Evropská investiční banka dnes působí jako instituce, která může Evropské unii pomoci s vybudováním armádních kapacit či přezbrojením. Je mi jasné, že jde o širokou škálu věcí, ale jaké nejdůležitější projekty takto financujete?
Máte naprostou pravdu, že jsme po žádosti evropských lídrů opravdu rozšířili míru toho, co můžeme financovat, a že sem dnes spadá i oblast obrany a bezpečnosti. Investujeme například do projektů, které mají za cíl zlepšit vojenskou a obrannou infrastrukturu napříč Evropou. Ať už jde o přesun vojenského vybavení z jedné strany Evropy na druhou, nebo zajištění toho, aby evropské přístavy byly připravené pojmout vojenský materiál. Za druhé je v celé Evropě mnoho malých a středně velkých podniků, které se pohybují v oblasti bezpečnosti a obrany a které mají problémy dostat se k financím či získat půjčku od bank, aby mohly navýšit produkci.
Také je tu poskytování půjček komerčním bankám, které pak tyto půjčky rozdělují právě těmto malým a středně velkým podnikům. Letos se nám podařilo podepsat dva opravdu obří kontrakty s jednou panevropskou bankou a jednou velmi velkou bankou z Francie. Očekávám, že další podpisy přibudou.
Hovořil jste o transportu vojenského vybavení. Abychom byli konkrétní, bavíme se o budování dopravní infrastruktury jako jsou silnice, popřípadě o skladištích na toto vybavení?
Budujeme infrastrukturu, která je potřeba napříč Evropou a zejména pak ve Střední či Východní Evropě. Abych vám dal příklad, financujeme třeba skutečně velkou vojenskou základnu, která se dnes staví v Litvě. A abyste dostal vojenské vybavení na základnu v této části Evropy, tak potřebujete například železnici, silnice a mosty, které jsou schopné unést váhu tohoto vojenského materiálu.
ČTĚTE TAKÉ: Trump má na Putina ještě jeden trumf. Zahrajte ho konečně, naléhají kongresmani
Lze si představit, že peněz určených pro takové společnosti bude značné množství.
Budu mluvit za EIB – v roce 2025 chceme utratit až tři a půl procenta našeho ročního výnosu za bezpečnost a obranu. Nezapomínejme, že v roce 2023, tedy ani ne před dvěma lety, to bylo pouze půl procenta. Poptávka po našich finančních produktech se zvyšuje a svůj díl práce splníme.
Vy osobně máte na starost agendu přezbrojení a modernizace armád. Souhlasíte, že válka na Ukrajině byla v tomto ohledu pro EU a členské státy budíčkem?
Byl to budíček pro celý svět, nejen pro nás. Musíme udělat vše, co je možné, abychom Ukrajinu podpořili. Když přijde na Evropskou investiční banku, podívejte se trochu více zeširoka na otázku bezpečnosti, protože to není jen o obraně. Musíme chránit naši kritickou infrastrukturu, například musíme zajistit, aby naše podmořské kabely v Baltském moři nebyly poškozené, nebo aby naše kyberbezpečnost byla na úrovni. Musíme také mít dostatečné zásoby elektrické energie či vody. To vše spadá do kritické infrastruktury, která musí být chráněná stejně jako jiné věci. Navíc je to přesně to, co my můžeme financovat. Jinak řečeno máme široké pole působnosti týkající se obrany a nezapomínejme na energetiku. Ruská invaze na Ukrajinu nám ukázala, že se o sebe musíme více starat, být více autonomní, soběstační a mít větší strategickou nezávislost v energetice.
K Ukrajině se ještě vrátím, ale řekl byste zároveň, že státy EU využívají naplno kapacity Evropské investiční banky?
Rozhodně. Jsou to naši akcionáři a banku vyzvali, abychom v této oblasti konali více, což tak činíme. Jakožto akcionáři s námi pravidelně vždy po několika měsících jednají, tudíž jde o častý dialog a v tuto chvíli je široká podpora na směru, kterým jsme se vydali.
Bývalý šéf Evropské obranné agentury Jiří Šedivý v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS řekl, že evropské armády mají obrovské dluhy ve stovkách miliard eur. Mohla by EIB pomoci evropským vojenským silám i v tomto? Nebo tak již dokonce činíte?
Coby veřejná instituce a banka členských států děláme, co je v našich silách. Myslím, že bychom neměli jen mluvit o tom, co chceme dělat, ale opravdu jednat a vykonat to jednotnou evropskou cestou. Proto tu jsme, proto děláme naši práci. Abych vám dal pár příkladů – hovořil jsem o malých a středně velkých podnicích, o infrastruktuře a nezapomínejme na výzkum a vývoj, který my jako Evropa máme, abychom byli nezávislejší na ostatních. Nezapomeňme, že musíme mít schopnost vyrábět a inovovat. Stejně tak je tu rizikový kapitál k podpoře startupů přicházejících s novými nápady. Ve všech těchto oblastech jsme aktivní a musíme v nich být.
Částečně jste to už zmínil, ale zeptám se konkrétně. Když hovoříte o modernizaci vojenské infrastruktury, tak co je podle vás v tuto chvíli ta nejklíčovější věc, kterou by evropské armády měly pořizovat? Co byste jim obecně doporučil?
Jsem bankéř a mám za to, že jako Evropa musíme být nezávislejší a být schopni se ubránit sami. Měly by o tom ale rozhodovat armády a politikové. My přicházíme na řadu až ve druhé lajně. Jakmile oni určí priority, tak se objevíme my a podíváme se, které projekty můžeme financovat. Například to můžete vidět u vojenské mobility a přesunů sil, což je téma, které Evropská komise nyní řeší pomocí programu, na němž jeho priority dává dohromady společně s členskými státy. Takže si nemyslím, že by banka měla určovat priority. Mimochodem, další prioritou, kterou Evropská komise zmiňuje, je vesmír. To je také velmi zajímavá oblast k prozkoumání.
Rovněž jste zmínil kyberbezpečnost. Myslíte si, že Evropa má na to v této oblasti posílit, aby se nemusela spoléhat na Spojené státy? Tato myšlenka zazněla například od řečníků IISS summitu v Praze.
Rozhodně musíme být za Evropu nezávislejší, což znamená, že musíme mít vlastní kapacity a investovat do nich. Kyberbezpečnost je velmi dobrým příkladem, protože je nás celkem 27 (členských států EU; pozn. red.), tak pojďme dělat věci společně – ne, jako jeden či dva státy, ale s co nejvíce členy Evropské unie. Mám za to, že kooperace napříč hranicemi je pro nás extrémně důležitá.
Investují podle vás členské státy Evropské unie už dnes dostatečně do kyberbezpečnosti?
Aktivita členských států velmi rychle roste. Cestuji po hlavních městech EU, abych jednal s ministry obrany či financí a viděl, kde jim můžeme být nápomocní. Zatím vidím smršť aktivity a dokonce se někteří evropští lídři sami scházejí, aby zjišťovali, co pro ně můžeme udělat, což je způsobeno i tím, co se děje na Ukrajině. Ukazuje to, že lidé investují svůj čas a energii a používají své mozky kvůli tomuto ne zrovna bezpečnému prostředí mimo Evropskou unii. Jsem přesvědčen, že se posouváme kupředu.
Když zmiňujete Ukrajinu, je schopná si sáhnout na některé programy a finance, které banka má?
Projekty, které financujeme v oblasti bezpečnosti a obrany, jsou uvnitř Evropské unie. O to nás členské státy a ministerstva financí požádaly.
Ano, ale na druhou stranu Ukrajinci z toho nějakým způsobem čerpají, a to například díky infrastruktuře, že?
Když se na Evropu podíváte jako na celek, tak investujeme do infrastruktury i na Ukrajině. Myslím, že naše současné půjčky pro Ukrajinu činí okolo čtyř miliard eur a není to pouze na železnice, cesty nebo infrastrukturu pro pohraničí, ale také pro získání energie pro ukrajinský lid, stavebnictví či školství. Financujeme také jejich bankovní systém. Na Ukrajině jsme tedy také aktivní. Když ale dojde na bezpečnostní a obrannou infrastrukturu, tak to je uskutečňováno pouze uvnitř EU.
PODÍVEJTE SE: ANALÝZA: Tři miliony demonstrantů v Londýně? Do pochodu by se vtěsnala jen desetina
