Plán šéfa Evropské rady narazil. Jak informoval web Politico, Costa chtěl zefektivnit proces přijímání nových členů Unie a prolomit patovou situaci ohledně možného členství Ukrajiny a Moldavska.
ČTĚTE TAKÉ: Šéf Pentagonu válčí s vlastní armádou. Generálové budou muset povinně na detektor lži
Aktuálně je třeba, aby s rozšířením EU souhlasilo všech 27 členů společenství. Maďarsko však prostřednictvím premiéra Viktora Orbána vetuje proces přístupových jednání. Costův plán spočíval ve snaze Budapešť „obejít“.
Nižší standard k zahájení reforem
Podle návrhu Costy by takzvané vyjednávací klastry mohly být otevřeny již se souhlasem kvalifikované většiny zemí EU. To znamená, že by stačilo, aby pro návrh hlasovalo alespoň 55 procent členských zemí (aktuálně tedy 15 z 27), které zároveň reprezentují nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel Evropské unie.
Costův plán měl podporu i v Evropské komisi, zdůrazňuje Politico. „Zmocnění Rady k rozhodování kvalifikovanou většinou lze zvážit pro určité prozatímní kroky v procesu rozšiřování,“ uvedl mluvčí Evropské komise pro rozšiřování Guillaume Mercier.
Uzavření procesu by stále vyžadovalo podporu všech zemí EU, a Maďarsko by tedy v budoucnu mohlo samotné připojení Ukrajiny vetovat. Nicméně nižší standard pro zahájení jednání by Ukrajině a Moldavsku umožnil zahájit reformy nezbytné k prokázání pokroku směrem k standardům EU.
Maďary podpořili Francouzi či Nizozemci
Plán však během neformálního summitu EU v Kodani narazil hned u několika členských zemí. Nejvýraznějším odpůrcem návrhu bylo Maďarsko, které zahájení přístupových jednání s Ukrajinou dlouhodobě vetuje, a to ačkoliv formálně je vše připraveno k tomu, aby Ukrajina s Moldavskem začaly činit reformy související s prvním klastrem. Budapešť však v odmítnutí Costova plánu podpořily i další země, avšak z jiných důvodů.
Po bok Viktora Orbána se postavila například Francie, Nizozemsko či Řecko. Tyto země se obávají, že změnou pravidel pro přistoupení by omezily svou vlastní schopnost blokovat žádosti o členství, které samy považují za problematické, uvedli evropští diplomaté pro Politico.
„Je zřejmé, že Maďaři blokují Ukrajince. Ale to není vše. Bulhaři chtějí mít možnost blokovat Severní Makedonii, Chorvaté chtějí kontrolovat Srbsko, Řecko a Kypr nechtějí, aby se Turecko přiblížilo k EU, a Řecko by také chtělo dohlížet na Albánii,“ sdělil jeden z oslovených diplomatů.
Costa se nevzdává
Costa se však představy rozšíření EU o Kyjev nevzdává. „Společně pracujeme na budoucnosti Ukrajiny jako členského státu Evropské unie,“ napsal ve čtvrtek po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou a dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou na síti X.
V jeho záměru upravit pravidla jej dříve podpořil například finský prezident Alexander Stubb. „Osobně vítám jakýkoli rozhodovací mechanismus, který poskytuje větší flexibilitu a menší možnost blokování, a to zejména v případě Ukrajiny,“ uvedl.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Lavrov opět pohrozil NATO a EU. Na agresi proti Rusku přijde odpověď, o tom nepochybujte
