Nejčastěji (ve 24 procentech případů) utrácejí české děti kapesné za hračky, elektroniku, počítačové hry, domácí zvířata nebo za oblečení a kosmetiku. Opomenuty nezůstaly ani zážitky. Například za kino, koncerty, festivaly či diskotéku utrácí své kapesné šest procent dětí. Stejný počet respondentů průzkumu, jehož výsledky má redakce k dispozici, utrácí finance za permanentky do fitness či pomůcky na sport. Celkem se šetření Air Bank na konci července zúčastnilo 1050 respondentů ve věku od 8 do 17 let.
ČTĚTE TAKÉ: Finanční znalosti v praxi. Jak byste obstáli, kdyby vám rozpočet nestačil ani na měsíc?
„Nejlepší, co může rodič udělat, je mluvit o penězích s dětmi. Každý nákup se může stát příležitostí k malé lekci finanční výchovy. Kapesné je pro dítě první krok k finanční samostatnosti. Rodiče nutně nemusí kontrolovat každou korunu, ale spíše ukazovat dětem směr a to, jak správně s penězi zacházet,“ podotkl Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace Air Bank.
Místo hrášku hamburgery
Kapesné od rodičů často neslouží jen k úhradě za zábavu – třetina dětí si díky němu má pořídit jídlo a svačinu. Jenže zde se projevuje zásadní problém: finance nezamíří k nákupu kvalitního oběda či svačiny, ale do kasy fast foodovým řetězcům (16 procent) nebo na pořízení energetických a sladkých nápojů (5 procent).
„Když dítě utrácí kapesné hlavně za sladké nápoje, sladkosti, fast food a energy drinky, je to z výživového pohledu rizikový vzorec, který dlouhodobě vede k vysokému příjmu cukrů a u části dětí také kofeinu,“ podotkla Andrea Voříšková, autorka FitNut akademie.
„Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje držet volné cukry pod 10 procenty denního energetického příjmu, ideálně pod pěti procenty – to snižuje riziko zubního kazu a nezdravého přibírání. U školáka to ideálně vychází přibližně do 25 gramů cukru za den. Jedna plechovka energetického nápoje (250 ml) má přitom 27 gramů cukru, tedy sama o sobě tento ideální limit překročí. WHO zároveň uvádí, že významným zdrojem cukrů jsou právě slazené nápoje včetně 100% džusů,“ doplnila trenérka a odbornice na výživu.
Energetické nápoje představují problém
Jak ukázal průzkum Air Bank, z dětí, které si kupují energetické a sladké nápoje, jsou nejčastěji zastoupeni mladiství ve věku 13 až 17 let (17 procent), výjimkou ale nejsou ani děti mladšího školního věku od 8 do 10 let (7 procent).
„Energetické nápoje nejsou rizikové pouze kvůli cukru, ale přidávají druhý problém, kterým je kofein. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje u dětí a dospívajících za bezpečnou denní dávku kofeinu přibližně tři miligramy na kilogram tělesné hmotnosti. To znamená, že 40kilové dítě je na hraně denního limitu už po jedné běžné plechovce s 80 miligramy kofeinu. U velkých 500mililitrových plechovek se zhruba 150 až 160 miligramy kofeinu je limit výrazně překročen. U adolescentů je navíc pití energetických nápojů spojeno s horším spánkem, nespavostí, nervozitou, bolestmi hlavy a celkově častější únavou přes den,“ jmenovala Voříšková.
Nekritizujte, učte děti s penězi pracovat
Většina rodičů ví, za co jejich děti kapesné utrácejí, kontrola by tak neměla být příliš striktní. Na druhou stranu by měl rodič své děti jemně korigovat v jejich utrácení, zvláště pokud zjistí, že většina kapesného padne na nezdravé pochutiny. „Pokud zjistíte, že dítě utrácí kapesné právě za tyto položky, je to spíš volání o řešení spánku, pravidelného jídla a nastavení jasných rodinných pravidel než ‚jen‘ finanční otázka,“ dodala Voříšková.
Jak ale nastavit dětem zdravé hranice a naučit je s penězi pracovat? „Podobně jako u zdravého stravování platí i u peněz, že důležitá je rovnováha. Pokud dítě ví, že část kapesného může použít na radost a část by mělo odložit na nějaký dlouhodobější cíl, tak se učí přemýšlet nad prioritami a hospodařit s penězi zodpovědně,“ doplnil Suchý.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Svačina je důležitá pro soustředění dětí ve škole. Expertka radí, co by měla obsahovat
