Na pivo tehdy vyrazil bez českých politiků také proto, že prezident Václav Klaus a premiér Jiří Paroubek se nevybíravě hádali, kdo se má ruskému prezidentovi více věnovat. Putin Prahu navštívil i v roce 1991, tehdy pouze v roli náměstka petrohradské radnice. A v Československu se několikrát objevil i v druhé půli osmdesátých let, když navštěvoval manželku a dcery v Jevanech u Prahy.
Po Werichovi a Olmerové přišel Putin
Staropražská lidová pivnice na ostrově Kampa číslo 509/14 už neexistuje, nahradil ji předražený turistický restaurant Gotika. Dvoudenní návštěvu České republiky v březnu roku 2006 však ruský prezident Vladimir Putin docela nečekaně ukončil právě v pivnici s názvem Na Kampě. V hostinci s dlouhou tradicí, do kterého za komunistů chodili na chmelový mok například Jan Werich, Eva Olmerová, místní ostrované i máničky z celé Prahy. Podniku se také říkalo U Měšťánků, což byl název hostince před komunistickou konfiskací.
ČTĚTE TAKÉ: Identické kanceláře a předtočená videa. Jak Kreml dokáže tajit Putinovu polohu?
Putin historii výčepu určitě neznal a zastavil se v něm zcela náhodně, a to ve čtvrtek 2. března 2006. Na úplný závěr dvoudenní návštěvy České republiky. „To nejlepší na konec! Ruského prezidenta Vladimíra Putina (53) včerejší setkání s předními českými politiky natolik zmohlo, že si musel dát siestu! Kolona jeho vozidel nečekaně zastavila před jednou z malebných hospůdek na pražské Kampě,“ uvedl před 20 lety deník Blesk.
Deník tehdy vyzpovídal i výčepního, který prozradil: „Byl tady asi 20 minut, přál si plzeňský Prazdroj a klobásky s křenem a hořčicí.“ Když z hostince odcházel, zmáčkl spoušť i fotoreportér České tiskové kanceláře. A ruská média vzápětí rozvinula velkou diskusi, proč se Putin na pivo vydal sám, a kde v tu chvíli zůstali trčet hostitelé: český prezident Václav Klaus a premiér Jiří Paroubek.
Moskevský tisk o pivu v Praze
V té době ještě nezávislý moskevský deník Kommersant komentoval Putinovu návštěvu pražské pivnice hodně ironicky: „Možná Putin čekal, že ho do české pivnice pozve někdo z hostitelské strany. Návštěva Německa u Gerharda Schrödera by se neobešla bez hospody.“ Ruský deník ironicky naznačil, že co se v Česku nedomluví s politiky u piva, nemá valnou hodnotu: „Bez podobné akce se návštěva v Česku stávala tak nějak zbytečnou. Když se předtím dočkal jen slavnostní večeře, zřejmě Putin pochopil, že věc musí řešit sám. Ale možná je to ještě složitější: třeba měl jen velkou chuť na pivo.“
Nezávislý list Kommersant se v té době k Putinově politice výrazně vyhraňoval. Novinář deníku Ivan Safronov, který v té době odhaloval kauzy spojené s ruskou armádou, v roce 2007 náhle zemřel po pádu z 5. patra moskevského činžáku. Jeho syn Ivan Safronov byl po ruské invazi na Ukrajinu odsouzen k 22 letům vězení. Nyní pobývá v trestanecké kolonii se zvýšenou ostrahou a jeho advokát po rozsudku vyneseném v září 2022 prohlásil: „Každý novinář v Rusku by si měl nyní rozmyslet, zda má zůstat u této profese.“
Proč si vybral Kampu? A kolik vypil?
Proč si Putin na pivo a klobásky zaskočil v březnu 2006 zrovna do pivnice Na Kampě, to má jednoduché vysvětlení. „Na rozdíl od méně mocných návštěv Putin neobcházel postupně budovy všech tří institucí (Sněmovna, Senát, vláda), ale jejich představitele si zval do Lichtenštejnského paláce na Kampě, který po dobu návštěvy sloužil jako jeho oficiální rezidence,“ uvedl tehdejší týdeník Nedělní svět. Lichtenštejnský palác na Kampě podnes patří Úřadu vlády České republiky a je nadále využíván k ubytování významných státních návštěv.
Nedělní svět dokonce přišel s informací, že Putin v hospodě nezůstal u jediného Plzeňského Prazdroje. „Prezident Klaus svůj ruský protějšek během návštěvy přesvědčoval, že české pivo je lepší než německé, kterému Putin až dosud dával přednost. O tom, že se mu to podařilo, svědčí nečekaná úprava programu, kterou Vladimir Putin zaskočil i svůj doprovod. Cestou z Lichtenštejnského paláce na ruzyňské letiště mu padla do oka jedna z restaurací na Kampě, a ještě před odletem se rozhodl v ní posilnit. Objednal si klobásky a dvě plzně.“
Hádka Klause a Paroubka o přízeň cara
Putinovu návštěvu v České republice doprovázely hlasité rozepře mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Jiřím Paroubkem. Poněkud nešťastně se nemohli dohodnout, kdo s Putinem stráví více času.
Rozhlasová stanice Český rozhlas 6, která byla tehdy prezentována jako pokračovatelka zaniklého vysílání Rádia Svobodná Evropa, spor šéfa kabinetu a hlavy státu popisovala až jízlivě: „Kvůli návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Praze se znovu vyostřil již tak napjatý vztah mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Jiřím Paroubkem. Hrad obvinil Paroubka, že ohrozil průběh Putinovy návštěvy, když na poslední chvíli požadoval změnu programu. Paroubkův úřad naopak tvrdí, že Hrad cestu špatně zajistil.“
Oba státníci si vyměňovali ostré vzkazy i v průběhu samotné návštěvy ruského prezidenta. Paroubek třeba vyhrožoval Klausovi, že členové vlády nepřijdou na setkání obou prezidentů na Pražském hradě. „Čas od času nějaký politik podlehne pokušení zviditelnit se,“ komentoval spor předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ve vysílání televize Prima. Ve víru vášní totiž Paroubek i Klaus zapomněli Putina pozvat do hospody na národní mok. Německý spolkový kancléř Gerhard Schröder přitom ve stejné éře s Putinem vyrazil na pivo hned několikrát, jak dokazují i četné snímky.
Havel proti návštěvě protestoval
Že Putin bude mít o 20 let později na svědomí přes milion obětí, nemohl tušit Klaus ani Paroubek. Věděli však, že tehdejší vojenské operace Kremlu v Čečensku se neslučují s demokracií, nicméně o této válce mluvili s ruským prezidentem velmi shovívavě. Zcela jinak se k Putinově návštěvě postavil exprezident Václav Havel, který byl hlavou státu do roku 2003.
„Jak dlouho budeme přehlížet skutečnost, že ruská vláda poukazováním na strašáka čečenského terorismu likviduje svobody nabyté při rozpadu sovětského impéria? Musíme ruské vládě pomoci vymanit se z pasti, ve které se zmítá a ohrožuje tak Čečence, Rusy i nás,“ uvedl Havel v dokumentu, který signovaly i další mezinárodní osobnosti, například exprezident Jihoafrické republiky a nositel Nobelovy ceny míru Frederik de Klerk nebo bývalá prezidentka Irska Mary Robinsonová. „Zdá se nám nepřijatelné, aby na příštím summitu skupiny G8, který se má konat v červnu v Rusku, byla čečenská otázka vypuštěna z jednání,“ stálo v prohlášení.
Klaus: Putin mi pochválil ruštinu
Vladimir Putin 1. a 2. března 2006 strávil v České republice pouhých 20 hodin. Poněkud trapnou hádku Klause s Paroubkem, kteří soupeřili o přízeň „ruského cara“, doplnil i další ješitný krok českého prezidenta, který se navzdory diplomatickým zvyklostem rozhodl s Putinem jednat v ruštině, tedy bez tlumočníka. „Prezident Putin mi řekl, že mluvím zdaleka nejlépe rusky ze všech evropských hlav států. Dokonce lépe než někteří představitelé států bývalého Sovětského svazu,“ pochválil se Klaus před dvaceti lety, jeho slova zaznamenal deník Mladá fronta DNES.
Premiér Jiří Paroubek si po návštěvě státní večeře na Pražském hradě zase stěžoval, že prezident Klaus nezajistil ruské tlumočníky s vysvětlením, že ruštinu ovládají všichni Češi. Paroubek ovšem rusky neuměl, a s Putinem tak musel mluvit německy.
Z Prahy rovnou za Hamásem
Po dvou desetiletích působí Putinova návštěva v České republice jako laciná fraška, ale tu sehrála výhradně tuzemská strana. Prezident největšího státu na světě myslel v Praze na úplně jiné problémy, než jestli s ním český premiér Paroubek mluví německy či rusky. Polsku v té době Putin tvrdě oznámil, že Rusko odmítá rehabilitovat oběti stalinského vraždění v Katyni a dalších místech. A že uzavírá archivy před badateli, kteří by tuhle historickou událost chtěli dále řešit.
V Praze také upřesňoval podrobnosti oficiální návštěvy palestinské teroristické organizace Hamás v Moskvě, kterou měl přijmout hned po návratu ze střední Evropy. V Lichtenštejnském paláci na Malé Straně proto čelil výtkám Izraele i USA, obě země oficiální návštěva Hamásu v Moskvě hodně iritovala. Putin nakonec rozhodl, že šestičlennou skupina islámských teroristů v čele s vůdcem Chálidem Maš‘alem přijme jen ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov. Tentýž Lavrov, který nyní ve stejné funkci hájí brutální invazi Ruska na Ukrajinu spojenou i s četnými zločiny proti lidskosti.
Pamětní deska snad na Kampě nebude
Lavrov se s teroristy z Hamásu setkal v pátek 3. března 2006, ale jen o den dříve pobýval s Vladimirem Putinem v Praze. Z dlouhodobého pohledu a s jistou dějinnou nadsázkou lze Putinovu návštěvu v České republice přirovnat k pobytu Adolfa Hitlera v Praze, který se ve městě ubytoval 15. března 1939, první den německé okupace Československa.
A stejně jako se Hitler nesmí v Praze nikdy dočkat pamětní desky, tak žádný nápis snad jednou nebude připomínat, že dům číslo 509/14 na Kampě navštívil 2. března 2006 Vladimir Vladimirovič Putin. Ruský prezident nicméně sní o znovuzískání někdejších sovětských satelitů, a v takovém případě...
Zklamaný štamgast
Jeden z někdejších milovníků pivnice Na Kampě Vítězslav Jiřík o Putinově misi v jeho oblíbeném hostinci dosud neslyšel: „Ani to nechci vědět, to jste mi teda zkazil náladu.“ Biolog Jiřík nyní vyučuje na Lékařské fakultě Ostravské univerzity, ale už coby student pivnici vyhledával pro její domáckou atmosféru a početnou přítomnost mániček čili českých hippies.
Podnik si zamiloval v osmdesátých letech a zůstal mu věrný až do jeho zániku na počátku milénia: „Kdykoliv jsem měl práci v Praze, zaskočil jsem tam na pivo. Putin mi teď vzpomínky na skvělou pivnici poněkud zkazil.“
Putin v Československu
Vladimir Putin v roli ruského prezidenta anebo premiéra navštívil Českou republiku pouze jedenkrát, a to v březnu 2006. Do Prahy ale zavítal i 14. října 1991, tedy ještě před rozdělením Československa, když se stal součástí delegace petrohradského primátora. A pod dobovým snímkem, na kterém je zachycen i Putin, je uvedeno: „Petrohradský starosta Anatolij Sobčak (vlevo) a primátor hl. m. Prahy Milan Kondr si vyměňují na Staroměstské radnici v Praze Deklaraci o ustanovení přátelských styků mezi radnicemi Petrohradu a Prahou. Vlevo přihlíží předseda výboru pro zahraniční styky petrohradské radnice Vladimir Putin.“
Podle některých zdrojů se Putin několikrát ukázal i v normalizačním Československu. Když v letech 1985–1990 působil jako sovětský agent KGB v Drážďanech na území tehdejší Německé demokratické republiky (NDR), měl po boku i manželku Ljudmilu Škrebněvovou, se kterou vychovával dvě dcery. Jeho žena ale v druhé půli osmdesátých let nějaký čas pracovala také jako zahraniční dopisovatelka z Československa a pobývala v Jevanech nedaleko Prahy. Konkrétně v hotelu Interpatria, kde sídlilo mezinárodní komunistické vydavatelství Otázky míru a socialismu. A Putin tam měl manželku i dcery několikrát navštívit.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který hotel Interpatria vlastnil až do roku 2019, ho před sedmi lety prodal společnosti Rezidence Jevany za 7 milionů korun. Po ruské invazi na Ukrajinu přitom vyšlo najevo, že v Jevanech některé nemovitosti dosud patří Rusům. Jeden objekt byl dokonce zařazen přímo pod správu Kanceláře prezidenta Ruské federace.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mám velmi špatný pocit, připustil Zelenskyj. Válka proti Íránu tvrdě zasáhne i Ukrajinu
