Evropská komise potvrdila svůj záměr vybudovat systém obrany proti dronům podél východní hranice bloku, aby odradila Rusko od narušování společného vzdušného prostoru a mohla rychle reagovat na jakékoli podobné vpády.
ČTĚTE TAKÉ: Problémy letounu se španělskou ministryní u Kaliningradu: Hlásí rušení signálu GPS
K projektu, do kterého se původně měly zapojit především pobaltské státy, Estonsko, Litva a Lotyšsko, spolu s Polskem, se v posledních týdnech přidalo několik dalších států. Vedle Rumunska, Finska a Dánska, které v posledních týdnech zažily ruské operace na svém území na vlastní kůži, to bylo také Bulharsko.
Zmíněné státy se v pátek sejdou s Evropskou komisí i zástupci Ukrajiny, aby jednali o tom, jak překlopit dronovou zeď z návrhu na papíře do reality. Pro server Politico to řekl mluvčí Komise Thomas Regnier.
Páteční jednání by mělo představit možnosti další organizace a financování plánu, popisuje pro redakci analytik Dalibor Roháč, slovenský zahraničně politický analytik a publicista působící pod americkým think-tankem American Enterprise Institute.
Dronovou zeď o mají řešit i premiéři a prezidenti zemí EU, a to na neformálním setkání příští týden ve středu v Kodani. Právě k letišti hlavního města Dánska, které aktuálně předsedá Radě EU, pronikly velké drony a zastavily provoz.
Incident se odehrál v kontextu několika narušení evropského vzdušného prostoru ze strany Ruska.
Komise slibuje start projektu do roka
Jak přesně by takový projekt mohl vypadat, je zatím jen nejasné. Podle evropského komisaře pro obranu Andrise Kubilia byl mohla dronová zeď začít – alespoň částečně – fungovat již do jednoho roku.
„EU by mohla do jednoho roku výrazně zlepšit své schopnosti detekce dronů. Vybudování kompletní sítě na souši i na moři, která by byla schopná sledovat a ničit cíle, ale bude trvat mnohem déle,“ uvedl Kubilius pro server Euractiv.
Přesná podoba ale zatím není známá, podotýká Roháč.
„Cílem je připravit se na možné ruské vpády do evropského vzdušného prostoru způsobem, který je dlouhodobě udržitelný – například v případě konfliktu s Ruskem. Současná asymetrie mezi systémy v hodnotě několika milionů eur používanými Západem a ruskou technologií v hodnotě několika desítek tisíc eur není udržitelná,“ popisuje.
Aby projekt fungoval, bude kromě jiného potřeba vybudovat například sofistikovaný systém odolný například proti rušičkám, které by ji byly schopné kompletně paralyzovat. Komisař Kubilius také uvedl, že zeď bude vybavena senzory, rušicími systémy i zbraněmi.
Musíme se poučit z Ukrajiny
Zásadní proto bude poučit se z příkladů na Ukrajině. „Tam mají armádní jednotky flexibilitu při nákupu dronů a technologií proti dronům od stovek místních výrobců, což urychluje cyklus inovací,“ říká expert. Samotný Kyjev již nabídl EU možná školení.
Takový systém se podle něj výrazně liší od běžných vojenských zakázek, ale pro úspěch takového podobného programu bude nezbytný. Nejde nicméně o pilotní projekt – s podobnými mají již praxi například Spojené státy.
„Koneckonců, od minulého měsíce Pentagon zavádí takzvaný program JIATF 401, který vytvoří flexibilní systém financování dronů, jež budou směřovat přímo do vojenských jednotek,“ dodává.
Ukrajina to zvládá, u EU je to otázka
Nejde o první případ, kdy evropské státy plánují společnou obranu. Mezi návrhy na nakopnutí evropských programů financování obranných opatření patřily z těch nedávných například tzv. Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) nebo Evropský obranný fond (EDF), připomíná Roháč.
„Nová je ale povaha těchto technologií, jejich decentralizovaný charakter a nutnost neustálého přizpůsobování,“ zdůrazňuje. „Ukrajina je toho schopna v době války, protože jde o otázku přežití – zda je toho schopna EU v době míru, je otevřenou otázkou,“ upozorňuje.
„Díra“ dronové zdi? Chybí Maďaři a Slováci
Jedním z možných kamenů úrazu vybudování bariéry proti ruským dronům mohou být členské státy, které dlouhodobě sympatizují s Ruskem – Slovensko Roberta Fica a Maďarsko Viktora Orbána. Ty, přestože s Ukrajinou sousedí, sice byly k pátečnímu jednání pozvány, ale svou účast jejich vlády podle slovenského politika opozičního Progresívneho Slovenska Tomáše Valáška odmítly.
Mluvčí Komise nicméně uvedl, že diskuse by mohly být v pozdější fázi rozšířeny i o další státy.
Zásadní překážkou by to však pro funkčnost obrany na hranicích být nemělo.
„V tuto chvíli to nepředstavuje problém pro funkčnost dronové zdi – absence těchto dvou zemí nejvíce poškozuje samotné Maďarsko a Slovensko a poukazuje na nízkou úroveň důvěry, kterou tyto země mají mezi ostatními členskými státy,“ komentuje analytik.
Expert: Lepší pozdě než nikdy
Na otázku, zda se Evropa nerozhoupala k podobnému kroku směrem k vlastní obraně prakticky na poslední chvíli, odpovídá Roháč kladně.
„To je jistě pravda – ale totéž lze říci o snahách vyzbrojit EU a obecně zvýšit vojenské výdaje. Lepší pozdě než nikdy. Důležité budou především podrobnosti, stejně jako míra, v jaké toto opatření umožní budoucí flexibilitu, přizpůsobivost a neustálé inovace, jak to vidíme na Ukrajině,“ uzavírá.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bangkok ochromil 50metrový kráter: Propad silnice odhalil vážný problém města
