Evropa z Ruska dál dováží uran do jaderných elektráren. Byznys za miliardy sankce nepostihují

Jedním z důsledků rozpoutání masivní ruské invaze na Ukrajinu byla mimo jiné snaha evropských zemí vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Již několik měsíců po začátku války se prakticky na nulu snížil dovoz ruského uhlí.

ČTĚTE TAKÉ: Dukovany budou patřit k nejbezpečnějším na světě, říká Chang z KHNP. Stavební pokrok si chválí

Zásadní pokles zaznamenal také import ropy, který nyní tvoří pouze nižší jednotky procent dovozu suroviny do EU. Zemního plynu se pak do Unie dováží asi o dvě třetiny méně. Celý sektor fosilních paliv je pod přísnými sankcemi ze strany EU. Jednou z mála oblastí, kterou však sankce vůbec nepostihují, je jaderná energetika.

Pomalé nahrazování ruského uranu

Obchod s Ruskem je totiž pro Evropu stále životně důležitý. Proces diverzifikace, tedy rozložení rizika mezi více států, aby se zabránilo závislosti na jediném zdroji, může kvůli dlouhodobým kontraktům a složitosti celého sektoru zabrat i celé roky.

Snížení importu je však i v tomto sektoru mírně znatelné. Zatímco v roce 2021 Evropa dovážela asi 2,4 tisíce tun ruského uranu, minulý rok se jednalo o zhruba 2,2 tisíce tun. Velikost dovozu však kolísá (viz tabulka). Rozdíl v poměru je však znatelný. Nyní představuje ruský uran zhruba 15,6 procenta celkového množství uranu dováženého ze zahraničí. Před čtyřmi lety šlo o bezmála 20procentní podíl.

Tabulka ukazuje množství uranu dovezeného do Evropy z vybraných zemí mezi lety 2021 a 2024 (v tisících tun)

Zdroj: Euratom Supply Agency

Evropskou špičkou v jaderné energetice je Francie. Z rozhovorů, které CNN Prima NEWS vedla se zdroji blízkými tamní diplomacii, vyplývá, že do země nyní proudí pouze velmi malé množství uranových produktů a politickým cílem je dostat se co nejdříve na nulu. „Naše závislost na Rusku je extrémně malá,“ potvrdil redakci zdroj.

Uranová velmoc

Rusko platí na trhu s uranem za světovou velmoc, neboť má čtvrté největší zásoby suroviny na světě. Žebříčku vévodí s trojnásobkem ruských rezerv Austrálie, následují ji Kazachstán a Kanada.

Příjmy z jaderného sektoru (nejen z těžby uranu) jsou pro ruský státní rozpočet příjemným plusem. Tržby z prodeje do celého světa minulý rok činily 22 miliard eur (přes 500 miliard korun), přičemž Evropa Moskvě za produkty spojené s jadernou energetikou zaplatila 700 milionů eur (necelých 17 miliard korun), píše bruselský think tank Bruegel. Celkové příjmy ruského rozpočtu loni činily asi 400 bilionů eur (9,6 trilionu korun).

Americké palivo pro ruské reaktory

Evropská závislost na Rusku se však netýká jen dovozu uranu. Nezanedbatelný je i byznys na obohacení uranu, což je klíčový krok k jeho použití v jaderné energetice. V roce 2023 pokrývalo Rusko 38 procent potřeb EU, avšak v tomto sektoru je patrná snaha zbavit se závislosti. Minulý rok už Rusové pro Unii zajišťovali necelou čtvrtinu obohaceného uranu. Vyplývá to ze studie publikované v listopadovém vydání časopisu Energy Strategy Reviews.

Globálně Rusové kontrolují téměř polovinu světové kapacity pro obohacování uranu. Tento krok je mimo jiné také zcela nezbytný ve výrobě jaderných zbraní.

Moskva je navíc spojena se čtvrtinou všech jaderných reaktorů na světě – buď je postavila, spravuje je či do nich prodává jaderné palivo. Je to případ i reaktorů VVER v Temelíně a Dukovanech, které zkonstruovala ruská společnost Rosatom a palivo do nich po desetiletí dodávala její dceřiná firma TVEL. Právě v případě jaderného paliva pro reaktory VVER experti vidí další závislost na Rusku.

Situace není tak kritická v případě paliva pro VVER-1000 (používané mimo jiné v Temelíně). Pro tento typ reaktorů vyrábí palivo i americký Westinghouse. V případě VVER-400, které fungují i v Dukovanech, je to však složitější. Westinghouse sice podniká také v tomto sektoru, jeho výrobní kapacity jsou však poměrně omezené. V tomto odvětví totiž začal působit relativně nedávno. Ačkoliv české elektrárny uzavřely v minulých letech smlouvy na dodávky s americkým gigantem, v Evropě je stále řada reaktorů, které jsou závislé na firmě TVEL.

Absolutní závislost na Moskvě

Specifickým procesem je recyklace uranu. Rozumí se jí transformace již použitého (takzvaně vyhořelého) jaderného paliva k opětovnému použití. Rusové jsou podle západních médií jediní na světě schopni přeměnit vyhořelý a přepracovaný uran na fluorid uranový, což je klíčový krok při recyklaci. Dalším zpracováním přepracovaného uranu v této podobě vznikne takzvaný obohacený přepracovaný uran (ERU).

Ten se může znovu použít k výrobě palivových souborů pro speciální jaderné elektrárny. Francie například provozuje elektrárnu Cruas-Meysse, která ke svému provozu využívá pouze ERU. Z toho důvodu je na Rusku zcela závislá, neboť Francouzi zatím nemají vlastní technologie k výrobě ERU.

Ekologická skupina Greenpeace, která systematicky mapuje pohyby uranu mezi Ruskem a Francií, o přesunu přepracované suroviny do Petrohradu informovala naposledy v polovině listopadu, píše web France 24. „Není to nelegální, ale je to nemorální,“ řekla vedoucí jaderné kampaně Greenpeace Pauline Boyerová.

Ze všeho výše uvedeného zřetelně vyplývá, jak silná je přítomnost největší země světa v jaderném energetickém sektoru.

Byznys s partnery Putina

Po začátku války na Ukrajině se Evropa začala poohlížet po jiných partnerech, s nimiž by mohla v jaderném sektoru obchodovat. Významně vzrostl byznys například s Kanadou, pozornost ale starý kontinent upřel i na Střední Asii, tedy region, kde si Rusko udržuje stále silný vliv.

Od roku 2022 je pro Evropu klíčový zejména Kazachstán, který produkuje více než 40 procent světových kapacit uranu. Celých sedm procent globální produkce pokrývá v Kazachstánu působící společnost KATCO, ve které vlastní většinový podíl francouzské Orano. V letošním roce KATCO rozšířilo provoz v rámci projektu South Tortkuduk. S kazašskou společností Kazatomprom také letos uzavřel ČEZ sedmiletou smlouvu na dodávky přírodního uranu.

Nové projekty se od zahájení války začaly rozvíjet také v Uzbekistánu. Na začátku letošního roku podepsalo Orano smlouvu s tamní státní firmou Navoiyuran na rozvoji těžebního projektu South Djengeldi.

Evropský obchodní vliv začíná v oblasti konkurovat tomu ruskému. Politicky jsou však země spojenci Moskvy. Představitelé francouzského byznysu nicméně v rozhovorech se CNN Prima NEWS odmítli obavy, že by dodávky ze Střední Asie mohly být nestabilní.

Masivní investice do evropských kapacit

Evropa si je své závislosti na Rusku dobře vědomá. Evropská komise v plánu z letošního května nastínila cestu k plnému ukončení závislosti EU na ruské energii. Jeho součástí je i postupné a koordinované ukončení byznysu v jaderném sektoru.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru 2022 oznámil masivní investice do jaderné energetiky. „Nastalo období jaderné renesance,“ uvedl prezident. Součástí projevu bylo oznámení o vybudování dalších šesti reaktorů a posílení francouzské jaderné flotily.

O diverzifikaci se snaží také evropské společnosti. Francouzský gigant Orano v roce 2023 oznámil investici v hodnotě 1,7 miliard eur (přes 40 miliard korun) do rozšíření kapacit na obohacení uranu. Společnost si od toho slibuje posílení evropské energetické suverenity a snížení závislosti na dovozu z Ruska. Výrobní kapacity chce zdvojnásobit také nizozemsko-britsko-německá skupina Urenco.

Podobně postupují snahy o diverzifikaci dodavatelského řetězce v případě ERU. Experti z Energy Intelligence ale upozorňují, že celý proces může zabrat i dekádu. To při rozhovorech se CNN Prima NEWS potvrdili také vysocí představitelé francouzského byznysu.

Financování války

Zbavení se závislosti není jen morální otázkou, ale zejména bezpečnostní. Obchodem s Ruskem svět financuje zejména čtvrtým rokem pokračující invazi na Ukrajinu. Na vnitřní bezpečnost, obranu a vedení války Rusko příští rok vydá bezmála 40 procent státního rozpočtu, píše New Eurasian Strategies Centre. Bezpečnostní experti přitom varují, že válku Moskva vede nejen proti Ukrajině, ale proti celé Evropě.

Západní představitelé v posledních týdnech varovali, že se Rusové připravují na konflikt se starým kontinentem. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse by mohli Rusové Evropu napadnout již v následujících několika letech. „Někteří vojenští historikové dokonce věří, že máme za sebou poslední léto v míru,“ uvedl ministr.

Svět upozorňuje také na to, že země proti Evropě již vede hybridní válku. „Rusko nám ji vyhlásilo a my na ni odpovídáme. Z naší strany se jedná o obranu. Nejsem si vědom, že bychom někde zaútočili nebo vraceli nějaký úder. Spíše se bráníme a snažíme se Rusku vysvětlit, že za tyto útoky, které proti nám vede, jednou draze zaplatí,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro CNN Prima NEWS zvláštní zmocněnec ministra zahraničí pro Východní partnerství David Stulík. Reagoval tím na zásadní zvýšení počtu ruských sabotáží v Evropě.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Den kamen přilákal zájemce po celém Česku. Lidé i kuchaři si topení dřevem pochvalují