Článek 4 smlouvy NATO oficiálně stanoví, že „smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoliv z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoliv smluvní strany“. „Jsou to konzultace, na které má každý člen aliance právo v případě, že je jeho bezpečnost ohrožená. Jednání je svoláno na žádost napadeného státu nebo státu, který řeší nějaký problém s hybridními útoky,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Landovský.
ČTĚTE TAKÉ: Kopečný: Ruské drony mohou doletět i do Prahy. Moskva si teď testuje reakce Evropy
Daný stát, v tomto případě Polsko, popíše situaci a povahu ohrožení svým spojencům. „Ti mohou projevit svoji solidaritu s napadeným tím, že třeba poskytnou nějaké prostředky, například v tomto případě na protivzdušnou obranu. Mnoho prostředků spojenců působí na polském území i při ochraně Řešova, což je logistické centrum pomoci Ukrajině,“ popsal někdejší velvyslanec ČR při NATO.
Dalším prvkem článku 4 NATO je podle něj společná jednotná reakce na konkrétní útok či problém. V případě středečního incidentu tedy nejspíš „otestování alianční odolnosti“. „Tam je vždycky důležité mít společnou rétoriku a já se nedomnívám, že v příštích dnech dojde k nějaké závažné eskalaci. Ale zároveň je třeba Rusku ukázat, že takové testování společné obrany má své konsekvence,“ komentoval Landovský. Má za to, že Poláci zareagovali nejlépe, jak mohli. „Podle mě je polský krok při sestřelování dronů skvělým znamením, že se aliance stále více posouvá k efektivní obraně,“ zmínil bývalý ambasador.
Dlouhodobě se uvádí, že nejsilnější zbraní NATO je článek 5 o kolektivní obraně. Z toho vyplývá, že útok na jednoho člena aliance je útok na všechny členské státy. K jeho aktivaci má však NATO podle Landovského stále velmi daleko.
„Vůbec bych neděsil občany na základě dalšího incidentu v řadě, jehož úkolem není invaze Ruska do Polska. To snad každý vidí. Nebudeme strašit, že je válka na horizontu, protože zatím není. Je to věc, kterou dobře známe, a je strašně důležité, abychom se neustále zlepšovali, aby docházelo k rychlejším a bezpečnějším sestřelům zařízení, kterými bude Rusko dále testovat protivzdušnou obranu NATO a nabírat spoustu dat o tom, jak rychle reagují jednotlivé stíhací pluky, jak reaguje radarový systém, co se sejde za orgány uvnitř státu či jak zareaguje aliance v rovině solidarity s napadeným státem. To nekončí dneškem. Všechno tohle se dá měřit a Rusko strašně zajímá, jak jsme v tom dobří,“ vysvětlil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Landovský.
Celý rozhovor o incidentu s ruskými drony v Polsku s bývalým velvyslancem ČR při NATO Jakubem Landovským si můžete přečíst již ve čtvrtek ráno na webu CNN Prima NEWS.
Ruské drony kousek od českých hranic
V noci na středu Polsko podle premiéra Donalda Tuska sestřelilo asi čtyři ruské drony a průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo celkem 19, přičemž velká část z těchto bezpilotních letounů přiletěla z Běloruska. Poslední z dronů byl podle premiéra sestřelen v 06:45 SELČ. Zničení tří dronů bylo podle Tuska potvrzeno a čtvrtý případ se nyní jeví jako pravděpodobný.
Kusy jednoho z dronů dopadly i do obce Piotrków Trybunalski. Ta se nachází pouhých 185 kilometrů od hranic s Českou republikou.
Tusk také zdůraznil, že Varšava potřebuje větší podporu od spojenců a více než pouhá vyjádření solidarity. Posílení polské protivzdušné obrany aktuálně Polsko podle Tuska konzultuje se spojenci a požádalo proto o aktivaci článku čtyři Severoatlantické smlouvy
PODÍVEJTE SE: Lipavský: Bezohledná válka Moskvy ohrožuje i nás. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme
