Izrael přirovnává zabíjení nejvyšších představitelů Íránu k „useknutí hlavy chobotnice“ – tedy snaze ochromit celý systém tím, že odstraní jeho vedení, píše CNN. Kampaň, která nemá v moderní válce obdoby, začala odstraněním nejvyššího vůdce Alího Chameneího. Izrael pak zaměřil své úsilí na chapadla režimu a den poté, co zemřel i faktický vůdce země Alí Larídžání, zabil ministra zpravodajství Esmáíla Chátiba. Již dříve zabil také vůdce teroristických skupin, včetně Hizballáhu a Hamásu – a dokonce i íránské úředníky v místech, jako je Sýrie.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Mám velmi špatný pocit, připustil Zelenskyj. Válka proti Íránu tvrdě zasáhne i Ukrajinu
Těmito útoky Izrael ukazuje svou vojenskou sílu a dává najevo, že se jeho nepřátelé nemají kam schovat. A díky moderním přesným zbraním a velmi účinné zpravodajské činnosti se také ukazuje, že možnosti vedení války se rozšiřují. Zabití vůdců by mohlo odradit nižší úředníky od převzetí mocenských pozic. Atentáty na zahraniční vůdce jsou ale podle amerického a mezinárodního práva již dlouho považovány za nezákonné. A i když nesou silnou symboliku, jejich dlouhodobé politické a strategické dopady jsou nejasné.
Odstranění vrcholného vedení může válku zkrátit. Na druhou stranu by ale mohlo také podnítit pomstu a zároveň uzavřít diplomatické cesty – což by válku ve výsledku prodloužilo. „Protože íránské vedení ještě před válkou rozptýlilo moc, aby se chránilo před útoky, není jisté, že zabití duchovních a vojenských špiček režim zničí. Pokud by navíc pokračovala snaha likvidovat každého nového vůdce, který je nahradí, mohlo by to vést k téměř nepřetržité válce,“ píše CNN.
Dlouhá historie cílení na zahraniční šéfy
Myšlenka zabíjet zahraniční vůdce během války není nová. Británie například během druhé světové války několikrát zvažovala zabití Adolfa Hitlera, od svých plánů ale upustila. Zpravodajská práce a přísná operační bezpečnost znamenaly, že údajné nacistické plány na zabití premiéra Winstona Churchilla a dalších spojeneckých vůdců selhaly. CIA se podle zpráv a svědectví Kongresu ze 70. až 90. let několikrát pokusila zabít kubánského diktátora Fidela Castra.
Američané také vyslali armádu na vůdce nestátních organizací, jako jsou al-Káida a ISIS, včetně Usámy bin Ládina. Během svého prvního funkčního období pak Donald Trump nařídil zabití íránského šéfa bezpečnosti Kásema Solejmáního, jednoho z nejvlivnějších íránských vůdců. V roce 2003 se Spojené státy na začátku invaze do Iráku neúspěšně pokusily zabít iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Během války v Iráku Američané vytvořili „balíček karet“, kde každý nejhledanější člen Saddámova režimu měl svou hrací kartu. Například Saddám byl eso pikové a jeho synové Udaj a Kusaj byli esa srdcová a křížová. Cílem bylo, aby vojáci a zpravodajci snadno poznali klíčové cíle. I přes tuto systematickou identifikaci se však odstranění vůdců neprojevilo očekávanou stabilizací – místo toho vypuklo povstání, které Spojené státy řešily roky.
Otázkou nyní je, zda zabití nejvyšších vůdců v nové americké válce skutečně přinese svobodu a stabilitu. „I když americké a izraelské útoky na íránské vojenské cíle způsobily velké škody a mohou být taktickým úspěchem, íránský režim zatím nejeví známky kolapsu,“ podotýká CNN.
Cíle Donalda Trumpa nejsou mnohdy úplně jasné. Cíle Benjamina Netanjahua však již po celá desetiletí nejsou žádným tajemstvím – chce zničit to, co považuje za existenční hrozbu pro Izrael a jeho režim. Netanjahu také tvrdí, že útoky na íránské vůdce jsou přímým pokusem o podnícení kontrarevoluce. „Podkopáváme tento režim v naději, že dáme íránskému lidu příležitost ho odstranit,“ řekl Netanjahu při oznamování Laridžaního smrti. „Nestane se to najednou a nebude to snadné. Ale pokud vytrváme, dáme jim šanci vzít svůj osud do vlastních rukou,“ dodal.
Existují ale i horší možnosti. Nástupci zabitých vůdců by mohli zintenzivnit útlak civilistů. Pokud by odstranění vedení vedlo k zhroucení režimu, hrozil by rozpad státu a občanská válka.
Teologie utrpení
Někteří odborníci se domnívají, že je nepravděpodobné, že atentáty na vůdce podpoří pozitivní politické změny. Historik Bader Al-Saif ve středu na konferenčním hovoru Institutu pro Blízký východ uvedl, že íránští vůdci by mohli posílit svůj vzdor. „Oni se chopí atentátu. Tento režim vzkvétá na teologii utrpení, takže čím více atentátů, tím odolnější se stanou a méně zkušení jedinci budou povýšeni do nových řad,“ popsal Bader Al-Saif.
Sina Azodiová, ředitelka programu blízkovýchodních studií na George Washington University, řekla CNN, že Laridžaního zabití by se mohlo ukázat jako kontraproduktivní. „Z praktického hlediska je to samozřejmě pro Izraelce úspěch. Obávám se však, že to nakonec povede ke zpevnění režimu, a nikoli k jeho kolapsu,“ popsala Azodiová.
Trump již dříve během války připustil, že odstranění klíčových vůdců by mohlo zhatit šance na politickou transformaci. Odstranění lídrů by mohlo také odstranit motivaci k vyjednávání nebo odborné znalosti, které by Íránci mohli potřebovat k dosažení „dohody“ s Trumpem. Atentáty mohou zablokovat cesty k ukončení války a zároveň ztížit Trumpovi rozhodování, jak válka skončí. „Strategie dekapitace vedení bude nakonec posuzována méně podle toho, koho zabije, než podle toho, co po sobě zanechá,“ uvádí CNN.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump zasáhl ropné srdce Íránu. Proč je malý ostrov Charg pro Teherán životně důležitý?
