Úterý 06. květnaSvátek má Venku je 9 °C, Skoro Zataženo

Gudas: Českým týmem pro MS jsem nadšený. Místo obhajoby se těší na Pastrňáka s Crosbym

CNN Prima News Před 5 hodinami

Kvůli čemu přesně jste letos musel odmítnout nabídku zahrát si na mistrovství světa v hokeji?
Kvůli kolenu, se kterým mám problémy už dva roky. Když jsem byl v Anaheimu po konci sezony NHL na zdravotní prohlídce, doporučili mi buď nějakou delší rehabilitaci, nebo zákrok. Rozhodl jsem se pro první možnost. Pár injekcí by to mělo spravit, není to nic vážného. Je to spíš jen na dovyčištění, aby se mi koleno nezasekávalo. Potřebuju zkrátka dobré léto, abych byl se vším všudy připravený na příští sezonu. Za půl roku bude olympiáda, a to je velký turnaj, na který bych byl rád stoprocentně nachystaný. Bohužel to odneslo mistrovství světa.

ČTĚTE TAKÉ: Potvrzeno, hokejisty na šampionátu posílí kanonýr Pastrňák. Už se těším, vzkázal fanouškům

Čili kdyby nebyla olympiáda, na šampionát byste jel?
Určitě bych na to tlačil víc, rekonvalescenci bych si musel naplánovat na léto. Už ale nejsem nejmladší, před sebou mám jen pár let kariéry… Posledních pár sezon jsem navíc hrál vždycky do května, do června, takže jsem teď potřeboval pauzu. Nemůžu říct, že se mi na mistrovství světa bude koukat úplně lehce. Tohle rozhodnutí jsem ovšem musel udělat.

Jak se vám líbí letošní český tým?
Moc. Sestavou jsem nadšený. Jsem obrovsky zvědavý na Davida Pastrňáka. Nebo na Martina Nečase, pokud ho ze zámoří pustí. Na Sedla (Lukáše Sedláka), Kundrce (Tomáše Kundrátka), Flíčka (Jakuba Fleka), jak přinese do kabiny vítěznou vlnu z Komety. Na Špágra (Davida Špačka), jak se za rok posunul. Jsem zvědavý i na hráče, kteří se loni nevešli do nominace, takže letos udělají všechno pro to, aby si udělali jméno. Škoda zranění Kempese (obránce Michala Kempného). Zase to ovšem dá prostor mladším hráčům, třeba se prosadí Tícha (další obránce Jiří Ticháček) a stane se základním stavebním kamenem, bez nějž se nároďák příštích pár let neobejde. Budu moc rád, když se ukáže a bude se mu dařit.

Loni z týmu na poslední chvíli vypadnul, letos byl v průběhu přípravy také vyškrtnut, trenéři jej ale nakonec do kádru zase vrátili. Přejete mu úspěch o to víc?
Rozhodně. Nechci, aby to vyznělo blbě, ale bylo mi líto, když ho loni nevzali, protože výkony by si to zasloužil. Nic naplat, prostě se jim do daného složení nehodil. Letos ho využijí, jsem za to moc rád. Byl to nejlepší obránce extraligy, teď to může ukázat i na mezinárodní úrovni. Je to něco, na co rok čeká. Myslím, že to měl někde v hlavě celou sezonu, celou letní přípravu: Loni jsem se na MS nedostal? Fajn, teď to klapne.

Není pro něj nevýhodné, že nepatří zrovna k obrům?
Určitě to umí využívat jako svou výhodu. Je menší? Fajn, tak se třeba spíš dokáže dostat před soupeřova útočníka. Samozřejmě používá jiné metody než my vyšší obránci, to ale není nutně minus. Já letos hrál v Anaheimu s Olenem Zelweggerem, který přes psa nevidí na tramvaj. A i s takovou figurou je úspěšný v NHL. Musí se zkrátka dát dohromady s parťákem, s nímž si herně rozumí, který vyhoví jeho stylu. Pak to může šlapat.

Zrovna Ticháček loni ve zlatém týmu chyběl, jinak je ale páteří letošního výběru hned třináct mistrů světa z Prahy. Může to pomoct?
To je super. Taková zkušenost je k nezaplacení. Za mě je krásné vidět, že do toho znovu šlapou a dřou. Tohle je podle mě důkaz pro český hokej, že jde správným směrem. Nároďák táhne, kluci chtějí reprezentovat. Ukázat dalším klukům, kteří se do týmu nevešli, že se musejí o to víc zlepšit, aby se do sestavy dostali. Třeba v případě Nečiho je fakt velký rozdíl ho v týmu mít nebo nemít. Speciálně na tomhle velkém hřišti, kdy je schopný všude lítat; nikdo z protivníků předem nedokáže odhadnout, kam pojede. Nároďák to má každopádně super rozehrané. A ve srovnání s loňskou zlatou sestavou tam vidím velké podobnosti.

Jeden velký rozdíl se nedá pominout, tým se letos musí obejít bez brankáře Lukáše Dostála. Nebude to problém?
O naše brankáře se nebojím. Bralo dech, co v celé sezoně NHL předváděl Karlos (Karel Vejmelka). V Utahu je jasnou jedničkou, od klubu dostal smlouvu na dalších pět let. Zasloužil si ji. Myslím, že mu to dodalo sebedůvěru a odvahu. Navíc chytá v obráceném gardu, takového gólmana je super mít za sebou.

Chybět budete vedle Dostála i vy. Zastoupí vás někdo v tvrdé hře, kterou jste zastrašoval soupeře?
Nevím, jestli teď v obraně někoho takového máme. Český tým bude místo tvrdosti sázet spíš na rychlost. Budeme mít jeden z nejrychlejších mančaftů, které jsme kdy měli. Ona fyzická stránka stejně není něco, co by ve výsledku rozhodovalo o úspěchu nebo neúspěchu. Svou fyzickou hrou jsem to loni také mohl zkazit, pokud bych byl více vylučován. Třeba tedy nebudeme tolikrát chodit do oslabení, víc si zahrajeme přesilovky; kdo ví.

A nemyslete si, proti takovému útočníkovi Adamovi Klapkovi se také nehraje úplně příjemně. Když se Klápa rozjede, není to pro soupeře sranda. A pokud bude hrát v lajně s Kondelem (Jáchymem Kondelíkem), tak na to beci protivníků nebudou koukat zrovna s potěšením. Tím spíš, jestli u nich ve formaci skončí i další bojovník Vožuch (Daniel Voženílek).

Kouč Radim Rulík letos oproti loňsku může počítat se službami obránce Filipa Hronka. Jak velká je to posila?
Obrovská! Ve Vancouveru se vypracoval v jednoho z nejlepších beků NHL. Má skvělou střelu, herní přehled. Za Canucks hraje 24 minut na zápas, to bude v obraně náš kůň číslo jedna. Myslím, že obecně půjde o hlavního tahouna našeho mužstva. Pokud se bude dařit jemu, bude se dařit i týmu. I na jeho příkladu si můžeme všimnout, že letos máme obranu trochu ofenzivnější než loni. Trenéři zvolili obranu, která svižněji rozdává puky, rychleji umí podpořit útok. Radim je natolik chytrý, že systém hry dokáže uzpůsobit možnostem svého týmu.

Právě na Rulíka si loni mnozí fanoušci pozměnili názor, běžně je považován za jednoho z hlavních architektů pražského úspěchu. V čem vidíte jeho přínos?
V tom, že si do toho nenechá kecat od nikoho jiného, než od lidí, které si za tím účelem sám vybere. Nevím, jestli si už vypnul telefon jako loni. (smích) Každopádně si jde za svým. Tady v Česku mi přijde, že ať se zvolí jakýkoli tým, vždycky se na začátku bude kritizovat: proč je v nominaci tenhle, proč na tamten? Radim se tím ani loni nenechal strhnout, ustál obrovský tlak. A hráči to ocenili. Na okolní vlivy se nekoukalo. Zkrátka: takhle to děláme, takhle nám to funguje, takhle to bude. Tečka.

Letos ale Rulíkova parta bude mít proti sobě hodně kvalitní protivníky, na MS se chystají i hvězdy jako Sidney Crosby. Na koho z těch es se nejvíce těšíte?
Kanada bude určitě silná. Jestli si spolu zahrají Crosby s MacKinnonem, bude super se na to dívat. I Švéďáci mají nabitý tým – u nich jsem zvědavý na Lea Carlssona, se kterým hraju v Anaheimu. Dva spoluhráče mám i u Američanů, těším se i na ně. I tým USA bude hodně kvalitní. A není divu – když se před pár měsíci hrál za oceánem turnaj Four Nations, americký kapitán Dylan Larkin nabádal, aby se mistrovství světa bralo v severoamerických zemích vážněji.

Larkin dobře vnímá, že to poslední dobou vyhrávají Evropané. A že taková mezinárodní konfrontace může znamenat něco důležitého. Pro ně nejde jen o to ukázat, že umí hrát i na větším evropském hřišti, hlavně teď mají šanci předvést se půl roku před olympiádou, na kterou by chtěl každý. Hodně amerických a kanadských kluků, na něž se třeba nedostalo při nominaci na Four Nations, teď hodně stojí o to, aby přesvědčili trenéry, že by se na olympiádě neztratili. To je pro ně obrovské lákadlo. Pro nás, diváky, jenom dobře. Už se těším, že si dám někde v hospůdce pivečko a podívám se na to.

Zavzpomínáte při letošním mistrovství, jaké to bylo loni?
Asi se mi to hlavou mihne. Zavzpomínám na naši partu, která táhla za jeden provaz. I teď mi naskakují všechny ty společné srandy, které jsme loni zažili. Během těch pár týdnů hokeji obětujete mnohem víc než při dlouhodobé sezoně. Dáte na stranu úplně všechno. I rodinku. Máte jen hokej, hokej, hokej. Všichni kluci tuhle oběť podstoupili. A vyplatilo se to. Bylo to celé krásné. Od zápasů až po slavení na Staromáku. Na to se nedá zapomenout.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Voláme Čechy do boje! Praha se před 80 roky vzepřela nacistům, okupanti se brutálně mstili

Pokračovat na celý článek