Spoření pro děti je v posledních letech velkým tématem. Spousta rodičů totiž chce zanechat potomkům částku, která by jim pomohla se startem do produktivního života. Průzkum společnosti Behavio ukazuje, že 35 procent rodičů svým dětem pravidelně spoří, či jim zřizuje investiční účty.
ČTĚTE TAKÉ: Peníze se párům mění v minové pole, odhaluje průzkum. Podle kterého ze čtyř modelů žijete vy?
Většina rodičů (57 procent) začíná dětem investovat hned od narození. V předškolním věku pak 21 procent a během začátku školní docházky 11 procent. Hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák pro CNN Prima NEWS uvedl, že by rodiče měli myslet na dlouhodobost spoření, pravidelnost a také diverzifikaci portfolia.
„Je vhodné se zamyslet nad tím, zda dětem ukládat peníze přes stavební spoření, spořicí účet nebo termínované vklady. To jsou ale nástroje na kratší dobu, například na rok či šest let. Pokud máme malé dítě a náš investiční horizont je jeho dospělost, tak třeba na osmnáct let bych zvážil investici do podílových fondů,“ řekl Novák.
Dbejte na finanční gramotnost
Podle experta je také důležité zvyšovat finanční gramotnost dětí a bavit se s nimi o potřebě chodit do práce. Optimální měsíční částka pro spoření je však u každé rodiny velmi individuální. Z průzkumu vyplývá, že 36 procent lidí uspoří dětem měsíčně částku 500 až tisíc korun. Do 500 korun ukládá peníze 23 procent lidí. Mezi tisícovkou a dvěma tisíci uspoří 22 procent respondentů.
Novák upozorňuje, že záleží na možnostech každé rodiny. „Důležité je, co si rodiče chtějí pro děti připravit. Pro někoho může být hodně 500 korun, pro někoho jiného dva tisíce. Platí jednoduché pravidlo, že při ukládání tisícovky korun po dobu třiceti let nám vynese milion korun při běžném zhodnocení. Pokud budeme spořit 20 až 25 let, tak nám vyjde částka okolo 400 až 600 tisíc korun. Rodič by měl dobře zvážit, na co peníze stačí. Zda to potomkovi může pomoci do startu života například vzděláním, zahraničními cestami, podnikáním nebo vlastním bydlením,“ řekl dále Novák.
Dáváme maximum, myslí si téměř polovina rodičů
Výsledky průzkumu okomentoval také předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Podle něj se velmi vyvíjejí názory rodičů na to, co znamená vhodný start do života z pohledu naspořených peněz. „Nicméně bez ohledu na bohatnutí společnosti v posledních více než třech dekádách to vede k tomu, že částka do začátku života věnovaná rodiči jejich dětem se v čase mírně zvyšuje, jakkoli si zachovává jistou střídmost,“ řekl ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky.
Okolo 45 procent lidí se domnívá, že v současnosti spoří své maximum. „Pokud zhruba polovina rodičů má pocit, že pro finanční start svých dětí nedělá maximum, tak toto maximum je nejspíš myšleno nikoliv ve vztahu k finančním možnostem rodičů, nýbrž k finančním potřebám dětí. Posouzení finančních potřeb dětí je ale velice složité. Nastavení správného poměru mezi finanční podporou od rodičů a jejich tlakem na postupné zesilování role vlastní aktivity dítěte v podobě brigád a podobně patří k nejtěžším výchovným úkolům,“ řekl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Kromě spoření je otázkou také převod nemovitého majetku na své potomky. S tím Češi spíše otálejí a nechávají si své nemovitosti až do pozdějšího věku. Během svého aktivního života chce dům či byt předat deset procent lidí, v pozdějším věku 28 procent a do dědictví si ho hodlá nechat 24 procent respondentů. „Předání nemovitosti v Česku evidentně nepředstavuje běžnou formu výpomoci dětem, což je ostatně vcelku logické. Nemovitost je vázána na konkrétní fyzickou lokalitu a šance, že se potomek bude chtít usadit v místě, které si vybrali rodiče, je relativně nízká,“ dodal ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Velikonoce budou letos dražší, říká ekonom. Jak ovlivní naše peněženky konflikt v Íránu?
