evropského parlamentu, tak jsem byla logickou volbou já.
S Andrejem Babišem jste osobně mluvila.
Ano, osobně jsem s ním mluvila. Andrej Babiš mě podpořil v tom, abych kandidovala do Poslanecké sněmovny a velice mě podpořil právě na lídra kandidátky.
Nejsem feministka, potřebuji k životu muže
Co Richard Brabec, který byl historicky jedničkou a nyní je hejtmanem? Není trochu odsunutý na druhou kolej?
Pan hejtman je pro mě politik, kterého si velice vážím, znám ho dlouho a myslím si, že politiku dělá dobře. Nicméně jako hejtman by neměl být lídr kandidátky. V podstatě žádný hejtman by neměl být na prvním místě, protože to je jedno ze stanovisek hnutí. Podpořil mě v tom, abych byla lídryní, tak snad ho nezklamu.
Takže není naštvaný?
Rozhodně není.
V několika vyjádřeních poté, co bylo oznámeno, že budete lídryní ANO v Ústeckém kraji, rezonovalo téma ženství a feminismu. Objevila se i otázka, zda nejste lídryní proto, že jste žena. Hnutí ANO vyrazilo do voleb s polovinou lídryň. Zdá se to jako poměrně dobrá taktika. Jak to vnímáte vy?
Nikdy jsem nevnímala politika podle pohlaví, ale spíš podle kvalit a podle toho, co nabízel. Nicméně si myslím, že je dobré, aby žen bylo v politice – i v té vrcholné – více. Máme jiný pohled na svět. Přece jenom na naše životní funkce a to, co musíme zvládat jako ženy, představuje mnohem širší spektrum záležitostí.
Jsme schopnější než muži?
Nevím, jestli bych řekla schopnější, ale myslím si, že jsme schopny koordinovat více věcí a mít větší náhled na spoustu záležitostí. Nejsme černé nebo bílé, ale máme mnohem víc odstínů šedi. Myslím, že jako ženy dokážeme více spolupracovat a více se snažit hledat kompromisní řešení. Nejdeme do střetů tolik jako muži.
V rámci debat na sociálních sítích jste se ptala, zda vás lidé vnímají jako feministku. Jste feministka?
Myslím si, že nejsem feministka, a proto mě překvapila i ta reakce a hodila jsem dotaz mezi lidi, kteří mě znají. Bavili jsme se o tom doma s partnerem a on mi na to odpověděl, že v lidech můžu vzbuzovat takový pocit proto, že na všechno mám odpověď a vím si se vším rady. Muže ke svému životu potřebuji. Neumím si představit život bez nich a spíš hovořím o rovném partnerství než o nějakém výrazném feminismu.
Jak feminismus vlastně vnímáte?
Jako prosazování ženských práv, ale až na sílu. Myslím, že jako ženy máme co ukázat i bez toho, aby nás někdo aktivně podporoval a je jen na nás, jestli se prosadíme a chceme prosadit. Myslím, že zrovna naše česká společnost nám k tomu dává příležitost.
Jste připravena spolupracovat s ženami napříč politickým spektrem? Ptám se proto, že za čtyři roky se některým vašim předchůdkyním podařilo takzvaně spojit a odpracovat poměrně důležité zákony.
Chtěla bych říct, že to nikdy nebylo myšleno tak, že chci spolupracovat jen se ženami napříč spektrem. Chci spolupracovat s muži i se ženami – tak jen aby to nevyznělo tak, že chci spolupracovat jen s holkami. Chci podporovat to, co má smysl. Na druhou stranu uznávám, že z komunální politiky jsme trošku zvyklí, aby to víc odsýpalo. Takže pokud budu vnímat, že moje pozice by prospěla situaci, tak určitě spolupracovat chci, ale s kýmkoliv.
Chci vyřešit obchod s chudobou
Pojďme tedy k tomu, jaká jsou témata, která byste chtěla řešit?
Jsou to tři hlavní témata. První z nich je omezení obchodu s chudobou a s tím související dávkový systém. Ve Sněmovně bych chtěla prosadit, aby byla zavedena společenská odpovědnost. Je to provázaný systém, který by na konci měl přinést to, že kdo od státu něco chce, tak by měl i něco vracet. Ať už to je, že ráno bude vstávat, když děti vstávají do školy, že zajistí řádnou školní docházku, že se vrátí zpátky veřejná služba, že se bude lépe kontrolovat využívání dávek. K tomu patří samozřejmě zvýšení pravomocí SVJ (Společenství vlastníků jednotek, pozn. red.), aby obdobně jako bytová družstva mohla ovlivňovat to, kdo v daných bytových domech bydlí.
S revizí sociálních dávek tak, jak ji připravil Marian Jurečka, souhlasíte? Tedy s tlakem na to, aby děti docházely do školy, a zároveň s pracovním bonusem.
Určitě je to lepší, než to bylo dříve, nicméně pořád vnímám, že tam je hodně skrytých věcí, které řešeny nejsou. Bavíme se třeba o záškoláctví. Problémem v našich školách není záškoláctví, kdy jsou neomluvené hodiny. Největším problémem je skryté záškoláctví, protože dneska omlouvají děti rodiče – nemusí dávat potvrzení od lékaře. Neomluvených hodin, jak jsme to znali dřív, je opravdu minimum.
S jakým řešením tedy přicházíte?
Je to určitě lepší provázanost škol s OSPODY a s dalšími institucemi. Školy dnes vypisují tisíce papírů, které jsou často stejné a ve finále nedostávají zpětnou vazbu, protože současná legislativa to neumožňuje. Dále třeba, aby sociální dávky, které jsou určeny na školní potřeby, byly využity, na co využity být mají.
Zuzana Bařtipánová o kandidatuře do Sněmovny:
Jak to řešit? Nedat peníze rodině?
Máte to jako dříve u zvláštního příjemce příspěvku na bydlení, kde si mohl žádat vlastník nebo pronajímatel bytu a finanční dávka šla rovnou jemu. Něco takového by mohlo vzniknout i u škol. U nás se třeba osvědčil projekt snídaňových klubů. Bude se to zdát úsměvné, ale hodně to zvýšilo docházku u dětí, které měly hodně omluvených hodin a šlo o takzvané skryté záškoláctví. Bude to znít divně, jakože se do školy chodí najíst, ale přijdou včas, jsou najedené, připravené na hodinu a funguje to mnohem lépe.
Proč hnutí ANO nenastolilo tyto změny dřív, když na to vliv mělo?
Je to obrovská škoda. S naším panem předsedou jsem se osobně seznámila v době, kdy byl premiérem. Apelovala jsem na to, aby se věci změnily v době, kdy jsme měli velké problémy na ZŠ Za Chlumem. Uznal, že byla velká škoda, že jsme neměli ministerstvo práce a sociálních věcí (tento post zastávala ČSSD, dnes SOCDEM, pozn. red.) a koalice bohužel s tím, jak fungovala, podporu pro tyto věci neměla. Věřím, že v příštím období, pokud složíme vládu a budeme mít moc to změnit, že se nám to podaří.
Omlouvám se, ale kdyby Andrej Babiš víc chtěl, tak by to určitě protlačil. Přijde mi, že sociální oblast není pro politiky tak důležitá.
To je vaše vnímání. Já jsem s ním o tom hovořila a vím, že ho to trápí a vím, že to změnit chce.
Chtěla byste být ministryní práce a sociálních věcí?
Nebudu předjímat a nikdy jsem neměla žádné politické ambice, za kterými bych si šla. Nicméně když něco přišlo, tak jsem se k tomu vždycky postavila, takže nedokážu vám na to v tuto chvíli dát odpověď.
Ale ta šance tady je, předpokládám.
Nevím o ní.
K tomu omezení obchodu s chudobou. Změnu se nedaří prosadit dlouhé roky, nepodařila se ani za této vlády, ani za té předchozí. Jaké konkrétní kroky, by se za vás měly udát?
Kromě toho, o čem jsem již mluvila, tak například to, aby pronajímání více než dvou bytů byla živnost. Dnes je to trochu šedá oblast. Poté kompetence SVJ. Snažíme se našim předsedům SVJ hodně pomáhat komunikovat s vlastníky, kde bydlí ti nepřizpůsobiví nájemníci, kteří nedodržují žádné platné předpisy, domovní řády atd. Majitelé často nekomunikují.
Nechápu, jak je možné pronajímat něco, co reálně nesplňuje žádné parametry.
Víte proč? Protože ze stavebního zákona zmizely hygienické normy. Zákon o podpoře bydlení by to ale měl zas vrátit zpět. Změna by měla přijít i v tom, zda bude možné byt v podmínkách se státní garancí pronajmout. Pokud bude ale byt mimo systém, tak to nebude fungovat a vlastně se nezmění nic. U nás v Bílině třeba vůbec nejsou problém ubytovny. Naopak je to hodně o vlastnících, kteří se nestarají o to, kdo v jejich bytech bydlí. Obchod s chudobou nejsou jenom ubytovny. Hodně jde právě o nájemní byty, kdy máme tu smůlu, že máme obrovský bytový fond.
Nekvalitní byty bych zbourala
Ten jiným městům chybí.
Bohužel u nás už není tolik pracovních příležitostí, aby to přilákalo ty, které potřebujeme. Dříve to bylo stavěné pro horníky atd.
Co by bylo řešením?
Za mě osobně by to byla demolice nekvalitního bytového fondu ve městech se sociálně vyloučenými lokalitami.
Úplně ty domy zbourat?
Vidím to jako nejefektivnější cestu. Samozřejmě je to strašně složité, protože spousta bytů nebo bytových domů nemá jednoho vlastníka, ale jsou to společenství. Řada vlastníků bytových jednotek je ze zahraničí, jsou nedohledatelní. Ale kdybych mohla otočit kouzelným prstenem nebo mít kouzelnou hůlku, tak bych je opravdu zbourala.
Pokud by se omezil nekvalitní bytový fond, tak by to pomohlo, protože by se zkvalitnily ty byty, které už jsou. Vlastníci by si více vážili bytů a více by si hlídali, aby nájemníci dodržovali to, co mají. Narážíme tady na druhou oblast, které bych se chtěla věnovat, a to je bezpečnost. Primárně takový ten pocit bezpečí: To lidem v našich městech hodně chybí.
Z čeho mají lidé strach?
Je to hodně dáno přestupkovým chováním, nejsou to trestné činy. Jde o rušení nočního klidu, porušování občanského soužití, požívání alkoholu na veřejných prostranstvích. Jsou to malé věci, které ale ve výsledku vzbuzují v lidech pocit, že nežijí v bezpečí. Vymahatelnost práva z přestupkového chování je strašně malá. Lidé za přestupky neplatí, nemáme to po nich, jak vymáhat.
Co s tím?
Změnit vymahatelnost práva, aby i přestupkové chování bylo vymahatelné. Neříkám skončit ve vězení, ale stačilo by, kdyby za trest museli společnosti něco odvést a tím byli potrestáni. Příště by si rozmysleli, jestli budou do dvou do rána znepříjemňovat život všem, kteří vstávají do práce.
Říkala jsem tři témata, tak ještě krátce to třetí.
Transformace uhelných regionů. Vnímám, že se Evropská komise hodně snaží transformaci podpořit, ale mně chybí legislativní, morální, ale i finanční dlouhodobá podpora ze strany českého státu. Bavíme se o nějakém transformačním zákonu a dlouhodobé finanční podpoře. Hlavní transformace teprve musí přijít a není to jen o tom nahradit těžbu uhlí, ale změnit myšlení lidí.
ODS není pravicová
Jak se podle vás hnutí ANO za 14 let změnilo?
Jsem v hnutí ANO od roku 2015. Určitě se vyvíjí jako každá jiná strana. Myslím, že jsme se hodně posunuli do středu. Úplně neřešíme, co je pravice, co levice.
Zuzana Bařtipánová o tom, že ODS není pravicová:
Máte program pro všechny, jak s oblibou tvrdí váš pan předseda.
Myslím, že politika se proměňuje celkově. Přijde vám politika ODS jako pravicová? Dneska už to tak prostě úplně není.
Nemáte pocit, že politika ODS je pravicová?
Nemám ten pocit. Mám pocit, že se smazávají rozdíly mezi tím, co je pravice, co levice, co střed.
Na čem tedy záleží? Podle čeho se má volič tedy řídit?
Asi podle toho, co je potřebné pro toho daného voliče, protože každý máme ve svém životě jiné potřeby. Někdo chce více dávek, někdo méně byrokracie. Každá strana nabízí nějaké penzum pohledů a vybrat si můžu primárně podle toho, co je pro mě nejdůležitější.
ODS, tedy koalice Spolu, tyto volby „jede“ na střetu kvůli bezpečnostní situaci a snaží se lidem říct, že pokud budou volit hnutí ANO, hrozí zatažení na Východ, popřípadě vývoj podobný tomu v Maďarsku nebo na Slovensku.
Pro někoho to určitě důležité být může, ale náš pan předseda byl ve dvou vládách a ukázal, že nikdy na Východ nesměřoval. Je to spíš hulákání z lesa než opření se o historickou zkušenost.
Měla byste strach, kdyby se něco takového stalo?
Věřím, že to tak nebude.
Slíbil vám, že politiku takto dělat nebude?
Takhle dopodrobna jsme se o tom spolu nikdy nebavili.
Je pro vás toto téma důležité?
Určitě je, a proto říkám, že věřím, že to tak nebude. Nebylo tomu tak ani v minulosti, ať už byl ministrem nebo premiérem.
Jak se stavíte ke spolupráci s komunisty nebo hnutím Stačilo! Máte zkušenost s panem (Oldřichem) Bubeníčkem, se kterým jste spolupracovala v Bílině. Dokážete si představit, že byste s hnutím Stačilo! tvořili společnou vládu?
Komunální politika, aspoň teda na úrovni města Bílina, které má necelých 15 000 obyvatel, je primárně o lidech. Všichni se známe, víme, co kdo má za sebou. Ve vrcholné politice je to více o volebních programech než o nějakých osobních sympatiích a antipatiích. I když jsme kandidovali v rámci komunální politiky, tak jsme nikdy neporcovali medvěda před volbami. Koalice se budou tvořit až po volbách. Tvoření koalic a vymezování se bez ohledu na to, jaký má kdo volební program…
Ale my víme, jaký má Stačilo! volební program. Říká, že chce vystoupit z NATO i z EU.
To určitě nikdy nepodpořím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka o korespondenční volbu. Hladík označil Babiše za dezinformátora, Vondráček to odmítl
