Svou práci vykonávají s nadšením a ambicí vytvořit něco, z čeho bude jednou těžit jejich i budoucí generace. To, co dělají, navíc dělají tak dobře, že jim lze přisoudit na gymnáziích hojně užívaný status elita národa. Pár jejích nesporných zástupců zavítalo minulou středu na stage 30 pod 30 v rámci premiérového ročníku Forbes Business Festu.
Kdo by náhodou nevěděl, Forbes dává každý rok dohromady výběr třiceti mimořádně talentovaných a inspirativních Čechů a Češek pod třicet let. Právě jim byla na historicky největším českém byznysovém festivalu věnována samotná stage v areálu Holešovické tržnice.
Vedle šestice členů letošního výběru se na pódiu objevila namátkou například cover girl červnové obálky Forbesu Linda Šejdová, tvář dubnového čísla Jaroslav Beck, investor Jan Barta nebo režisér Markus Krug.
Jejich zaměření se sice diametrálně odlišují, jeden společný průsečík však jejich práce protíná, a tím je nejen posouvat naši zemi dopředu, ale i pomoct Česku zviditelnit se na mapě světa. Tady je výcuc toho nejdůležitějšího, co z celodenní nálože inspirace a myšlenek zaznělo v budově číslo 17 v Holešovické tržnici.
Sérii rozhovorů a vystoupení odšpuntovala už krátce po půl desáté ráno Linda Šejdová, spoluzakladatelka společnosti Snuggs, jejíž menstruační kalhotky aktuálně atakují zahraniční trhy.
Před zraky zaplněného hlediště promluvila o právě probíhající expanzi jejího podniku a také o tom, aby se české firmy nespokojily jen s úspěchem doma, ale snažily se prorazit i za hranicemi.
„Máme na to (jako Česko) inspirovat zahraničí. Navazuje to na tradici, kterou v Česku máme, jako je Baťa nebo Škodovka,“ je přesvědčená Šejdová. „Pokud člověk uspěje v zahraničí, tak to znamená, že to dělá dobře,“ dodala.
Při pohledu na Snuggs lze s klidem konstatovat, že oni to dobře dělají. Loni firma přesáhla půlmiliardové tržby a v únoru dotáhla 130milionovou investici. Vedle českého a slovenského trhu figuruje také v Německu, Rakousku, Nizozemsku a ve Spojeném království, kde navázala spolupráci s ženským fotbalovým klubem Manchester City.
Nejen za hranice Česka, ale i za hranice stratosféry míří sedmnáctiletý Simon Klinga. O premise studentů gymplů coby elity národa už tu padla zmínka, dlužno však dodat, že tenhle středoškolák z brněnského gymnázia společensky zakořeněný předpoklad dalece přerůstá. A to až někam do kosmu.
Simon a jeho tým LASAR sestavili družici o rozměrech trochu větší Rubikovy kostky a prostřednictvím rakety SpaceX ji z Vandenbergovy vesmírné základny severně od Los Angeles na sklonku roku poslali do vesmíru.

Tým českých středoškoláků tím pomáhá řešit problém, který je stále palčivější – co s vesmírným smetím, jehož množství na orbitu nepřestává růst.
„Nebylo to jen splnění dětského snu. Na projektu, na kterém jsme poslední dva a půl roku dělali, se ukázalo, že takové věci z Česka dělat lze. I když si mnohdy říkáme, že třeba nemůžeme mít své astronauty, tak možné to je. Je to možné díky super lidem, které tady máme,“ řekl Simon Klinga a vyzval přihlížející, aby studentské projekty, podobné tomu jeho, finančně podpořili, naskytne-li se jim šance.
S řadou palčivých problémů se ve svém zaměstnání potýká také jaderná inženýrka a operátorka sekundárního okruhu elektrárny Temelín Adéla Chalupová. Ony palčivé problémy nejsou v případě Adély nic „banálnějšího“ než simulace havárie jaderné elektrárny a vyvarování se blackoutům podobným těm ve Španělsku.
„Elektřinu opravdu potřebujeme, naše životy jsou na nich závislé a dostáváme se do bodu, kdy je nutné to řešit. Žádný zdroj není úplně špatný a žádný zdroj není úplně spásný, je potřeba na problematiku nahlédnout kriticky a zvolit ideálně nějakou zlatou střední cestu,“ prohlásila Chalupová na Forbes Business Festu.
Podle ní je nutné výstavbu elektráren rozšiřovat a nejen spoléhat na to, že elektřinu koupíme od zbytku Evropy. Ta se, stejně jako Česko, také může v horizontu několika let potýkat s nedostatkem energie pro své trhy.

Ať už se energetická situace vyvine jakkoli, s největší pravděpodobností ji bude mít v merku investor Jan Barta, který se v Holešovické tržnici rozpovídal o tom, jak je i pro člověka, který proslul svými analytickými schopnostmi, složité hledat spolehlivé investiční příležitosti v geopoliticky zamotané době.
„Člověk musí neustále kalibrovat pravděpodobnosti. Poslední měsíce se to zjednodušilo, protože Trump o něco méně tweetuje bombastické zprávy na své sociální síti,“ uvedl s dovětkem, kdy odhadl, že například Trumpem avizovaná cla nebudou tak obrovská, jak se spekulovalo.
„Funguju jiným způsobem než většina investorů, kteří se snaží porážet benchmark o procentní body. Můj styl je takový volatilnější. Když se povede rok, kdy všechno trefím, je z toho hodně. Pak se mi ale stane, že další rok prodělám třeba 25 procent,“ vysvětlil Barta publiku.
„Mám vysledováno, že zhruba jednou za tři roky objevím příležitost, která buď vyjde, nebo nevyjde. A když to vyjde, znamená to plus pět set procent. Když to nevyjde, je to skoro nula,“ upřesnil. Pokud se taková nabídka objeví, investuje prý do ní až třetinu kapitálu.
„Určitě cenná věc je bavit se s chytrými lidmi. Ideálně chytřejšími, než jste vy sami. A snažit se s nimi trávit co nejvíc času,“ doplnil muž, který v roce 2023 zbohatl na investicích do amerického plynu a následně odvedl v Česku na daních 1,7 miliardy korun.
Pro udržení všeobecného přehledu Barta sází na deník Financial Times. Těm, kteří by neměli čas číst deník každý den, doporučil dvě hodiny týdně věnovat britskému týdeníku The Economist. Připustil však, že vstup do kariérního investování je kvůli umělé inteligenci hodně těžký.
Aby také ne, AI nástroje jsou podle něj lepší než 99 procent juniorních analytiků. Za jeden z nich můžeme považovat i český startup Deepnote, jehož zakladatel Jakub Jurových přiblížil fungování platformy, která se zaměřuje na analýzu dat.

O umělé inteligenci si s šéfredaktorem Forbesu Zdravkem Krstanovem popovídal také Jaroslav Beck. Na pódiu mluvil o tom, že je pro něj nejdůležitější udělat něco, co bude sám využívat a konzumovat.
Primárně pro sebe si tak spoluvytvořil vlastní videohru, sám pro sebe vyvíjí nové příchutě (na festivalu všudypřítomných) Cans a ve jménu kvalitnějších AI modelů pro sebe i pro celou Evropu zkoumá nejprůlomovější prvky jazykových modelů a posouvá je na novou úroveň.
Ostatně jeho nejnovější startup BottleCap po měsíci existence hlásí, že zrychlil ChatGPT o padesát procent.
„Šablona budování startupu je vždy podobná. Nezáleží na tom, jestli děláte plechovky, vyvíjíte hru, nebo provozujete výzkumné AI centrum, ten produkt je alfa a omega a nabalující se korporátní infrastruktura se posléze jak přes kopírák nabalí sama. Když nemáte fungující produkt, byznys vám neporoste,“ poznamenal Beck.
Jeho slova doplnil jeden ze strůjců úspěchu českého jednorožce Mews Josef Starýchfojtů. „Pokud chcete být povýšený, musíte dělat práci svého nadřízeného, protože ten vám ji pak jednoduše předá,“ uvedl muž, který do Mews nastoupil jako zaměstnanec číslo 27 a dnes má pod sebou ve svých 26 letech zhruba pět stovek lidí.
Startup Mews navíc nedávno dostal investici v hodnotě 1,8 miliardy korun. Dohromady už od investorů získal přes půl miliardy dolarů.
Zatímco Beck a Starýchfojtů jsou se svými projekty stále ve fázi startupu, Jakub Havrlant vstupuje se svou investiční společností Rockaway do druhé desetiletky.
„Poslední dva roky jsem se dost trápil s tím, jak pro Rockaway nadefinovat budoucnost. Jak využít to, co jsme udělali,“ řekl founder, který se kromě jiného rozhodl svoji firmu víc otevřít externím investorům.
„Je to něco, co děláme od začátku. Teď to ale mnohem víc standardizujeme. Stavíme asset management, což znamená profesionálního investora, který pracuje se svým a cizím kapitálem. Tam jsme na začátku. Máme super start, ale když vidím globální konkurenční trh, je tam pro nás spousta prostoru, kde se můžeme posunout,“ podotkl Havrlant.

Na globální trh hledí z jiné perspektivy také režisér Markus Krug, který se ještě donedávna chystal na přesun do USA, nakonec ale rozhodnutí i kvůli nejistým vyhlídkám zámořské filmařské branže odsunul. Místo toho odhalil na pódiu Holešovické tržnice svou novou produkční společnost pojmenovanou Big fish.
„Zní to, jako že jsme velká ryba, ale je to spíš o tom, že velké ryby hledáme, protože potřebujeme dělat velké věci a k tomu potřebujeme velké a odvážné klienty. Jsme ale na začátku, takže zatím zjišťuji, co znamená mít vlastní produkci a mít další část zodpovědnosti na svých ramenou,“ přiznal Krug.
„Občas se někdo takový ukáže, ale mířím za hranice, protože omezení českým trhem se nezmění. Když děláme velké věci v Česku a nechceme ustoupit kvalitě, znamená to, že za kamerou je spousta lidí, kteří dřou dvakrát víc, než by museli. Je náročné se snažit o světovou kvalitu v českých podmínkách,“ připustil.

Totéž platí pro přípravné vesmírné mise, za nimiž cestuje vědkyně a antropoložka Lucie Ráčková po celém světě. Ještě před další cestou do Německa se „česká Lara Croft“ zastavila v Holešovicích, kde se s publikem podělila o zážitky z přípravných misí na Antarktidě, v Jordánsku nebo Brazílii.
Příprava na cestu do vesmíru podle ní nevyžaduje nic extrémně významného, oproti tomu, jak by o sebe člověk měl pečovat, aby byl zdravý a výkonný. „Důležitý je pravidelný spánek, sport, vystupovat z komfortní zóny, vyhledávat výzvy, učit se jazyky či technické znalosti, zkrátka se o sebe starat,“ doporučila členka letošního výběru 30 pod 30.
Ačkoli neabsolvuje přípravné vesmírné kempy, zmáknout během roku až čtyři stovky koncertů vyžaduje rovněž značnou dávku nasazení. Přefiltrovat tuhle hudební nálož a rozhodnout se, jestli se hodí i pro jeden z největších hudebních festivalů ve střední Evropě, je job pro Filipa Košťálka, dramaturga festivalu Colours of Ostrava.
„Vždycky říkám, že hudba nejsou rohlíky. I když i ty se musejí dělat s láskou, ale o hudbě to platí o něco víc. Pomáhají nám ale i data ze Spotify nebo iTunes, která vyhodnocujeme. Samozřejmě jsme i v kontaktu s agenty a specializovanými novináři. A pak je to zkušenost. Týmu i moje. Kapela, kterou vidím, mě musí emočně dostat,“ řekl Košťálek.
„Když na koncertu zůstanu celou dobu a tančím, aniž bych věděl proč, tak je to, co hledám,“ dodal na pódiu Forbes Business Festu.

Ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek na pódiu zase promluvila o problémech mladých lidí, které je potřeba nejen ventilovat, ale také je společně řešit.
„Nemyslím si, že pojem sněhové vločky, jak je nejmladší generace označována, musí být nutně negativní výraz, ale naopak to ukazuje, že máme empatii, řešíme, co se v nás děje, a nebojíme se o tom mluvit,“ připomněla.
Se svými vzdělávacími projekty se po loňské zdárné premiéře chce spolek letos rozkročit do regionů a už nyní hlásí organizace dvojnásobný počet zájemců, než je akademie schopna pojmout.
„Nejde totiž jen spoléhat na oslavy 17. listopadu, dávat podněty k pozitivním změnám, zlepšovat psychické zdraví zájemců a měnit obraz společnosti k lepšímu, je potřeba to dělat kontinuálně,“ zdůraznila Bára Stárek.
The post Elita národa na jednom pódiu. Jak vylepšit Česko podle letošních i bývalých 30 pod 30? appeared first on Forbes.