Polská energetika má hned několik specifik. Má druhé nejvyšší emise ze zemí EU, jako jediná země evropské sedmadvacítky nemá stanoveno finální datum odklonu od uhlí, na kterém je stále silně závislá, navíc dráty není příliš propojená s ostatními státy. Působí trochu jako solitér, který se navíc nyní vzpírá zeleným plánům a může v tom spustit dominový efekt.
Polsko se pomalu vzpouzí evropským zeleným plánům na transformaci energetiky. Posledním důkazem je veto zeleného zákona novým prezidentem Karolem Nawrockým z minulého týdne, který měl usnadnit výstavbu větrných elektráren v zemi.
V Polsku totiž platí takzvané pravidlo 10H, tedy že větrné elektrárny se smějí stavět od prvních domů až v minimální vzdálenosti desetinásobku jejich výšky.
Průměrná výška stožárů větrných turbín na pevnině přesahuje sto metrů, minimální vzdálenost tak je jeden kilometr. Nový zelený zákon, který prošel parlamentem, ale prezident jej vetoval, by tuto vzdálenost snížil až na polovinu.
„Toto je první návrh zákona, který jsem se rozhodl vetovat,“ uvedl minulý čtvrtek před novináři Karol Nawrocki.
Krok prezidenta následuje červnové rozhodnutí polského ústavního soudu o tom, že energetické a klimatické předpisy EU porušují národní suverenitu. Fakticky tím otevřel cestu k tomu, že by se Polsko nemuselo účastnit horlivé honby za zelenými cíli Green Dealu.
Silně zakořeněné uhlí u našich severních sousedů se logicky stává velkým politickým tématem. Zatímco vládnoucí koalice je nakloněna odchodu od uhlí, respektive rozvoji zelené energetiky v zemi, opozice lpí na tradičním fosilním zdroji tamní energetiky a dnes k sobě získala i velkého spojence v podobě nového prezidenta. Ten uhlí označuje za „černé zlato“ polské ekonomiky.
„Nechápu rozhodnutí prezidenta Karola Nawrockého zablokovat rozvoj levné, zelené energie, která by zvýšila naši konkurenceschopnost a učinila nás nezávislými na Putinovi a jemu podobných,“ uvedl pro polský analytický server Notes from Poland ekonom z varšavské Koźmińské univerzity Marcin Piątkowski a dodal, že toto rozhodnutí znamená, že Polsko „bude i nadále platit“ miliardy zlotých za dovoz ropy a plynu.
Prezidentův krok však obhajovali opoziční zákonodárci. Poslanec za stranu PiS a bývalý náměstek ministra zemědělství Janusz Kowalski za veto Nawrockému poděkoval. „Vraťme do energetického sektoru zdravý rozum – je čas vrátit se k levné energii z polského uhlí,“ napsal k tomu na sociální síti X.
Foto Petr Vodička, Wikipedie, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Nawrocki dlouhodobě nijak neskrývá svůj odpor ke klimatické politice EU. Kritizoval ji už během své prezidentské kampaně, kdy slíbil nejen zachování těžby uhlí v zemi, ale dokonce i vyhlášení referenda o odchodu ze Zelené dohody EU, ačkoli dnes fakticky z legislativního hlediska není možné, že by z ní některý z členských států mohl vystoupit.
Cíle může Polsko ignorovat, ovšem musí počítat s následnými vysokými pokutami. Druhou možností, jak se zbavit „zeleného prokletí“, je pak už jen vystoupení z Evropské unie. To neplatí jen pro Polsko, ale pro všechny členské státy EU včetně Česka.
Poláci začali Brusel v posledních měsících pořádně zlobit a je jen otázkou času, kdy se toto téma dostane na vrcholná jednání politiků EU a tím i do titulků všech médií.
Uhlí má v Polsku silnou tradici a dnes je k němu spjato daleko víc než Češi, jejichž energetika byla také tradičně založena na uhlí a která nyní prochází rychlejší transformací na méně emisní zdroje energie, jako jsou plynové a jaderné elektrárny a hlavně bezemisní zelené zdroje.
To pramení z historie a zejména geologických podmínek, když se na jihu Polska nejen ve Slezské pánvi zasahující až do České republiky stále ve velkém těží kvalitní černé uhlí. Polsko si jej oblíbilo zejména během socialismu, a v sedmdesátých letech se stalo dokonce největším exportérem uhlí na světě, jelikož pro něj bylo i zdrojem západních valut.
Ve svém nejaktivnějším období se v Polsku vytěžilo až 250 milionů tun uhlí, a i když po revoluci těžba klesla o dvě třetiny, v roce 2023 vytěžilo přes osmdesát milionů tun uhlí, což jej řadí k největším těžařům této komodity v Evropě.
Pro porovnání, produkce Česka se loni pohybovala na necelých třiceti milionech tun uhlí. Tato aktivita ale u nás bude v následujících letech rychle klesat.
Uhlí je v Polsku symbolem, na kterém je závislá nejen její energetika, ale i průmysl. Horníci k tomu mají mezi občany stále vysokou podporu. V očích veřejnosti jsou stále pozitivně spjati se změnou režimu, když právě v jejich řadách byly zažehnuty společenské změny směřující k demokracii.
Podle polských průzkumů stojí za horníky až 83 procent Poláků. Mají tak sílu ovlivnit mínění nejen politiků, ale i těch největších korporací. Příkladem je předloňské rozhodnutí tamní státem vlastněné energetické skupiny PGE, která oznámila, že svůj plán na dosažení uhlíkové neutrality urychlí o celou dekádu, tedy namísto k roku 2050 už v roce 2040. A také že přestane ve svých elektrárnách a dalších provozech využívat uhlí už v roce 2030.
Přerod uhelných kotlů v plynové a další zelenější zdroje by znamenal významné snížení poptávky po uhlí, které se tradičně těží na jihu země.
„Komu budou slezské doly prodávat uhlí, pokud PGE hodlá do roku 2030 od uhlí odstoupit?“ ptal se předseda významného hornického odborového svazu Bogusław Ziętek v otevřeném dopise tehdejšímu premiérovi Mateuszi Morawieckému a přidal požadavek nejen na odvolání přijatého rozhodnutí, ale i tehdejšího šéfa PGE Wojciecha Dąbrowského.
To první přišlo už za týden, Dąbrowský ve funkci zůstal ještě několik měsíců. Dnes už tak PGE nešéfuje.
Data Energy Information Administration (EIA)
Polsko má dnes stále vysoké zásoby uhlí v objemu 27 miliard tun, po Německu druhé nejvyšší v EU, a i když má dnes kvůli prohlubování dolů vysoké náklady na těžbu násobně přesahující ty ve Spojených státech (240 dolarů vs. 40 dolarů), podle dnes rozložených politických karet to vypadá, že uhlí bude těžit za horizont roku 2040, tedy daleko za dekarbonizační cíle celé Evropské unie.
Polsko i přes svou spjatost k uhlí udělalo v posledních dekádách v transformaci energetiky kus práce. Podíl obnovitelných zdrojů, které tvoří zejména větrné a solární elektrárny, loni v energetickém mixu našich sousedů dosáhl na třicet procent.
Země navíc ve spolupráci s americkým Westinghousem plánuje výstavbu až šesti nových jaderných bloků, které by měly z části nahradit uhelné elektrárny. Jejich výstavba je ale otázkou ne jedné, ale spíše dvou dekád.
Data Energy-charts.info
Na pobřeží Baltského moře pak v posledních pěti letech vzniklo několik plovoucích LNG terminálů a několik dalších se staví. S plynem se totiž také ve velkém počítá v tamní energetice stejně tak jako v té české. Je dnes totiž jedinou možností, jak alespoň částečně energetiku i průmysl poměrně rychle dekarbonizovat.
Nový plynový zdroj se totiž dá postavit do pěti let, navíc se k němu dají využít stávající uhelné lokality a není třeba řešit zdlouhavá povolení jako v případě jaderných elektráren.
Mimochodem, Poláci kromě velkých jaderných zdrojů počítají i s výstavbou malých modulárních reaktorů, které ovšem stále nikde na světě neběží v komerčním režimu. První vlaštovkou je oznámení takového zdroje od soukromé firmy, kterou dobře známe i v Česku, polského Orlenu.
Zatím ale světoví výrobci pracují jen na svých prototypech modulárních reaktorů a závodí o to, kdo dříve získá potřebné licence ke komerčnímu provozování SMR reaktorů.
Polsko si v energetice ale snaží hrát svůj vlastní part, k čemuž přispívá i další její specifikum. Přenosová soustava totiž není tak silně propojena s Německem nebo Českem, tedy že elektrické dráty nemají na hraničních bodech vysokou kapacitu pro přeshraniční přetoky a i z toho důvodu působí solitérsky. Z toho důvodu není tak silně propojena s evropským trhem EEX.
Poláci jsou na svou energetiku a uhelné doly hrdí a nebojí se to dát najevo. Zajímavé pak bude sledovat, zdali v Polsku opravdu dojde k vyhlášení referenda o Green Dealu a zda Poláci Green Deal opravdu odmítnou. To by bezesporu vzbudilo nejen vášnivé debaty v nejvyšších patrech EU, ale mohlo by spustit dominový efekt.
S přicházejícími emisními povolenkami pro domácnosti, které už od roku 2027 vůbec poprvé pocítí občané EU přímo ve svých peněženkách, by totiž hlasy proti Green Dealu mohly zesílit a Poláci by tak na svou stranu mohli snadno získat nové spojence.
The post Energetický solitér Evropy. Polsko vetuje větrníky a chce referendum o Green Dealu appeared first on Forbes.
