V listopadu a prosinci 1989 vyšly dva výzkumy veřejného mínění, v nichž lidé hlasovali, jakou cestou se má tehdejší Československo ubírat. „Zhruba 40 % se klonilo k tomu, že by to byla nějaká cesta roku 1968, dalších asi 45 % chtělo třetí cestu, ale velmi se to podobalo,“ popsal Vaněk.
ČTĚTE TAKÉ: Společné selfíčko? To asi ne, odmítl Stanjura na Národní fotografii s Turkem
Pouze pár procent lidí se klonilo ke kapitalismu. „Je to logické, protože kapitalismus byl po celou dobu vykreslován jako čert na zemi,“ doplnil historik.
Zmínil také, že existovala řada skupin, které měly při listopadových událostech výhodu. Byli to zejména ti, kteří měli informace. „V té době měly cenu zlata. Byli to například ekonomičtí náměstci nebo ředitelé podniků,“ poukázal historik.
Mezi vítěze podle něj patřili i mladí svazáci, kteří po listopadu '89 zprivatizovali majetky. „Byly to lyžařské boudy, chaty, majetky na Slapech a všude možně. Zázračně na tom zbohatli,“ popsal Vaněk. V neposlední řadě to pak byli podle historika zelináři. „To byli lidé, kteří akumulovali kapitál na nedostatkovém zboží, ať už to byla játra anebo banány, o kterých pořád tak rádi mluvíme,“ dodal historik.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ostuda, zkritizoval Rakušan Okamuru za neúčast na Národní. V davu se střetl s příznivci SPD
