Palestina je stát, který existuje a zároveň neexistuje. Má vysokou míru mezinárodního uznání, diplomatické mise v zahraničí i sportovní týmy, které se účastní sportovních soutěží, včetně olympijských her.
ČTĚTE TAKÉ: Rusko posílá do bojů ženy. Ukrajinci zaznamenali první z nich a vzkazují: Drony si nevybírají
Kvůli dlouhotrvajícímu sporu Palestinců s Izraelem však nemá mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu.
Otázka, zda by měla být Palestina uznána jako suverénní stát, se nyní dostala do centra pozornosti i kvůli sílící kritice postupu Izraele a katastrofální humanitární situaci v pásmu Gazy. Další rozbuškou se stal požadavek Hamásu, že ve svém odporu nepoleví, dokud samostatný stát nevznikne. Tento požadavek navíc přišel jen dny poté, co Hamás uveřejnil video s jedním z izraelských vězňů.
Navzdory zvyšujícímu se tlaku, který evropské státy na Izrael vyvíjejí, se ale uznání státu Palestina stalo v EU zlomovou linií.
„Pozice členských států jsou hluboce rozděleny,“ popisuje pro redakci CNN Prima NEWS Martin Konečný, expert na Blízký východ a ředitel bruselského think tanku European Middle East Project.
Deset z 27 zemí
Na jedné straně spektra podle Konečného stojí vlády, které odsuzují násilí proti civilistům na obou stranách a které vycházejí z mezinárodního práva a potřeby dvoustátního řešení.
Z celkem 27 zemí nyní suverénní Palestinu oficiálně uznává deset: Bulharsko, Kypr, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Španělsko, Slovinsko, Slovensko, Irsko a Maďarsko. To Palestinu sice oficiálně uznává, ale jeho hlavní představitelé včetně premiéra Viktora Orbána jsou silně proizraelští.
V září, kdy proběhne zasedání Valného shromáždění OSN věnovaného Palestině, ji plánuje jako suverénní stát uznat také Francie. V té samé době to chtějí zvážit také Malta a Belgie, kde se však podle informací serveru Euractiv silně staví proti tamní krajní pravice.
Češi jsou proti, spolu s Němci a Italy
Na opačné straně spektra jsou pak země, které primárně stojí na straně Izraele. „Blokují jakékoliv kroky EU, které by na něj vyvíjely nátlak, a odmítají i jen verbálně odsoudit zabíjení palestinských civilistů a výslovné snahy o etnické vyčištění Gazy,“ vysvětluje Konečný.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Mizivá šance na mír? Den D se blíží, Putin se ale nesklonil a Trumpovo ultimátum ignoruje
Vedle Itálie a Německa, které však postup Izraele v minulých týdnech odsuzovaly jako nepřiměřený, patří do této skupiny také Česko. To vznik samostatného státu Palestina odmítá, a to napříč celým svým politickým spektrem s výjimkou Stačilo! Oficiální pozicí Prahy je tak nyní podpora dialogu směřujícího k uspořádání ve formě dvou samostatných států.
„EU není schopná uznat palestinský stát jako blok 27 států a podlamuje to tak její schopnost jednat kolektivně. Ale stále to umožňuje jednotlivým státům jako Francie, aby ten krok učinily samotné nebo ve skupině s dalšími,“ komentuje současnou situaci expert.
ČTĚTE TAKÉ: Británie uzná Stát Palestina, pokud Izrael neučiní zásadní kroky k řešení situace v regionu
EU je paralyzovaná, i kvůli Česku
Přestože je uznání Palestinského státu především symbolickým gestem, roztříštěnost EU podle Konečného nejvíce ovlivňuje schopnost uvalit sankce – konkrétně proti některým vládním představitelům Izraele, jak by část členských států EU chtěla.
„Zatímco Británie či Kanada sankcionovaly extrémistické izraelské ministry, EU je v této věci paralyzovaná, přestože by to většina podpořila,“ popisuje.
„Česko je na samotném okraji a projevuje se hlavně obstrukčně: V některých případech samo zablokovalo společné evropské pozice. Jen Orbánovo Maďarsko je občas ještě o stupínek extrémnější,“ pokračuje Konečný.
Z hlediska většiny zemí jsou proto podle něj Češi v této otázce vnímáni jako odtržení od reality i společných hodnot a podkopává to jak pověst, tak kredibilitu tuzemské diplomacie.
Izrael čelí „diplomatické tsunami“
Vznik státu Palestina zůstává předmětem debat i kvůli postoji teroristického Hamásu, který trvá na tom, že zbraně složí až po uznání vlastního státu. Izrael a USA varují, že uznání Hamásu by ho v této chvíli pouze povzbudilo k tomu, aby se vyhýbal mírovým jednáním, píše BBC.
Pro samotné Palestince má diskuze o vzniku samostatného státu dvojí význam. „Pro některé je to symbolické povzbuzení, že na ně svět nezapomíná a snad se i posunuje v jejich prospěch. Pro jiné je to prázdné gesto, které přichází příliš pozdě a nezastaví zabíjení v Gaze ani na Západním břehu,“ popisuje Konečný.
Na půdě OSN zástupci Palestiny opakovaně volají po ukončení úderů na svém území. „Řešením je ukončení nelegální okupace a ukončení tohoto katastrofálního konfliktu. Je to realizace nezávislosti a suverenity palestinského státu, nikoli jeho zničení,“ prohlásil ve středu na zasedání OSN diplomat palestinské mise.
V Izraeli je vidina samostatné Palestiny podle očekávání kritizovaná. „Dnešní izraelští politici z velké části výslovně odmítají dvoustátní řešení a snaží se – už i před rokem 2023 – ideu palestinského státu úplně pohřbít,“ uvádí Konečný.
„Právě proto je důležité, aby západní spojenci Izraele dali najevo, že na palestinském státu trvají – tím, že ho uznají. V Izraeli to samozřejmě vede k hlasitým odsudkům, ale média zároveň varují, že Izrael ztrácí spojence a čelí ‚diplomatickému tsunami‘,“ popisuje expert.
„To je potřebný signál – že Izrael platí za destrukci Gazy politickou cenu. Aby ale měl skutečný dopad, musel by se mezinárodní nátlak ještě výrazně zvýšit,“ dodává Konečný.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: NATO bude brzy velmi silné, řekl Trump ke zvýšení obranných výdajů. Státníci mu děkovali
