„Tuto myšlenku jasně podporuji,“ cituje agentura Reuters dánskou premiérku Mette Frederiksenovou, která tento týden hostila neformální summit evropských lídrů v Kodani. Dánsko se zařadilo k zemím, které zaznamenaly aktivitu neidentifikovaných dronů ve svém vzdušném prostoru. Nepotvrdilo se sice, že by byly bezpilotní stroje nad kodaňským letištěm ruské, tak jako v Polsku, ale dánská rozvědka Rusy podezírá.
ČTĚTE TAKÉ: Zlom ve válce. Trump povolil, USA cíleně pomohou Ukrajině s údery hluboko do Ruska
Pro využití zmrazených ruských aktiv byla i česká vláda odcházejícího premiéra Petra Fialy (ODS). „V této souvislosti vítáme nový návrh Evropské komise a podporujeme také využití zmrazených ruských aktiv, protože Rusko musí platit a podílet se na splácení škod, které v důsledku jeho agresivní politiky vznikají,“ pronesl Fiala na tiskové konferenci po jednání neformálního summitu Evropské rady právě v Kodani.
A zdá se, že k návrhu se aktuálně přiklání většina evropských mocností. Využít zabavené ruské prostředky pro ukrajinský úvěr už chtějí i Němci, konkrétně kancléř Friedrich Merz. EU by tak mohla bezúročnou půjčku Ukrajině poskytnout tak, že by se za ni zaručily členské státy a splácet by se mohla začít až poté, co Rusko nahradí Ukrajině způsobené škody. Je však otázkou, zda jednání o konci války mezi Ukrajinou a Ruskem dojdou i k tématu reparací.
Ačkoliv se čím dál více evropských států kloní k využití ruských zmražených aktiv, stále se najdou ty, které jsou proti. Zejména pak Belgie, na jejímž území se nachází velké množství ruských nemovitostí.
„Je jasné, že Belgie nemůže být jediným státem, který na sebe vezme riziko. To musí být rozloženo,“ komentovala podle agentury Reuters předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Proti se zatím staví i sousední Lucembursko. Nemovitosti mají Rusové i v České republice. Například v okolí ruské ambasády v pražském Bubenči nebo v Karlových Varech.
Spíše odmítavý postoj měla v minulosti i Francie, která ale začíná i přes své obavy mírně otáčet. Podle portálu Politico navíc společně s Němci a Italy chtějí, aby se na krytí Evropy kvůli využití zmražených aktiv Kremlu podíleli i jejich spojenci uvnitř G7. Zejména pak Američané a Japonci.
Peskov mluví o evropské zlodějně
Kremlu se nápad Evropanů pochopitelně nelíbí. „Všichni musí pochopit, že tohle nezůstane bez odpovědi,“ pronesl před ruskými médii včetně agentury TASS tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ten už o den dříve řekl, že evropská myšlenka je „zlodějna“.
„Rusko samozřejmě zareaguje ochranou svých zájmů v adekvátních podmínkách a zajištěním, že ti, kteří se pustí do těchto nezákonných kroků, budou čelit právním a dalším možným důsledkům,“ pokračoval Peskov.
Hodnota ruského zmraženého majetku, kterého se případný úvěr pro Ukrajinu může týkat, se liší. Reuters informuje o 140 miliardách eur (téměř 3,4 bilionu korun), ale TASS až o 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun).
Ukrajina by z úvěru mohla financovat nákupy západních zbraní, pomocí kterých vzdoruje ruské invazi.
PODÍVEJTE SE: Šéf Pentagonu válčí s vlastní armádou. Generálové budou muset povinně na detektor lži
