V šetření, kterého se na konci května zúčastnilo 500 dospělých, se výzkumníci zaměřili na (ne)přijatelnost určitých typů chování v partnerských vztazích – od sledování on-line aktivity až po finanční otevřenost.
ČTĚTE TAKÉ: Vyšší plat? Šťastnější lidi činí laskavost, líčí experti. Radí, jak získat „příval radosti“
Z výsledků jasně vyplývá, že za zcela nepřijatelné lidé nejčastěji považují tajné sledování on-line aktivit druhého z partnerů (86 procent), přístup k soukromé komunikaci bez souhlasu partnera či partnerky (85 procent) a prohlížení obsahu telefonu toho druhého bez svolení (85 procent).
Co mladí považují za přijatelné?
Zajímavý je také postoj mladších lidí ve věku od 18 do 29 let. Prohlížení historie vyhledávání partnera bez jeho vědomí považuje 26 procent z nich za přijatelné. Podobný trend se u této věkové kategorie ukazuje i u dalších zásahů do digitálního prostoru: Za přijatelné je bráno tajné prohlížení si obsahu telefonu (26 procent) či celkově použití telefonu bez svolení druhého z dvojice (66 procent).
Na druhé straně tajné prohlížení historie vyhledávání považují za nepřijatelné častěji ženy (89 procent) a lidé s vysokoškolským vzděláním (94 procent).
„Je zřejmé, že ochranu svého soukromí považuje většina lidí za velmi důležitý aspekt týkající se i partnerských vztahů, a to zejména pokud jde o přístup k digitálním nebo osobním informacím. Přestože jsou mladší lidé oproti starší generaci v tomto ohledu častěji benevolentnější, celkově jim zásah do digitálního soukromí ze strany partnera přijde též spíše nepřijatelný,“ uvedla Zuzana Rabochová ze STEM/MARK.
Největší důvěra panuje u dlouholetých párů
Vedle míry (ne)přijatelnosti se výzkumníci lidí dotazovali také na to, jak moc důvěřují svému partnerovi či partnerce a jak si určité chování mezi partnery interpretují. Tedy, zda jako projev důvěry, kontroly, nebo zda mají neutrální postoj a záleží vždy na kontextu.
Většina lidí ve vztahu spíše důvěřuje svému partnerovi či partnerce, nicméně v hodnocení byli dotázaní poněkud zdrženliví – průměrná hodnota na škále od 1 (naprosto nedůvěřuji) až 10 (naprosto důvěřuji) činí 8,71. Větší důvěru ve svou polovičku mají častěji muži, lidé ve věku 65+, lidé s vyšším stupněm vzdělání a ti, kteří jsou ve vztahu s partnerem či partnerkou 11 a více let.
Společný účet ano, tajení nákupů ne
Jako velmi zajímavé téma se ukázala finanční otevřenost.
Třebaže je společný bankovní účet v partnerském vztahu většinově vnímán jako přijatelná věc, další aspekty týkající se financí – například utajování nákupů před partnery, utrácení větší částky bez konzultace s druhým z dvojice nebo tajný spořicí účet – lidé častěji považují za nepřijatelné.
Sdílení informací ohledně financí si pak lidé častěji spojují spíše s projevem důvěry než s projevem kontroly jednoho partnera nad druhým.
Celkově však chování, které lidé častěji označovali za nepřijatelné – narušení privátního prostoru, přístup do telefonu bez svolení a monitorování on-line aktivity – zároveň častěji vnímají jako projev kontroly ze strany partnera či partnerky. V odpovědích „jiné“ lidé nejčastěji uváděli, že se jedná o projevy žárlivosti, špehování či narušení soukromí/osobního prostoru.
Nejde jen o to, co děláme, ale proč a jak
Výsledky ukazují, že většina lidí má poměrně jasnou představu o tom, co je ještě přijatelné a co už je takzvaně za hranou. Zda je ale dané chování spíše znakem důvěry, nebo kontroly, často záleží na kontextu dané situace – třetina dotázaných například tento názor zastává, pokud se jedná o sdílení polohy s druhým z dvojice na telefonu.
„Tato skutečnost ukazuje, jak tenká může být v některých partnerských situacích hranice mezi důvěrou a kontrolou jednoho partnera nad druhým. V tomto ohledu tedy nejde jen o to, zda něco děláme, ale proč a jakým způsobem,“ dodala analytička Rabochová.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Obézní Česko PŘEHLEDNĚ. Nejméně „tlouštíků“ žije na Plzeňsku. Jak si vede váš kraj?
