Collinsová se stala další celebritou, která čelí kritice za využití náhradní matky. Stejné reakce v minulosti zažily i Nicole Kidmanová, Kim Kardashianová nebo Sarah Jessica Parkerová. Hlavní vlna odporu vůči Collinsové však nepřichází jen kvůli samotnému náhradnímu mateřství, ale i kvůli takzvanému „společenskému náhradnímu mateřství“ (v angličtině „social surrogacy“). To znamená, že si bohatí lidé vybírají tuto cestu ne z důvodů zdravotních, ale kvůli pohodlí – například aby si udrželi svou postavu nebo nemuseli přerušit kariéru.
ČTĚTE TAKÉ: Zpěvačku Swiftovou na Super Bowlu vypískali. Neodpouštíme, rýpl si Trump a porovnal se s ní
Soukromí versus veřejná diskuze
Pětatřicetiletá Collinsová se k důvodům, proč zvolila náhradní mateřství, nevyjádřila. Její manžel Charlie McDowell však na Instagramu napsal, že „je v pořádku nevědět, proč někdo potřebuje náhradní matku“. Diskuzi tak rozšířil o otázku soukromí – měl by veřejnost vědět, proč si někdo zvolí tuto cestu k rodičovství?
Sama Collinsová navíc v minulosti přiznala, že její porucha příjmu potravy mohla ovlivnit plodnost, což může být jedním z důvodů, proč se rozhodla pro tuto cestu.
Byznys, který roste
Trh s náhradním mateřstvím je stále rostoucí byznys, jehož hodnota dosahuje 14 miliard dolarů. A do roku 2032 by podle GMInsight.com mohl přesáhnout 125 miliard dolarů. Kritici, včetně novinářky Claudie Connellové z Daily Mail, varují, že náhradní mateřství je dostupné především pro bohaté, což vede k vykořisťování žen z chudších vrstev, které se často ocitají v situaci, kdy jsou ochotné nabídnout své tělo za peníze. Náklady na náhradní mateřství mohou v USA dosahovat až 120 tisíc dolarů, což tuto praxi činí elitářskou a komodifikuje reprodukční schopnosti žen.
Někteří kritici tak přirovnávají tuto praxi k dystopickému románu Příběh služebnice od Margaret Atwoodové, kde jsou ženy využívány jako reprodukční nástroje pro privilegovanou elitu.
Naopak zastánci připomínají, že jde o „svobodnou“ volbu náhradních matek a celebrity jim během těhotenství dopřávají nadstandardní péči, píše Daily Mail.
Náhradní mateřství v Česku
Institut náhradního mateřství není v českém právu výslovně upraven, avšak zároveň není zakázán. To znamená, že právní řád náhradní mateřství nijak neřeší, ačkoliv v praxi k němu dochází. Klíčovým problémem je skutečnost, že předání dítěte zamýšleným rodičům není právně vymahatelné – náhradní matka se může rozhodnout dítě neodevzdat, a protože smlouva o náhradním mateřství by byla absolutně neplatná, nemají zamýšlení rodiče právní nástroj, jak si dítě vymoci.
Dalším důležitým aspektem je zákaz jakékoli finanční odměny za náhradní mateřství. Pokud by náhradní matka přijala finanční kompenzaci za odnošení a předání dítěte, mohlo by se jednat o trestný čin svěření dítěte do moci jiného za účelem adopce či jiného obdobného účelu. Český právní řád přísně stanovuje, že za matku dítěte se vždy považuje žena, která dítě porodila, bez ohledu na genetický původ vajíčka. Otcovství se pak určuje na základě souhlasu s umělým oplodněním – otcem je tedy manžel náhradní matky nebo jiný muž, který k oplodnění dal souhlas, což může být i zamýšlený otec z neplodného páru. Pokud si zamýšlení rodiče chtějí dítě osvojit, musí postupovat podle pravidel pro osvojení, což činí proces náhradního mateřství právně komplikovaným.
Šedou zónu náhradního mateřství by měl upravit zákon, který ministerstvo spravedlnosti připravuje. „Ministerstvo spravedlnosti jedná s ministerstvem vnitra, sociálních věcí a zdravotnictví. Návrh bychom rádi předložili do 1. ledna roku 2026,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Brzobohatý promluvil o sporu s Kuchařovou. Je absurdní, kam se to dostává. Soud předčítal i intimity
