Mnoho majitelů továren denně obchází výrobu, aby „ušetřili desetník“. A právě tyto drobné, každodenní úspory považují za nejdůležitější inovace. Podle konzultanta Pavla Csanka ale inovace nejsou jen o strojích a úsporách – jsou především o lidech a o odvaze něco změnit. Na letošním Forbes Business Festu ve svém vystoupení upozornil na to, že skutečné inovace nevznikají jen díky technologiím, ale hlavně díky prostředí, které umožňuje zkoušet, selhávat a učit se.
Pavel Csank je konzultant a architekt inovačních ekosystémů – člověk, který pomáhá firmám, městům i institucím budovat prostředí, kde inovace opravdu vznikají a hlavně přežívají až do praxe.
„Představte si zahradníka. Starostlivě se věnuje každé rostlině, každé květině. Já dělám totéž, jen místo rostlin pracuji s manažery inovací a majiteli firem. Pomáhám vytvářet podmínky, aby jejich nápady nezůstaly jen na papíře.“
Podle Csanka ale inovace často naráží na hlubší problém – lidský strach. „Největší bariéra? Je mezi ušima. Mozek. Lidé se bojí rizika, bojí se neúspěchu,“ říká.
„A pak je tady druhá skupina lidí, která volí strategii takzvaného chytrého následovatele a čekají, až někdo jiný prorazí cestu, aby pak mohli jít v jeho stopách. Jenže když všichni čekají, kdo bude první, nikdo se nikdy nerozeběhne,“ upozorňuje Csank.
Obecně je podle něj obtížné inovovat v silně regulovaných oborech, kde je malá konkurence – například ve zdravotnictví nebo ve státní správě. Přesto právě v těchto oblastech mohou inovace přinést zásadní společenský dopad.
Jedním z největších tahounů inovací dnes podle Csanka není žádná revoluční myšlenka, ale technologie, konkrétně umělá inteligence.
„V horizontu pěti až deseti let AI zásadně urychlí vývoj. Už dnes je v lékařské diagnostice mnohdy přesnější než lékař,“ konstatuje Csank. Zároveň ale upozorňuje na dlouhodobé riziko: „Obávám se, že AI může u mladší generace otupit kritické myšlení. Spoléháme se na stroje místo na to, co máme mezi ušima.“
Foto Michaela Szkanderová
Mladá generace je podle Csanka otevřenější změnám, zároveň je ale méně trpělivá, více experimentující, technologicky zdatnější. Jenže firemní prostředí na to často není připravené. „Vytvořit zahradu pro inovace je něco jiného než řídit tradiční fabriku. A nestačí jen chtít, je potřeba umět spojit mladé s těmi zkušenými,“ doporučuje.
Právě firemní kultura je další zásadní faktor. „Mnozí podnikatelé říkají slovo ‚kultura‘, ale reálně tomu nevěří. Obzvláště viditelné je to v automobilovém průmyslu nebo ve strojírenství. Jenže bez důvěry, sdílení a moderního leadershipu to nejde. I člověk na poslední pozici může přinést skvělý nápad – když ví, že ho někdo poslouchá.“
V porovnání se světem je podle Csanka Česko v inovacích jen průměrem. Na špičce jsou státy jako je Švýcarsko, Švédsko, Nizozemsko, Spojené státy nebo Kanada.
„Naše školy vychovávají excelentní průměr. Nikdo nevyčuhuje, nikdo neriskuje. A bez rizika není inovace,“ podotýká odborník na inovace.
Přitom podle něj máme obrovskou výhodu – například Prahu. „Už dnes tu vzniká přes šedesát procent celonárodního výzkumu a vývoje a je tu 95 procent rizikového kapitálu. Otázka tedy je, jak soutěžit se Stockholmem, Mnichovem nebo Curychem – a ne sami mezi sebou, uvnitř republiky,“ zamýšlí se Csank.
The post Inovace nejsou jen o technologiích, ale o odvaze riskovat, říká odborník Csank appeared first on Forbes.
