Největší zakázka v historii Česka nebyla stvrzena slavnostním podpisem okořeněna úsměvy hlavních protagonistů do objektivů fotoaparátů a televizních kamer. Dosud nad ní přitom visí několik otazníků. O které jde a co se nyní může dít?
Už to i vypadalo, že současná vláda s jihokorejskou skupinou KHNP zakázku na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nestihne do voleb podepsat. Ve středu, v době probíhající bitcoinové kauzy ex-ministra spravedlnosti Pavla Blažka, ale došlo k překvapivému obratu.
Nejprve na půdě brněnského Nejvyššího správního soudu. Ten zrušil předběžné opatření ve věci výstavby jaderných bloků, čímž zrušil zákaz uzavřít smlouvu na plnění zakázky, což byla jediná právní překážka ke stvrzení smlouvy s Jihokorejci. A ani ne za dvě hodiny už byla smlouva podepsána.
„Je to krok na cestě k energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Je to nezbytně nutné i s ohledem na geopolitické změny, kterými svět prochází,” řekl Fiala na odpolední tiskové konferenci s tím, že dnes bez přítomnosti médií byla podepsána zakázka století.
Rychlost podpisu udivuje všechny a jak uvedl Ekonomický deník, mohlo se ták stát jen proto, že kontrakt za stovky miliard korun byl podepsán digitálně na dálku.
Vítězství?
Vláda bere podpis smlouvy jako vítězství, je ale třeba se na věc podívat střízlivě a bez brýlí, kterými se na svět člověk dívá politicky, což se přesně se zakázkou na dostavbu Dukovan v posledních měsících stalo.
Podpis smlouvy je pro Česko bezesporu pozitivní fakt. Postupně totiž dochází k útlumu uhelných elektráren, které mají nahradit jednak obnovitelné zdroje, ale hlavně jádro. To se má stát základním pilířem české energetiky, což vyplývá i ze Státní energetické koncepce. Česku za pár let hrozí ztráta energetické soběstačnosti a každé další posunutí zahájení výstavby přináší i dodatečné náklady.
Faktem ale také je, že jsme podepsali smlouvu, nad kterou visí stále mnoho otazníků.
Jedním z nich je finální cena, kterou budeme za jeden, případně dva bloky platit. Cena samotné výstavby je odhadovaná na celkem 420 miliard korun, ze zkušenosti z jiných jaderných projektů v Evropě i jinde ve světě je ale známo, že tato zmiňovaná cena ve finále tvoří jen zlomek celkových peněz, které stát přes dceřinku ČEZ EDU II celkově pošle do rozšíření Dukovan. Výsledná cena se kvůli nákladům na financování, další nezbytnou infrastrukturu i následný provoz elektrárny může snadno dostat podstatně výš.
A právě proto je problematické vyjádření premiéra Petra Fialy, který ve středu zopakoval. “Nové bloky od korejské společnosti budou vyrábět elektřinu za ceny nižší než 90 eur za megawatthodinu, což je oproti smlouvám uzavřeným v Polsku nebo Velké Británii velmi příznivá cena.”
Jinými slovy tak říká, že cena za výstavbu bloků přepočtená na megawatthodinu by neměla převýšit současné úrovně cen megawatthodiny elektřiny. Tato hodnota ovšem referuje jen k nákladům na výstavbu, celková hodnota bude, jak už bylo řečeno, vyšší. A tím se bude zvedat i cena za megawatthodinu.
Dalším otazníkem je, že jsme podepsali smlouvu a nemám vyjasněno nebo spíše potvrzeno financování celé výstavby. Pro ČEZ je výstavba jaderné elektrárny velké sousto, stejně jako i pro jiné evropské energetiky, a proto s financováním ve formě bezůročné půjčky pomůže stát. Jde ale o veřejnou podporu, pro kterou je potřeba takzvaná notifikace od Evropské komise.
Foto: Jan Strouhal
Notifikaci pro dostavbu prvního jaderného bloku jsme už měli, ale vlivem změny podmínek financování o ní budeme muset žádat znovu. Na notifikaci k případnému druhému bloku stále čekáme. Pokud je nedostaneme, budeme muset hledat jinou cestu financování. Kdyby se tak stalo, najdeme ji? A nepřinese zase vyšší náklady?
Podpis smlouvy také přišel navzdory tomu, že francouzský místopředseda Evropské komise odpovědný za prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné už v úvodu května požádal v dopise EDU II o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. A to kvůli ochraně vnitřního trhu Evropské unie.
Unijní úřady prověřují, zda jihokorejské skupině KHNP, vlastněné státním holdingem Kepco, nebyly ze strany státu poskytnuty záruky budoucích subvencí, které by ve finále pomohly k lepší cenové i termínové nabídce v tendru.
Tím by došlo k narušení vnitřního trhu Evropské unie. V Evropě je v plánu postavit několik nových jaderných zdrojů a Evropská komise chce zabránit tomu, aby se tento scénář opakoval i u dalších podobných tendrů.
Nejde sice o právně závazný akt, ovšem je to jasný signál, že francouzská energetická skupina EDF, která se neúspěšně účastnila tendru, si chce tvrdě hájit své zájmy a očekává se, že ještě neřekla své poslední slovo a obrátí se i na unijní soudy.
A nakonec je tu politická situace v Jižní Koreji, kde v uplynulém půlroce došlo k sesazení prezidenta. Právě tento týden Korejci zvolili nového prezidenta Lee Jae-myunga, který ovšem z dlouhodobého pohledu není nakloněn jaderné energetice.
“Jaderná energie je ze své podstaty nebezpečná a existují s ní problémy s udržitelností,” řekl Lee v prezidentské debatě 18. května. “Využívejme ji, ale ne příliš mnoho. A měli bychom přejít na obnovitelné zdroje energie,” citovala jej agentura Bloomberg.
Podpis smlouvy na dostavbu Dukovan tak nemusí být takovým vítězstvím, jak dnes její protagonisté prezentují. Rozbušek, které mohou celou dostavbu ještě pořádně zkomplikovat či dokonce celou ohrozit existuje stále dost. Slavme, ale buďme střízliví. Rozhodnou až následující měsíce.
The post Jak Češi v kvapu podepsali zakázku století a začali (předčasně) slavit appeared first on Forbes.
